Prý u nás umřou horkem v průměru tři lidé denně. Na tom něco může být. Také se mi už více než před čtyřiceti lety na kolejích Větrník zdálo, že v horkých týdnech cinká umíráček od hřbitova na Markétě nějak častěji. I běžná zkušenost vypovídá o tom, že zejména staří lidé mívají při horku, dusnu a kolísavém tlaku vážnější zdravotní potíže.
Lidé umírají. V horku lidé umírají horkem, v zimě zimou, v suchu suchem a ve vlhku vlhkem. Opravdu? Denně u nás umře na třista lidí. Z nejrůznějších příčin. Jedno procento z těchto úmrtí může mít i velmi výstřední původ. Třeba pád ve vaně. Jedno procento z tříset jsou tři. Kdyby v titulku oné zprávy bylo ono jedno procento, asi by to tak netáhlo. Ostatně, téměř žádné úmrtí nemá jen jednu příčinu. Některé příčiny bývají důležitější, jiné vedlejší a doprovodné. Je často velmi těžké vydělit z konglomerátu vzájemně propojených příčin jednu rozhodující. Zda onou poslední kapkou bylo čtení bulvárních titulků nebo zakuckání při rychlém pití.
Žijeme v době velkých rozhodnutí. Rozhodnutí, která zásadně ovlivňují naše životy a naše peněženky. Některá rozhodnutí lze učinit jen v jisté atmosféře, jen při vhodně nachystaných náladách. Jindy se veřejné mínění musí zpracovat tak, aby určitá rozhodnutí byla přijata alespoň zpětně. A pak i respektována nebo alespoň tolerována. Na mnohých rozhodnutích někdo velice vydělá a všichni malinko prodělají. Ti všichni mají mnohem nižší motivaci se bránit. Zejména tehdy, když žijí v atmosféře plašení a strašení. Tři mrtví horkem denně…
A kolik lidí denně naplní letadla, vlaky a autokary, aby v době středoevropských veder odcestovali do ještě větších veder? Proč se nekonají takové návaly Čechů do Středomoří spíše v zimě? Ostatně, celosvětová data svědčí o tom, že na podchlazení umře na světě asi padesátkát lidí více než na přehřátí. Ale kdoví, jak je to s těmi čísly, že. Nicméně, když to horko lidem tak škodí, tak proč Češi v těchto dnech létají do Egypta, namísto aby si od horka ulevili a odpočívali v Grónsku, na Islandu nebo na Špicberkách?
Jedno procento mrtvých nelze zlehčovat. Na silnicích u nás denně umře jen asi jedenapůl člověka – a co je kolem toho bezpečnostních opatření. Aby ale někdo mluvil o horku jako o monokauzální příčině smrti, to by se mu celé ony tři stovky denně rozpadly na jednotlivá jednoprocentní monokauzální témata. Ale takhle monokauzálně to v životě nechodí. V životě ani ve smrti.
Kdyby tomu takhle bylo, mohli bychom čekat na výsledky šetření, kolik lidí se slabším srdcem umřelo u televizních obrazovek při sledování olympijských sportovkyň, z nich některé vpadají jako evidentní chlapi.