Nová úprava platí pro všech šest veřejných rejstříků – spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností, normuje základní principy jejich vedení, jakož i řízení ve věcech veřejných rejstříků.

Jedním z veřejných rejstříků je spolkový rejstřík, do kterého se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočné spolky a další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon. Do spolkového rejstříku jsou zapisovány osoby, jejichž evidenci před účinností zákona č. 304/2013 Sb., zajišťovalo Ministerstvo vnitra.

V současnosti je ve spolkovém rejstříku zapsáno velké množství neaktivních subjektů. Tento stav pak působí nepřehlednost, neaktuálnost a zahlcenost registru, čímž je snížena jeho využitelnost. Podle analýzy Ministerstva spravedlnosti z minulého roku vyplývá, že u 54, 4 % spolků není (v rozporu se zákonnými požadavky) evidován údaj o členech statutárního orgánů. Konkrétně z celkového počtu 98 458 zapsaných spolků chybí údaj o členech statutárního orgánu u  53 570  spolků a prázdnou sbírku listin má 49 802 spolků. U pobočných spolků je situace podobná, z 26 779 zapsaných chybí údaj o členech statutárního orgánu u 10 493 a prázdnou sbírku listin jich má 7 521.

Jak vyplývá ze zprávy Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, důvody tohoto stavu jsou jednak historické a jednak jsou způsobeny neznalostí, nezájmem a chybami v evidenci.

Část občanských sdružení sice formálně nezanikla, ale nevykonávala činnost již dlouho před 1. 1. 2014. I tyto osoby tak přešly pod spolkový režim.

Je třeba si pak uvědomit, že byť podle § 9 odst. 2 zákona o sdružování občanů Ministerstvo vnitra mělo vést v evidenci jen ty organizační jednotky, které byly oprávněny jednat svým jménem, v některých případech mohlo dojít k nesprávné registraci i určitých složek občanských sdružení, které ve skutečnosti právní subjektivitu neměly, což bylo zjistitelné pouze kontrolou stanov. I tyto non-subjekty pak byly převzaty do spolkového rejstříku, do režimu pobočného spolku (§ 3045 odst. 2 občanského zákoníku).

I pokud pak osoby v těchto spolcích dříve angažované o stávajícím stavu vědí, nejeví se z jejich perspektivy důvodné či nutné jej jakkoli aktivně řešit. S tím souvisí i fakt, že případné řešení je relativně náročné.

Zcela určitě je v množině zapsaných spolků, u nichž není veden údaj o statutárních orgánech (tj. asi 61 000 spolků), stále velké množství těch, které stále fungují a fakticky vykonávají svou činnost.

V této souvislosti musíme ale vzít v úvahu, zda i u spolků, u kterých je zapsán údaj o statutárních orgánech (tj. asi 64 150 spolků), jsou zapsány i další povinné údaje podle zákona č. 304/2013 Sb., včetně povinnosti toho, co se má ukládat do sbírky listin. Výsledek, množina těch spolků, které mají vše v pořádku, nebude moc početná.