Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci.

Tolik o průzkumech veřejného mínění říká Wikipedie. V povědomí občanské veřejnosti jsou však nejznámější takové průzkumy, které sledují vývoj volebních nebo stranických preferencí, které by měly odrážet oblíbenost a popularitu jednotlivých volebních stran.

Zejména před volbami všeho druhu jsou pro mnoho nerozhodnutých voličů barometrem toho, koho volit, a to zejména poté, co jim výsledky té či oné agentury přežvýkají ta či ona média.

Je zřejmé, že každá agentura volí své metody a postupy a je jasné, že konečné výsledky se mohou v detailech poněkud odlišovat. Nejdůležitější potom není ani tak absolutní číslo preference té či oné politické strany, ale vývoj jejích preferencí v čase, samozřejmě ve srovnání s vývojem preferencí ostatních stran. A tyto tendence a vzájemné poměry by se u profesionálních, poctivých a účelově nezkreslených průzkumů měly navzájem odlišovat jenom minimálně.

Před nejrůznějšími politickými debatami v České televizi, zejména v předvolebním období provádí už řadu let průzkumy oblíbenosti jednotlivých volebních stran speciálně pro ČT agentura TNS Aisa.Podle vlastního PR je přední společnost na trhu marketingových výzkumů a informací v České republice s více než dvacetiletou tradicí. Poskytuje klientům poradenství ohledně specifických strategií růstu týkajících se vstupu na nový trh, inovace, přechodu k jiné značce a stakeholder managementu, založeném na mnohaleté expertíze a špičkových řešeních. Dlouhodobé zkušenosti v oboru a důkladná znalost českého spotřebitele garantují použití správného designu výzkumu, metodiky, dotazníku, analýz i interpretace výsledků.

Je zajímavé, že veřejnoprávní televize, která provádí předvolební politické debaty v nejširším formátu a tak i nejvíce ovlivňuje volební rozhodování velké masy nerozhodnutých voličů, spolupracuje s agenturou, která se specializuje na zcela jiné druhy průzkumů, než jsou volební preference politických stran a mezi jejíž klienty patří řada velkých firem, kterým jistě není výsledek voleb lhostejný.

Možná by výběr agentury provádějící průzkumy předvolebních preferencí ze strany České televize nevyvolával takové rozpaky, kdyby se, zejména v posledních dvou letech výsledky průzkumů tak výrazně neodlišovaly od průzkumů všech ostatních agentur, a to naprosto jednoznačně ve prospěch hnutí ANO. Navíc vysoké preference, které tato agentura opakovaně přisuzuje tomuto hnutí, se zpravidla neprokáží ani v samotných volbách. Jejich haló efekt je však vždy patrný.

V prosinci minulého roku poskytl redakci AE News rozhovor vrcholový manažer agentury pro výzkum veřejného mínění, který si sice nepřál uvést ani své jméno, ba ani název agentury, pro kterou pracuje (což už je samo o sobě zarážející).

Jeho výpověď je však zcela šokující, a to tím více, že v rozhovoru hovořil právě o spolupráci své agentury s Českou televizí. Vysoký manažer agentury pro výzkum veřejného mínění, která pracuje pro Českou televizi, otevřeně hovoří o praktikách, které určují „objektivní výsledky“ průzkumů pro ČT.

Manažer přiznává používání spin doctoringu, tedy oagresivní a z etického hlediska velmi sporné praktice v oblasti vztahů s médii a veřejností. Nevyhýbá se klamu ani manipulaci. Typickým příkladem „spinu“ při komunikaci s médii je bezohledné prosazování úhlu pohledu, který je pro organizaci nejvýhodnější, a zamlčování, bagatelizace či úplné popírání důležitých aspektů věci, které jsou pro organizaci nepříjemné. Spin může spočívat i v tom, že se jeho strůjce snaží odlákat pozornost od určitého tématu různými klamnými výpady, protiútoky či uměle vyvolanými aférami.

Manažer této agentury dále přiznává plánování výsledků průzkumů, prefabrikace volebních preferencí, ovlivňování nerozhodnutých voličů, opakování průzkumu, pokud výsledek nedopadl podle představ a další machinace!

Ne, že by tyto informace byly neznámé, jen se poprvé objevil někdo, kdo byl ochoten je veřejně odhalit a také někdo, kdo byl ochoten je uveřejnit.

Jaká byla motivace manažera uveřejnit tyto údaje? „Poslední vývoj v České televizi je opravdu neskutečný převrat, se kterým nikdo z dozorových institucí nechce nebo spíš neumí nic udělat a já nehodlám nečinně přihlížet. Ty informace, které o nich máme, jsou v podstatě v té poloze, že z České Televize se stala neřízená střela, neovladatelné těleso,“ říká onen manažer a dále dodává: „ Kolem České televize existuje skupina lidí, která dnes řídí prefabrikaci průzkumů veřejného mínění v České Republice, která financuje tyto průzkumy a pomáhá logisticky zajišťovat hlavní eventy v ulicích.“

Asi bych nad tím nijak široce neuvažoval, kdyby řada agentur nezveřejnila opět výsledky stranických preferencí za měsíc leden 2015, v období, kdy vrcholí přípravy na stranické sjezdy obou současných politických lídrů, tedy ČSSD a Hnutí ANO.

Zatímco ty agentury, které se průzkumům předvolebních preferencí věnují dlouhodobě a aktivně se na současném vývoji politických preferencí v podstatě shodují.

CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR) říká: „ ČSSD se dotahuje na ANO. ANO v lednovém průzkumu dostalo 30 procent hlasů, ČSSD 27,5 procenta.Na vyšší úrovni byla ČSSD naposledy zhruba před rokem.“

STEM hovoří takto: „Situace na počátku nového roku 2015 ukazuje na sblížení pozice dvou nejsilnějších stran. Hnutí ANO na čele žebříčku preferencí ztratilo, ČSSD naopak získala. ANO by volilo 23% a ČSSD 15,3% voličů.“

SANEP zase konstatuje: „Pokud by se aktuálně konaly hypotetické sněmovní volby, zvítězilo by opět hnutí ANO ovšem pouze s rozdílem dvou desetin procentního bodu před druhou ČSSD. Vzhledem ke statistické chybě tak lze hovořit o vyrovnané voličské podpoře dvou nejsilnějších vládních stran.Vládní hnutí ANO se aktuálně těší podpoře 23,4% hlasů před druhou ČSSD, která by nyní získala v podstatě srovnatelnou podporu 23,2% voličů.

Lze tedy konstatovat, že všechny tři nejvýznamnější agentury, zabývající se vývojem předvolebních preferencí, uvádějí v zásadě shodně, že pozice ANO a ČSSD se sbližuje, respektive, že ČSSD ve vývoji preferencí Hnutí ANO dohání.

Ne tak TNSAisa v exkluzivním průzkumu pro Českou televizi, která uvádí, že: „ Hnutí ANO dominuje, ČSSD by porazilo dvouciferným rozdílem. ANO by podle volebního modelu TNS Aisa pro Českou televizi volilo 30,5 procenta lidí. Druhá ČSSD by získala 19 procent hlasů.Výsledky byly v neděli zveřejněny v Otázkách Václava Moravce ….

Kdyby se tak stalo poprvé, asi by nad tím člověk mávl rukou, ale tento propastný rozdíl výsledků průzkumu volebních preferencí ve prospěch Hnutí ANO prezentovaný Českou televizí na základě výzkumu agentury TNSAisa, se opakuje už po několikáté.

A tak nezbývá než se ptát, komu to slouží a začít vážně přemýšlet o tom, že svědectví anonymního manažera může být skutečně pravdivé a že Česká televize hraje s občany České republiky za jejich koncesionářské poplatky nepěknou hru, neboť je s největší pravděpodobností úmyslně a záměrně manipuluje ve prospěch jedné z parlamentních stran za účelem budoucího ovlivňování volebního výsledku.

Zdá se, že je to jen další z mnoha důkazů z poslední doby, že demokracie v České republice začíná být postupně demontována a plíživým krokem nastupuje lživá propaganda, jejímž cílem je nastolit kult jednoho muže, kterému je dovoleno více než všem ostatním.

Už jednou jsem před časem napsal, že tento vývoj může v tom lepším případě skončit  berlusconizací(Berlusconi je považován za druhého nejbohatšího muže v Itálii. Vlastní velké mediální impérium: kromě několika novin jde zejména o společnost Mediaset, provozující přes desítku italských televizních kanálů; má také 80% podíl v televizní společnostiEndemol. Z tohoto důvodu byl v minulosti obviňován z toho, že ovlivňuje veřejné mínění ve svůj prospěch. Vládl s krátkými přestávkami od roku 1994 až do roku 2011) české kotliny, v tom horším její francizací (generál Franco, byl autoritativní politik – diktátor- a nejvyšší představitel Španělska. Vládl  od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.)

Určitě je nejvyšší čas se tomu začít bránit.