Využil této sumy pro navýšení úhrad za péči a udělal další krok v řešení nespravedlivého financování nemocnic. Nechal aktuálně doladit systém platby diagnóz, kde koeficienty u jednotlivých skupin výkonů vycházejí z kalkulací nákladů, ale důsledně zachoval princip, kdy za stejný výkon dostane každý stejně. Kvalitní a žádané nemocnice budou proto moci bez finančního rizika aktivně získávat pacienty, kteří se stanou žádanými zákazníky. Pojišťovny budou muset platit nemocnicím stejně, takže VZP se finančně uleví a některé zaměstnanecké pojišťovny budou muset na úhradách přidat.
Příliv peněz umožnil tvůrcům vyhlášky v duchu požadavků Ústavního soudu zmírnění regulací objemu péče a předepsaných léků, takže i lékařům se uleví. Po letech úspor a potřebného zvyšování efektivity skoro idyla. Ovšem i tak je podle Milana Kubka vše špatně. Přinejmenším jeho návrhy na úplné zrušení regulací a ponechání kontroly pouze na revizních lékařích jsou zcela proti zásadám řízení v systémech zdravotního pojištění. Bez nástrojů, které motivují lékaře k racionálnímu využívání omezených zdrojů, by byla péče bezbřehá a kontrola represivnější než dosud. Zdevastovala by atmosféru ve zdravotnictví nepochybně více, než jak to po léta dělá prezident Kubek.
Leoš Heger
(vyšlo v LN)