Tato věta oprávněně vyvolala bouři na tuzemské scéně, protože platnost dekretů si  - po zástupech různých domácích Hujerů typu Cyrila Svobody či Bohumila Doležala – naposledy dovolil zpochybnit leda tak šéf Sudetoněmeckého Landsmannschaftu Bernd Posselt. Benešovy dekrety jsou obecně – u nás i v Německu (vyjma právě bavorských sudeťáků) považovány za uzavřenou historickou kapitolu, za níž tečku vytvořila česko-německá deklarace, jejíž výročí podpisu si připomínáme právě dnes (za Česko ji 21. Ledna 1997 podepsal premiér Klaus a ministr zahraničí Zieleniec, za Německo jejich kolegové Kohl a Kinkel). Schwarzenberg položil téma dekretů opět na stůl, a to s razancí buldozeru – prohlásil, že dnes by za takový akt stál Edvard Beneš před Haagským tribunálem (pro válečné zločiny, pozn. PŽ).

Do diskuse o dekretech se ale – kromě jiných – vložila právě i Česká televize. Opakovaně ve svých zpravodajských pořadech tvrdila, že si Schwarzenbergův a Zemanův postoj vlastně neprotiřečí: odvysílala Zemanův jedenáct let starý výrok, že dekrety „jsou vyhaslé“. Oč tehdy šlo? 11. dubna 2002 bylo ve společném prohlášení komisaře pro rozšíření Evropské unie Güntera Verheugena s tehdejším premiérem Zemanem uvedeno, že „...poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců už v současnosti nemají právní účinky“. Ovšemže. To je svatá pravda. Dotyčné dekrety ustanovovaly jisté množství právních a faktických aktů (zjednodušeně: „odsun“), které byly uskutečněny. Po jejich uskutečnění už nebylo, jak jinak dekrety plnit, byly tzv. „zkonzumovány“. Proto jsou dnes vyhaslé, stejně jaké byly vyhaslé například už v roce 1947, neboť v průběhu předchozích poválečných let byl zkrátka odsun víceméně beze zbytku proveden. Dekrety zůstaly součástí českého právního řádu, jen je dnes nelze v praktickém právu využít, neboť ztratily věcný obsah. Jsou uzavřením jedné historické etapy. Pokud se dnes dekretům vytýká, že zbavily sudetské Němce čs. státního občanství, tak to mimochodem není úplně pravda. Německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po druhé světové válce, ale sama se jí zbavila již roku 1938, kdy se sudetští Němci stali říšskými příslušníky nacistického Německa, o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím Sudetoněmecké strany („Heim ins Reich“).

To všechno ovšem kandidát na presidenta Karel Schwarzenberg cudně opomíjí. A opomíjí to žel i ČT, když staví mezi Zemanův historicky poučený výklad a Schwarzenbergovy politické zájmy rovnítko. Můžeme se domnívat, zda jde jen o novinářskou chybu z neznalosti. Ale když se podíváme, jak stejnou věc papouškují soukromá média, která se přímo hlásí k podpoře Schwarzenberga (například Lidové noviny), vyjde nám spíše, že je to aktivita příslušných redaktorů. A to by se ČT rozhodně stávat nemělo.

Petr Žantovský
Psáno pro Prvnizpravy.cz