Věnoval jsem se jim již v jedné z mých minulých glos pod názvem „Horký volební politický podzim u našich sousedů“. Dnes na tento text navážu, a protože jsou k dispozici již konečné výsledky, rád bych přidal ještě několik poznámek.

Nejprve k výsledkům

Volby v Sasku i Durynsku provázela nezvykle vysoká volební účast kolem 74 %, což je o téměř 10 p.b. více než v posledních zemských volbách v roce 2019. A nejen to. Takhle vysoká volební účast byla ve východní části Německa naposledy před více než 30 lety, tedy v době, kdy východní Němci mohli poprvé svobodně volit. Jinými slovy to tedy znamená, že volební výsledky mají nejen mimořádnou vypovídací schopnost o náladách voličů, ale takhle vysoká volební účast výsledkům vystavuje nezpochybnitelnou demokratickou legitimitu.

Alternativa pro Německo drtivě vyhrála! Její program podporuje asi jedna třetina zúčastněných voličů jak v Sasku, tak v Durynsku. Projdeme-li si dokonce jednotlivé volební okresy, není výjimkou volební podpora AfD mezi 40 – 49 % voličů (Budyšínsko 49,1 %). V Sasku sice ještě vyhrála CDU, což lze přičíst zejména tamnímu solidnímu lidoveckému premiérovi Michaelu Kretschmerovi, v Durynsku již AfD porazila CDU rozdílem třídy. A to CDU není ve vládě, jako socialisté, Zelení a Svobodní! Je opoziční silou, nicméně Sasové i Durynkové „merkelovcům“ oprávněně přičítají lví podíl na masové migraci do Německa.

Každý třetí volič AfD v Sasku je mladší třiceti let. AfD se tedy těší podpoře mezi mladými voliči. To CDU je na polovičních hodnotách (15 %). Následují komunistická Linke (13 %) a Aliance Sahry Wagenknechtové (10 %). Zcela propadly vládní strany.

Pokud sečteme volební zisky pouze AfD a Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), pak u východoněmeckých voličů získaly tyto politické subjekty podporu kolem 40 %. Plné dvě třetiny voličů při velmi vysoké volební účasti zcela odmítly vládní politiku masové migrace, vyjádřily jasný odpor k prodlužování války na Ukrajině a především skrze raketový úspěch BSW vzkázaly vládě, že jsou nespokojeny s vlastní sociální a ekonomickou situací.

Co z těchto výsledků vyplývá obecněji?

Vládní strany i opoziční CDU/CSU se oprávněně voleb ve východní části Německa obávaly. Tamní voliči si ještě mohou pamatovat dobu nesvobody. Proto si váží voleb jako možnosti vyjádřit názor vládě i nepříjemný. A to také zcela rozhodně udělali!

Saské a durynské volby potvrdily, že Německo je v pohybu. Že to, co se děje na ulicích německých měst je pro Němce nepřijatelné, odmítají věčnou politickou korketnost a žádají po vládě realizaci rozhodných antimigračních opatření. Němci (doufejme že nejen ti „východní“) si již evidentně nechtějí nechat něco nalhávat – a jsou odhodláni si volbami (tedy demokraticky) prosadit změnu.

Nálepka „extrémní pravice“ pro AfD už mezi voliči nefunguje a přejí si, aby se zástupci AfD začali podílet na vládě. To, co se v Německu nazývá „Kartellpartaien“, bylo volbami v Sasku a Durynsku definitivně voliči odmítnuto.

Překvapivý vznik BSW letos na konci zimy odštěpením od levicově-komunistické Linke byl velmi úspěšný. Zatímco jakýkoli politik AfD má minimální šanci se do německých sdělovacích prostředků dostat, ne takový problém má otevřeně prokomunistická Wagenknechtová. Ta byla a je oblíbenou hvězdou politických debat i televizních show. Až to budí nepříjemný dojem, že tento projekt mohl být cíleně podporován i proto, aby AfD odebral část veřejné podpory a tedy i voličských hlasů, které by z této strany udělaly jednoznačně dominantní sílu, a kterou už by nešlo politicky obejít.

Poražení „demokraté“ vylučují jakoukoli spolupráci s demokraticky zvoleným vítězem AfD pro její údajně „pravicový extremismus“. Znovu by nás mělo vybídnout k přemýšlení to, co onen „pravicový extremismus“ skutečně je. Je-li to odpor proti násilí páchanému v německých ulicích, parcích, na nádražích a ve veřejných dopravních prostředcích migranty ze všemožných koutů světa, je to špatně? Je-li to odpor proti iracionální, společnost i ekonomiku ničící politice Green Dealu, je to špatně? Je-li to vyjádření občanského pobouření proti zvrácenostem prosazovaným progresivisty, je to špatně? Zkusme se přestat nálepkovat „pravicovým extremismem“ a raději dejme přednost politice zdravého rozumu.

Povolební vyjednávání v Sasku i Durynsku odhalují mimořádnou míru politického pokrytectví: zatímco AfD nekonečně vadí, otevřeně prokomunistická BSW je zvána do vládních koalic. Bude výsledkem to, že jedna třetina voličů se s takovým stavem smíří a přijme jej? Nebo nastavený stav „všichni společně proti AfD“  má potenciál rozdmýchat nálady, které by mohly být v budoucnu skutečně obtížně zvladatelné, a jejichž nositeli už by žádná AfD ani nebyla?

Lze z výsledků voleb v Sasku a Durynsku vyvodit i něco pro českou politiku?

Premiér Fiala v komentáři volebních výsledků řekl, že „vzestup radikálních stran je zapříčiněn i nezvládnutou migrací“. To je jistě pravda, ale – v případě premiéra Fialy – zase účelově řečená jen tak napůl, tónem „co se hodí“.

Ve východoněmeckých volbách nešlo jen o migraci a její důsledky na obyčejný život běžných lidí. Stejně silnými tématy byl odpor k válce na Ukrajině a německému angažování se v ní. Němci se jednoznačně postavili proti politice, kterou Fiala v Čechách praktikuje zcela nekompromisně – politiku bezvýhradné podpory Ukrajině, pokračování války bez hledání smírných řešení, politiku pumpování cenných českých zdrojů do bezedného ukrajinského válečného rozpočtu.

Volby v Sasku a Durynsku byly také o vážných ekonomických tématech. I zde by měl premiér Fiala, s ohledem na aktuální stav českého hospodářství, zpozornět a „nelakovat“ si realitu na růžovo. A ano, Fiala se svými lidmi by neměli nazývat každého, kdo s jejich politikou nesouhlasí, za extremistu či radikála.

Výsledky voleb ve východoněmeckých spolkových zemích jsou totiž více než praktickou studnicí politického poučení pro ty, kteří se poučit chtějí. Patří mezi ně Petr Fiala? Zatím to tak nevypadá.