Myslím, že není těžké to nepochopit, ale věci se musí dát do souvislostí. Tak tedy je-li to pravda (myslím, že v tomto případě o tom není pochyb), EU, resp. některá z jejich komisí či výborů vypracovala, vedle stanovení velikosti a ohnutí salátové okurky a jiných nepostradatelných norem a předpisů také pravidla pro vycestování našich čtyřnohých miláčků do zahraničí, přesněji do členských zemí naší drahé EU. Vyplývá to z nevyžádaného emailu, podle kterého jistá MVDr .(jméno neuvedeno) v  pořadu na ČT24 informovala české občany o povinnostech, které jim (nám) připravila legislativa starostlivých europoslanců pro případ, že budou  (budeme) chtít do některé z členských států EU cestovat spolu se svými miláčky. Takže pěkně popořádku, jen na úvod sděluji, že autor emailu sice zmiňuje (zřejmě pro stručnost a lepší názornost) případy, které se týkají čtyřnohých spolucestujících, tedy psů, pejsků, štěňat apod., přesto není pochyb, že se toto bohulibé nařízení týká i koček, kočiček  a jiných domácích miláčků.

Tak tedy na vědomí se dává, že každý takový z výše jmenovaných (ale stejně tak nejmenovaných) domácích miláčků musí mít svůj cestovní PAS, který musí být opatřen psí (kočičí aj.) fotografií, dále tento cestovní dokument tedy PAS bude muset  obsahovat čárový kód pro identifikaci čipu který, jak jinak, bude mít náš miláček implantován pod kůži. PAS bude dále obsahovat záznamy o povinném očkování proti vzteklině, které nesmí být starší než 21 dní, aby bylo v době vycestování již  plně účinné. Dalším nepostradatelným záznamem musí být povinné potvrzení od veterináře např. u štěňat do 6 týdnů o odčervení od parazitů jako škrkavka, případně jiných cizopasníků. Paní doktorka důrazně podotkla, že při nesplnění těchto povinností  se občan vystavuje riziku, že prostě na tu svoji „dovču“ neodcestuje, protože mu (povinnou) klícku nebo tašku do zavazadlového prostoru prostě nevezmou! Našinec má pochopení, jde přece o naše, či všeobecně o zdraví lidí, našich budoucích sousedů či přátel na dovolené, takže český občan uvědoměle (ale totálně nasr.ný) se podvolí a svou občanskou povinnost splní. Konec konců, co by pro svého miláčka neudělal, že? Poněkud zdlouhavé povídání pomyslíte si, vážení čtenáři, ale toto je de facto jen úvod do problému, který je mnohem závažnější, než psí nebo kočičí „pasy“. O co tedy jde?

O nic víc a o nic méně než o uprchlíky, běžence, resp. imigranty či jak se jim všeobecně říká. Jde o lidi, o stovky, tisíce, desetitisíce lidí i s rodinami, kteří se všemi možnými cestami, prostředky a způsoby snaží dostat do Evropy, lépe řečeno do Německa, země to zaslíbené, ale i dalších evropských států (snad nejméně do ČR). Nebudu zmiňovat problémy o přerozdělování tzv. dobrovolně povinnými kvótami, nebudu ani zmiňovat celou řadu dalších problémů při jejich transportu, přechodu hranic, případně nepokojích, které jsou vyvolávány v důsledku jejich  nespokojenosti s nepříznivým osudem při cestě do zmíněné „země zaslíbené“.  Co však zmíním je způsob, jak až neskutečně snadným způsobem se imigranti (na rozdíl od našeho pejska či kočičky) dostali ze své mateřské země (Syrie, Libye, Egypt, Afghánistán, ) přes několikeré hranice, (dokonce i hranice mimo shengenský prostor) do Evropy bez PASU! Navíc některými západními politiky neokázale přijímáni na důkaz solidarity, humanity, pochopení a podobných citových záležitostí (přičemž pravda je úplně jiná, úplně jinde).

Zatímco Vaše (naše, moje) štěně či kočička bude, jak jsem již zmínil,  pro cestu do zahraničí potřebovat psí (kočičí) pas, statisíce uprchlíků, alias imigrantů z blízkého či středně dálného východu překročilo několik hranic cizích států, aniž by se prokázali pasem. Přesněji řečeno platným pasem, protože někteří z nich, pokud nějaký pas mají,  je pas většinou falešný, tedy neplatný! Ale ono je to v podstatě jedno, protože falešný a neplatný přijde na stejno, jako když ti ostatní nemají pas žádný! Pro porovnání dám příklad z reálného života.V případě, že budu chtít navštívit zemi velkého bratra, tedy USA a nyní pozor: s platným pasem, platným  vízem, tak mne budou úředníci zpovídat proč a jaký je důvod, ke komu, k vůli čemu, na jak dlouho, na co  atd., abych se nakonec,  pokud se úředníčkovi nebudu líbit nebo mu budu  třeba  nesympatický dozvěděl, že ani s pasem, platným vízem, natož se čtyřnohým miláčkem sorry, ale NE! A jedu či letím na otočku zpátky domů, ani nemrknu! Ne tak se stane tisícům běženců, kteří jsou  některými „sluníčkáři“ a pravdoláskaři málem ne s otevřenou náručí vítáni v Evropě a jejich členských státech.

Jestliže jsem, zmínil, že náš (váš) pejsek či kočička musí mít tzv. zdravotní průkaz o absolvování prohlídek , očkování atd, aby nedej bože náhodou někomu v cizině nezpůsobil nějaké zdravotní nepříjemnosti, hordy běženců  se hrnou do Evropy nejen bez pasů, tedy bez znalosti jejich identity, ale i bez jakékoli znalosti jejich zdravotního stavu! Je sice pravda, že Syrie byla ještě v ne tak dávné době vysoce kultivovaným státem, kultivovanými a inteligentními lidmi (snad jen kromě venkova), nicméně není pochyb o tom, že zrovna tito lidé ve statisících prchají ze své země. Proto si nedělejme iluze, že všichni Syřani jsou nejen kultivovaní, ale i 100 %ně zdraví. Vždyť jen několika týdenní cestování bez dostatečné hygieny, nepočítaje v to za pochodu (v přírodě či pod železničním mostem) jejich způsob vyprazdňování a následné hygieny musí vyvolávat vážné obavy z nějaké infekce, či jiné možnosti přenosu nákazy, která se u nich, co by jinak geneticky vybavený národ, na první pohled neprojeví a nedá zjistit.

My tady v Česku máme ještě tu výhodu, že těch několik stovek imigrantů či uprchlíků (zatím)  jsme schopni po zdravotní stránce proklepnout a zjistit jejich zdravotní stav, případně učinit potřebná opatření. Ale davové vpády imigrantů  do některých zemí, soustředěných na „seřadiště“ (nádraží apod.) v řádu několika tisíců nejen že je těžko po zdravotní stránce prověřit a zkontrolovat, ale nelze vyloučit, či spíše je možné se opodstatněné obávat, že nějaké to „svinstvo“ mezi nimi určitě je. Je proto nanejvýš nutné neodkladně a otevřeně hovořit o potřebě, resp. bezpodmínečnosti vyšetřování zdravotního stavu (hygieny) běženců dříve, než v Evropě vypukne nějaká masová epidemie.

Nechci malovat čerta na zeď nebo dělat z komára velblouda, ale v tomto případě případě je ze zdravotního hlediska opatrnost ( viz „matka moudrosti“) z možného ohrožení zdraví ze strany uprchlíků opodstatněná víc než kdy jindy. Jsou si toho vědomi ti, co se vehementně zasazují o přijímání mas uprchlíků, aniž by znali jejich zdravotním stav a  věnovali jim potřebnou péči? Být solidární, mít soucit a lidské pochopení pro uprchlíky či imigranty je jedna věc, mít na zřeteli jejich hygienické podmínky, zdravotní stav a z toho plynoucí  reálné všeobecné ohrožení zdraví občanů je věc druhá. Tak to vidím já a jistě i velká většina našich občanů!