Jan Campbell: Ve stínu zlata a žvanění (3)

KOMENTÁŘ

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach...

31. května 2024 - 07:00

Král Al Khalifa u prezidenta Putina

Před několika dny navštívil vně pozornosti politicky korektních médií prezidenta Putina Jeho Veličenstvo král Hamad bin Isa Al Khalifa (Bahrajn). Připomínám krátce tuto návštěvu ze tří důvodů: 
  1. Zmínka o novodobé historii Bahrajnu, 
  2. Možné důvody návštěvy a 
  3. Seznámení s jednou ze čtyř manželek, dcerou a synem během třítýdenního pobytu v Rottach-Egern, malé, ale jedné z nejbohatších německých obcí, která byla poprvé zmíněna opatem Eberhardtem von Tegernsee po roce 748.
Rod Khalífů (romanizováno: Ál Chalífa) je vládnoucí rod Bahrajnského království. Al Khalifas vyznávají sunnitský islám a patří ke kmeni Anizah. Někteří členové tohoto kmene se připojili k alianci Utubů, která migrovala z Najdu ve střední Arábii do Kuvajtu. Poté kmen vládl celému Kataru, konkrétně Al Zubarah, který vybudovali a ovládali, než se na počátku 17. století usadili v Bahrajnu. Současnou hlavou rodiny je Jeho Veličenstvo král Hamad bin Isa Al Khalifa.

Hamad bin Isa Al Khalifa v roce 1999 se stal bahrajnským emírem po smrti otce, Isa bin Salman Al Khalifa. Ten zemřel ve věku 67 let na infarkt 6. března 1999 ve vládním sídle v Manamě, krátce po setkání s ministrem obrany Spojených států Williamem Cohenem. Během 38 let ve funkci emíra došlo k ekonomické transformaci Bahrajnu v moderní stát a klíčové finanční centrum Perského zálivu. Kritici poukazují na rozpuštění parlamentu a převzetí absolutní moci.

Hamad bin Isa Al Khalifa v roce 2002 se prohlásil králem Bahrajnu, to jest ve skutečnosti se stal konstitučním monarchou. V roce 2010 byla zhruba polovina ministrů Bahrajnu členy královské rodiny Al Khalifa. Král byl zodpovědný za útoky na demonstranty během arabského jara. 14. února 2011, v den 10. výročí referenda ve prospěch Národní akční charty a 9. výročí ústavy z roku 2002, otřásly Bahrajnem protesty inspirované arabským jarem a koordinované facebookovou stránkou nazvanou Den hněvu v Bahrajnu.

Bahrajnská vláda reagovala tvrdě proti protestujícím a společně s králem byli odsuzováni doma a v zahraničí. Později král požádal o pomoc Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. V důsledku masivního zásahu Foreign Policy zařadil krále a Bahrajn na 3. místo z 8 nechutných spojenců Ameriky a nazval ho „jedním z těch špatných hochů, které USA stále podporují".

Premiér země Salman bin Hamad Al Khalifa je také z rodiny Al Khalifa a je synem současného krále. Jeho královská Výsost princ Salman bin Hamad Al Khalifa se narodil 21. října 1969 a je nejstarším synem Jeho Veličenstva krále Hamada bin Isa Al Khalifa a Její královské Výsosti princezny Sabeeky bint Ibrahim Al Khalifa.

Rodina Al Khalifa vedla velké množství ministerských a vládních postů, včetně ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, ministerstva financí, ministerstva kultury, ministerstva zahraničních věcí, Bahrajnské rady pro ekonomický rozvoj a Nejvyšší rady pro ženy. Drtivou většinu významných pozic v Bahrajnských obranných silách zastávají sunnité. Nabízí se proto legitimní otázka: Z jakých důvodů navštívil král Hamad bin Isa Al Khalifa prezidenta Putina?

Představitelné důvody návštěvy
  1. Existují příležitosti k růstu hospodářské spolupráce například s ruským Tatarstánem. Struktura ekonomik a geografie států nemohou umožnit mnohonásobný nárůst obchodu.
  2. Investice. V Bahrajnu žijí necelé dva miliony lidí. Polovina z nich jsou gastarbeiteři. To znamená, že trh v zemi je malý, a že jsou tam volné peníze. To vysvětlují Putinova slova: v investiční sféře mezi oběma zeměmi „se realizuje asi 30 velkých projektů, celkový objem balíčku je asi 500 milionů dolarů". I zde je skleněný strop: Bahrajn je nejbližším spojencem Spojených států v regionu a bude naslouchat americkým „radám“ pečlivěji než jiné země.
  3. Král chce demonstrovat multivektorový přístup, ve kterém Bahrajn nebyl nijak aktivní. Potřebuje vyvážit stávající nerovnováhu vůči Spojeným státům na úkor ostatních hráčů, protože Bahrajn je za tuto nerovnováhu a skutečnost, že se stal jedinou zemí Perského zálivu, která vstoupila do pochybné americké koalice proti Hútíům, svými partnery kritizován.
  4. Monarchie Perského zálivu jsou podrážděny politikou Bidenovy administrativy v regionu, potřebují protiváhy, aby tuto politiku ovlivnili, a proto chtějí diverzifikovat vztahy rozvíjením vazeb s významnými hráči v regionu: Ruskem a Čínou. Připomínám dvě maličkosti: a) král navštíví Fórum arabsko-čínské spolupráce, které začíná 30. května. b) Bahrajn potřebuje, aby Rusko posílilo spolupráci s Íránem. Proč? Ze všech zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu má Bahrajn nejsložitější vztahy s Íránem, kvůli šíitské většině v království.Kromě uvedeného Bahrajnské úřady podezírají Íránce, že usilují o svržení dynastie Al-Khalífa, o což se pokusili během šíitského povstání v roce 2011, které bylo potlačeno pouze s pomocí saúdských jednotek. Dnes, kdy se vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem normalizují, Bahrajn nechce zůstat stranou. A zde potřebuje zprostředkování od blízkého partnera Íránu, Ruska. Potvrzují to slova krále na setkání s prezidentem Putinem: "Doufám, že budou dobré vztahy mezi všemi zeměmi v regionu, zejména s Íránem, protože jsme mívali problémy. Nyní jsou prakticky pryč. A dá-li Bůh, není důvod odkládat normalizaci a zlepšení vztahů".
  5. Bahrajn nyní předsedá Lize arabských států. Nedávno se konal summit organizace, na kterém byla oznámena řada iniciativ. Proto předpokládám, že návštěva krále v Moskvě je spojena s potřebou je realizovat. Bylo rozhodnuto uspořádat mezinárodní mírovou konferenci a byla oznámena pomoc při obnově Pásma Gazy, Kromě toho Liga chce hrát významnější roli při budování nového bezpečnostního systému na Blízkém východě. To znamená, že si uvědomují potřebu účasti na konferenci předních světových mocností, které se zasazují o mír v regionu – Rusko a Čína, jako investice politického kapitálu do realizace arabské vize Blízkého východu. Tam USA nevěří již nikdo. Emiráty dokonce požádaly USA o stažení amerických stíhaček.
  6. Arabům se líbí ruský postoj. Považují ho i v zemích v americké sféře za mnohem atraktivnější než postoj Spojených států. To je důvod, proč bahrajnský král nešetřil komplimenty Rusku. „Vaši arabští přátelé vám přejí vše nejlepší a vysoce oceňují roli Ruska ve smyslu spravedlivého řešení arabských problémů," řekl král. Jsem přesvědčen na základě vývoje ve světě a objektivních trendů, že komplimenty budou pokračovat i prostřednictvím organizačních aktivit budoucí konference, pro kterou Bahrajn a Moskva jsou zvažovány jako platforma.
  7. Bahrajnský král přinesl Moskvě nabídku podílet se na procesu řešení situace v pásmu Gazy. Osobně nevylučuji, že i tajné poselství prezidenta Bidena týkající se řešení situace na Ukrajině.

Závěr

Politický význam, s pravděpodobností hraničící s jistotou neúspěšné švýcarské konference na téma mír na Ukrajině (bez účasti prezidentů Bidena, Si a Putina), a úspěšné návštěvy krále Hamad bin Isa Al-Khalifa v Moskvě, dovoluje tvrdit, že ztráta pozice EU, o české kotlině nemluvě, je nenávratná a nenahraditelná se současnou politickou gardou.

Je více než jasné, že Moskva těží a bude i nadále těžit z diverzifikace zahraničních vztahů království Bahrajn a dalších. Čím více američtí spojenci (a to především bohatí) hledají jiné mezinárodní kontakty, tím lépe pro Rusko.

Proto je pro Moskvu výhodné pokusit se hrát roli prostředníka při řešení íránsko-bahrajnských rozporů. To nejen posílí pozici Ruska v regionu, ale také vážně oslabí nepřátelskou západní propagandu. Ta tvrdí, že Rusko je údajně spojencem Íránců proti Arabům a je ve světě izolované. Dnes, kdy Západ ztratil důvěru vybudovanou během sovětské éry a hrozba jaderného Armagedonu vládne Zemi a všechny ostatní hrozby ustupují do nicoty, jenom hloupý člověk a zrádce bude chtít bojovat s Ruskem.  

Nemám pochyb, že Fórum arabsko-čínské spolupráce, které začíná 30. května, a které navštíví král Hamad bin Isa Al Khalifa, obohatí čtyřlístek fór (Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou, Výroční fórum Boao pro Asii, Čínský mezinárodní veletrh dovozu a Fórum o globálních opatřeních pro společný rozvoj), a že prezident Si využije možnosti jednat s králem na téma hledání společné prosperity, podpory obchodu, globalizace a globálního růstu zaváděním Globální rozvojové iniciativy navržené Čínou, a že budou jednat o znovu nastolení míru po ukončení antropologické války na Ukrajině, Gaze a jinde. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell



Anketa

Koho byste preferovali jako nového šéfa lidovců?