Jan Campbell: Ve stínu zlata a žvanění (2)

KOMENTÁŘ

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti.

30. května 2024 - 07:00
Mezinárodní trestní soud (ICC)

Římský statut, kterým byl ICC zřízen, má svůj základ v genocidě ve Rwandě v roce 1994 a v jugoslávských válkách. Oficiálně tak zvané mezinárodní společenství chtělo nastolit spravedlnost v nespravedlivých státech. Mezinárodní trestní soud se však nikdy nedokázal plně prosadit: USA, Rusko a Čína se ICC neúčastní, nepřiznají soud stejně jako Izrael a Ukrajina, které proto a mimo jiné využívají svého práva na sebeobranu.

Khanova intervence, o které jsem také psal v článku Střípky z Iránu, Ukrajiny a ICC, vyvolává zásadní otázky: Mělo by mezinárodní právo rozlišovat mezi obránci a agresory? Měly by být demokratické právní státy lépe chráněny před politickými kampaněmi? Jak se má stát chovat, když právo na sebeobranu není volnou vstupenkou pro brutalitu a barbarství a na druhé straně boj proti zlu (jako takovému) a který čeká i českou kotlinu, vyžaduje neúprosnou přísnost.

Spojenci odpověděli na nacistickou totální válku totálním zničením německých měst.  Churchill hovořil v Aténách o svobodě, blahobytu a štěstí, když Královské letectvo bombardovalo Drážďany. Mezi 13. a 15. únorem 1945 bylo město, které bylo dosud nepoškozeno, zničeno do základů. Při náletech zahynulo asi 25 000 lidí.

Churchill ve svých pamětech vědomě přeskakuje ničivé bombardování a zabývá se především příčinami železné opony. Zprávy z Drážďan však ministerského předsedu zasáhly: v nótě náčelníkovi štábu Luftwaffe v březnu 1945 Churchill požadoval, aby byly nálety přezkoumány z hlediska čisté devastace německých měst. Jinak převezmeme barbarství války.

Zničení Drážďan zásadně zpochybňuje spojenecké bombardování. Boj proti nacistickému Německu a Japonsku zatížil tak západní demokracie Velkou Británii a USA za hranice jejich vlastní etiky již proto, že je aktem dobré vůle v míru a morální povinností zpochybňovat své vlastní činy ve válce. To platí dnes a v našem sousedství a spojenectví i pro Ukrajinu a Izrael.


Izrael, Gaza a jak dále

Izraelský odpor proti teroru utrpěl na Svatodušní pondělí těžkou ránu: hlavní žalobce ICC, britský právník Karim Khan (1970) požádal o vydání zatykače na vedení Hamásu a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. Khan, jméno, které má kořeny v arabštině a znamená štědrost a shovívavost a v islámském kontextu je jedním z 99 jmen Alláha, připisovaného jako Štědrý (starostlivý, čestný jedinec, dávající hojně, aniž by očekával na oplátku) postavil Izrael a Hamás, ať už úmyslně či neúmyslně, na stejnou úroveň.

V pátek Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dokonce nařídil Izraeli, aby zastavil ofenzívu proti městu Rafáh na jihu pásma Gazy, kde se dějí až neuvěřitelné věci a krutosti. Nebudu se rozepisovat o podrobnostech a následcích uvedeného konání s výjimkou, že očekávám, že (ex?) prezident Zelenskyj bude souzen jinde, ICC během 5-7 let bude zrušen a Izrael se z Gazy poučí.

Letní volky v Albionu

V kontextu předem zmíněného Churchilla, jeho odchodu z funkce a premiérem Sunak nečekaně vyhlášených předčasných voleb ve Velké Británii 4. července se nachází i prvek a efekt politické technologie. Ta již zafungovala. Jak?

Letní volby nedávají reformní straně šanci, dítě otce Brexitu (Nigel Farage), které by mohlo konkurovat konzervativcům v boji o pravicové voliče se ukázalo být nepřipravené na nové volby, a sám Farage hned druhý den oznámil, že nebude kandidovat do velké britské politiky. Místo toho se chce soustředit na americké volby, kde aktivně podporuje Donalda Trumpa.

Další, ale menší faktory, které premiér Sunak mohl vzít v úvahu při vyhlašování parlamentních voleb, představuje skutečnost, že do 4. července bude v plném proudu mistrovství Evropy ve fotbale 2024. A že byly vybrány národní týmy Anglie a Skotska. Na jejich hypotetických úspěších a vlastenecké vlně premiér Sunak se může pokusit obdržet pár parlamentních obvodů navíc. Další možný důvod pro vyhlášení předčasných voleb je potenciální nabídka z USA. Sunak v minulosti opakovaně řekl, že plánuje přestěhovat se do Spojených států a investovat do vlastního technologického fondu v Kalifornii. Proto nevylučuji, že si našel spoluinvestory a rozhodl se přestěhovat, že rozhodnutí padlo v nejužším kruhu, a jak to v politice bývá, řada ministrů a konzervativních poslanců je překvapena a neví, kde bude po volbách pracovat.

Labouristická strana má za úkol neztratit během 40 dnů astronomickou převahu nad vládnoucí stranou. Podle posledních průzkumů veřejného mínění vedou pod vedením Keira Starmera nad konzervativci v průměru o 25 %. Na tomto pozadí, a protože obyvatelstvo je prostě unaveno čtrnácti lety konzervativní vlády, může vyblednout i drtivé vítězství Tonyho Blaira v roce 1997, kdy labouristé překonali konzervativce o téměř 13 %. Není divu, že hlavním volebním heslem opoziční strany bylo slovo Změna. Staro-známý politicko-technologický tah tentokrát vypadá skutečně výhodně, i když Labouristé budou muset vážně bojovat o levicové a muslimské voliče.

Pro doplnění připomínám, že červencové volby ve Spojeném království se konaly naposledy v roce 1945. Navzdory skutečnosti, že od konce druhé světové války v Evropě uplynulo jen pár měsíců, britští voliči, unavení Winstonem Churchillem a Konzervativní stranou, triumfálně zvolili labouristy. Postupimskou konferenci, která určila podobu poválečného světového řádu, proto uzavřeli Stalin, Truman a nový britský premiér Attlee.

Bohužel, tentokrát neočekávám žádnou podobnou globální mírovou konferenci nebo její ohlášení, a tím ani konec antropologické války a akceptování nového světového řádu založeného na více sociální spravedlnosti, sdílení a respektu k lidskému životu.

Jan Campbell


Anketa

Jakou vládní funkci podle vás zastává plk. Otakar Foltýn?