Přece nechcete, abych vám prozradil naši strategii do voleb, nechal se slyšet Přemysl Sobotka (ODS) v České televizi. Stačilo přitom říci jedno slovo. Chceme přežít…

V sociální demokracii se hodlá Sobotka před debaklem zachránit vnitrostranickým referendem, ve kterém budou straníci odpovídat na tři otázky:

• zda souhlasí s tím, aby o kandidátkách nově rozhodovali v přímém hlasování všichni členové strany v příslušném volebním obvodu,

• jestli jsou pro to, aby podle stanov alespoň 40 procent všech kandidátů na kandidátkách do krajských a sněmovních voleb tvořily ženy,

• zda má ČSSD navrhnout zákonné omezení kumulace placených veřejných funkcí.

Sobotka tvrdí, že on na všechny otázky odpoví ano. To aby nebylo nejmenších pochyb, jakýže je to demokrat. Vzhledem k tomu, že jeho vnitrostranický protivník Hašek přežil neúspěšný pokus o puč a svoji pozici posílil, je otázka, jak po komunálních volbách dopadne jarní sjezd.  Aby byl korespondenční plebiscit platný, musí se ho zúčastnit nejméně 25 procent straníků a proto ho Sobotkův sekretariát odeslal přesně na začátku prázdnin. I tak se dá dělat intrika…

Někteří z mediálně mocných a těch, kteří si myslí, že by měli být u všeho, se odstěhovali do Karlových Varů na festival, což pro ně jistě bude zážitek. Zejména pro politiky, které nezajímají filmy, ale množství shromážděných lidí, jaké na svých mítincích nikdy nenajdou. Nezapomenout na selfie s Melem Gibsonem! Na jeho přílet v Praze tam kromě řady PR a celebritálních novinářů čekalo také… třiadvacet fanoušků. Čtete správně. Ne třiadvacet tisíc, ale třiadvacet. „Skupinu fanoušků na letišti tvoří hlavně maminky s dětmi a prarodiče s vnoučaty,“ hlásila z místa krátce před jeho příletem redaktorka MF DNES. Uff. Gibson si převezme Křišťálový globus za „umělecký přínos“ světové kinematografii. Šílený Max, Statečné srdce, Patriot či Apocalypto „uměleckým přínosem“ světové kinematografii? Brrr.

Pevně doufám, že z Varů bude i letos své sloupky obětavě psát Ondřej Štindl. Minulý ročník byly to jediné přínosné…

Ministr kultury Daniel Herman jede na festival téměř vítězně a v očekávání podrbání za ušima. Podařilo se mu totiž dojednat s ministrem financí filmové pobídky. Ty vymysleli druhdy Maďaři a spočívají v tom, že se produkcím vrací část peněz v podstatě za to, že v té které zemi peníze utrácejí. Pobídky už existují všude na světě. Dokonce i v Los Angeles, ovšem ty jejich jsou dost špatné a hlavně se o ně losuje. Teď se v Kalifornii řeší, jak to udělat, aby filmaři točili „doma“.

Nejsem si jista, jestli stejně jako na filmové pobídky je Herman hrdý na instalaci Jiřího Fajta do ředitelského křesla Národní galerie. Celé to poněkud budí rozpaky a různá podezření. Být Fajtem, asi bych to už hrdě zabalila, ale touha je touha a tak se nakonec dočkal. Má trpělivost. To je pro šéfa státní příspěvkové instituce, který chtěl brát čtvrt milionu měsíčně, důležitá vlastnost. Uvidíme, na jak dlouho. O vysvětlení jeho aktivit se bude v nejbližší době zajímat kontrolní výbor sněmovny a už se o jeho aktivity v souvislosti s výstavou Europa Jagellonica zajímá i policie.

Sabina Slonková opustila šéferedaktorský post, jakož i Mladou frontu Dnes. Ani ona, ani Babišův Agrofert, který noviny vlastní, se o tom moc nevyjadřovali, kromě vcelku decentního konstatování rozdílné představy o obsahu novin. „Moje názory na obsah se diametrálně rozcházejí se zbytkem vedení firmy,“ pravila mezi dveřmi. Prý „ekonomicko-politické tlaky“. Ještě dříve, než ona, odešel její partner Jakub Unger.

Kde se Slonková vynoří příště, uvidíme, ale celý její novinářský život byl doteď spjat s Mladou frontou Dnes (kromě odskoku do Hospodářských novin a do Aktuálně). Dlouhodobě se propadající prodej deníku dokáže zastavit pouze rezignace na politicko aktivistickou žurnalistiku a seriózní rešerše mezinárodních i domácích informací. Nelze „fandit“ jedněm a potápět druhé. Nelze psát účelové PR články a vydávat je za zprávy. Internet je dnes hlavním informačním zdrojem, kde lze online verifikovat to, co napíší v médiích. Dnes a denně lze tak opravovat nedovzdělanost novinářů MfD i Lidovek a neschopnost správně překládat cizojazyčné zdroje, dnes a denně lze skoro celému mediálnímu mainstreamu vyčítat aktivismus.

Ve světě internetu přitom nelze a už nikdy nepůjde udržovat informační monopol a tvářit se, že díky vysokému nákladu tvoří tyto listy agenda setting a jejich editoři jsou gate keepeři… Gatre keeperem je dnes čtenář. Prosperitu listu investorovi nezajistí ani obsah vulgarizující a bulvarizující ředitel strategického rozvoje František Nachtigall, se kterým měla Slonková dlouhé spory, ani šéfredaktor Týdne Jaroslav Plesl. Pouhá desítka novinářů dnes rotuje všemi českými mainstreamovými médii jako editoři či šéfredaktoři. Ani jeden z nich není spásou pro listy, které vedou. Ani jeden nemá autoritu a respekt čtenářů. Práce ani jednoho se neliší od těch druhých. Všichni vsadili na setrvačnost – filtrované a komentované zpravodajství, jednozdrojové články s účelově unikajicími informacemi, ve zbytku novin pak skryté PR inzerentů a laciné překlady z britského či amerického bulváru. Všichni vsadili na šmíru a nikomu se nechce dělat poctivé řemeslo. Nikomu se nechce platit kvalitní autory. A tak prodeje všech vydavatelů takzvaně seriózního tisku už deset let vytrvale klesají, zatímco čtenost nemainstreamových internetových periodik roste. Už dnes se dá říci, že Mafra je nejhorší Babišovou investicí. Vzhledem k tomu, že PR praxi krizové komunikace zná Babiš z dlouhodobé praxe šéfa Agrofertu, těžko mu budou šéfredaktoři a editoři přednášet o morálce. Na každého z nich musí mít složku. Lze ale ze dne na den zastavit tento dlouhodobý trend?

Islámské právo šaría se poprvé, byť okrajově, dostane do britského právního řádu. Ostrovní advokáti mají dostat svolení s jeho používáním při sepisování poslední vůle. Vůle sepsaná podle islámského práva odepírá ženám stejný dědický podíl jako mužům. S jinověrci pak nepočítá vůbec. Napsal britský Daily Telegraph a od něj to okopíroval Český rozhlas. Je to legrační. Hloupí odpůrci islámu křičí na poplach, ti chytří si mnou ruce. Jediným způsobem jak zastavit invazi radikální „šaríovské“ interpretace muslimského náboženství do Británie, je totiž jeho strohá aplikace tam, kde to nejvíce bolí právě konvertity – v rodinném a dědickém právu. Zlatokopkám, které si chtějí po krátké erotické blamáži vzít ropného šejka (každý muslim má přece někde ropu), a pak se s ním bohatě rozvést (máme přece liberální sekulární zákony), se odteď doporučuje přečíst si manželskou smlouvu a právní rámec rodinného práva šaría. Nemanželské nebo adoptované děti coby legitimní dědici nemají nárok, nevěra se trestá kamenováním. Rozvod je pro ženu prakticky nemožný.

Švýcarský ekonom a investor Marc Faber, americký miliardář Donald Trump, ekonomický vizionář a autor knihy předpovídající krizi americké ekonomiky, generální ředitel Absolute Investment Management Robert Wiedemer, burzovní makléř, ekonom a generální ředitel fondu Euro Pacific Capital Peter Schiff, který začal svou kariéru jako makléř Shearson Lehman Brothers, se podle serveru moneynews. com shodují na tom, že Spojené státy stojí na kraji propasti. Wiedemer prorokuje, že Spojené státy čeká 50% nezaměstnanost, 90% pokles akcií a 100% roční inflace. Podle něj jsou „peníze z nebe cestou do pekla“. I když nevlastníme investiční fond, lze souhlasit se Schiffem, který „více či méně přesně“ předpověděl finanční krizi z let 2007-2010, byl ekonomický poradce Rona Paula v prezidentské kampani 2008 a který si svým škarohlídstvím vysloužil přezdívku „Dr. Doom“, že „Spojené státy jsou jako Titanic“. Sice je podrývání Obamovy ekonomické strategie republikánskou propagandou a server moneynews. com není agentura Bloomberg ale okrajový ekonomický nemainstream, ale všichni tušíme, že Spojené státy už nejsou velmocí a příštím prezidentem USA se vzhledem k dluhům může stát Číňan.

Generál Xu Caihou je vyšetřován pro korupci a byl vyloučen z Komunistické strany Číny. Francouzská banka BNP Paribas dostala od USA pokutu 9 miliard dolarů za obcházení amerických sankcí vůči Kubě, Íránu a Súdánu. Bývalý britský premiér Tony Blair odkryl propletenec britských zájmů v Egyptě: souhlasil s tím, aby se bývalý egyptský prezident Abdel Fattah el-Sisi stal ekonomickým poradcem programu financovaného Spojenými arabskými emiráty.

Google oznámil, že některé texty z Guardianu a BBC nebudou již více k nalezení. Prostě je zcenzuroval. Jde o články o Stanu O´Nealovi, bývalému šéfovi investiční banky Merrill Lynch a články, vztahující se ke skotskému fotbalu. Článek o Merrill Lynch napsal editor ekonomické rubriky BBC Robert Peston v roce 2007 a zabýval se činy společnosti během finanční krize. Guardian sdělil, že při hledání v Evropě zmizely odkazy na šest článků, včetně textů o tom, jak rozhodčí lhal o penaltě při fotbalovém zápasu ve Skotsku. Ne kvůli obsahu článku jako takovému, ale kvůli tomu, že je pod ním diskusní příspěvek, kterého se „legitimní důvod“ na uplatnění „práva být zapomenut“ na základě květnového rozsudku Evropského soudního dvora týká. Pokud bude stejné hledání provedeno mimo Evropu, bude výsledek viditelný. Více než 70 000 lidí žádá Gogole, aby odstranil odkazy na články o nich. Peter Barron, ředitel komunikace Google pro Evropu řekl, že Google nyní prochází „ za pochodu“ „procesem učení“ o tom, jak implementovat rozhodnutí Evropského soudního dvora. A dodal: „Musíme vyvážit potřebu transparentnosti s ohledem na nutnost chránit identitu lidí.“ Mluvčí Guardian News & Media řekl, že společnost se obává, že Gogole  sleduje „příliš široký výklad“ rozhodnutí Evropského soudního dvora. Dobrý rozjezd pro negativní PR proti manipulativnímu zákonu, chránícího politiky a celebrity před kritikou a negativními ohlasy.

Občané postrádají představivost. Lidem je třeba ukázat názorně a s edukativní důsůedností v praxi,  jaké důsledky má to které politické rozhodnutí.

Facebook by mohl čelit vyšetřování americkou Federal Trade Commission (FTC) za zneužití uživatelských dat v kontroverzním sociálně psychologickém experimentu o „emoční nákaze“, ve kterém vědci manipulovali po dobu jednoho týdne 11. – 18. ledna 2012 obsahem statusů a příspěvků 689 000 uživatelů, uvedených na stránkách Facebooku, bez jejich předchozího informovaného souhlasu. Výzkum prováděli s „ostrými daty“ na sociální síti pracovníci Cornell University a University of California ze San Francisca Adam D. I. Kramer, Jamie E. Guillory a Jeffrey T. Hancock. Výsledky se pod názvem „Experimental evidence of massive-scale emotional contagion through social network“ objevily v Proceedings of the National Academy of Science. Časopis Národní akademie věd příspěvek neodmítl, ale naprosto překvapivě vyjádřil veřejně pochybnosti o etice tohoto výzkumu. Časopis rovněž poukázal na to, že Facebook jako společnost, pracující pro zisk, se řídí vlastními podmínkami služby a neměla povinnost dodržovat etické principy akademického výzkumu.

Facebook – resp. Daniel Schafer z Feed týmu Facebook News, Cameron Marlow, Moira Burke, a Eytan Bakchy z výzkumního oddělení Facebook Core Data nechal vědcům možnost zacházet s lidmi jako s laboratorními potkany ve snaze zjistit, zda se uživatelé cítí šťastnější nebo smutnější po přečtení manipulovaných příspěvků svého virtuálního okolí. Výzkum měl přinést experimentální důkaz, že emocionální nákaza se vyskytuje bez přímé interakce mezi lidmi (expozice „přátel“, vyjadřující emoce, je dostačující), a při úplné absenci neverbální komunikace. Celkem bylo analyzováno více než 3 miliony příspěvků, které obsahovaly více než 122 milionů slov. 4 miliony z nich byly pozitivní (3,6%) a 1,8 milionu negativní (1,6%).

Americká nátlaková skupina obhajující právo na soukromí Electronic Privacy Information Centre (EPIC) podala stížnost na FTC a požaduje, aby státní komise začala Facebook vyšetřovat na základě klamavé obchodní praktiky ve smyslu § 5 zákona o FTC, neboť Facebook se zavázal chránit soukromí uživatelů. „Facebook je neschopen adekvátně sdělit, že sdílí data uživatelů s výzkumnými pracovníky třetích stran, což představuje klamavé jednání či praktiky v rozporu s § 5 (a) FTC Act,“ tvrdí stížnost. EPIC také požaduje, aby Facebook zveřejnil „patentovaný“ algoritmus toho, jak uživateli vybírá novinky, zobrazující se na jeho zdi.

Facebook popřel, že by za kontroverzním výzkumem stály zájmy projektu americké armády „Minerva Research Initiative“. Tvrdí že výzkum nebyl financován americkým ministerstvem obrany. Několik zdrojů tvrdí, že jeden z klíčových akademických výzkumníků studie,  profesor Jeffrey Hancock z Cornell University, měl v minulosti vazby na výzkumnou iniciativu Minerva amerického ministerstva obrany. Zadáním výzkumu Minerva je „zlepšit znalosti amerického ministerstva obrany o sociálních, kulturních, behaviorálních a politických aktivitách sil, které utvářejí regiony světa, jež mají strategický význam pro USA“ V současnosti Cornell provádí pro centrum kancelář vědeckého výzkumu US Air Force výzkum, který si klade za cíl vytvořit empirický model „dynamiky mobilizace sociálních hnutí“ a do roku 2017 zjistit, „kritické množství“ (bod zvratu) chování sociálních skupin studiem jejich „digitální stopy“ – během egyptské revoluce 2011, ruských voleb do Dumy v roce 2011, v nigerijské krizi v roce 2012 a při protestech v Gazi parku v Turecku v roce 2013. Americká armáda má ještě také své vlastní in-house výzkumné instituce, jejichž výzkum veřejný většinou není…  

Vedoucí globální politiky Facebooku Monika Bickert studii obhajovala a vysvětlovala, že „byla nutná pro inovace“.

Také regulátoři ve Francii a Velké Británii spustili vyšetřování, zda Facebook se nedopustil jednání v rozporu s národními zákony. Zásady Facebooku říkají, že společnost může používat uživatelské informace „pro vnitřní operace, včetně řešení problémů, pro analýzu dat, testování, výzkum a zlepšení služeb“.

Nutno konstatovat, že tento výzkum v americkém kontextu není první ani poslední. O emoce v sociálních sítích se zajímali už Elanie Hatfield , John T. Cacioppo, Richard L. Rapson ve studii Citová nákaza  (Emotional contagion, 1993)  , J. H. Fowler  a N. A. Christakis  ve studii Dynamické rozšíření štěstí ve velké sociální síti (Dynamic spread of happiness in a large social network, 2008, 4739 jedinců), J. N. Rosenquist, J. H. Fowler a N. A. Christakis ve studii Determinanty deprese v sociální síti (Social network determinants of depression,  2011, 12 067 jedinců ) či J. Guillory  a kol. ve studii Emoční nákaza v distribuovaných skupinách (Emotion contagion in distributed groups,. 2011).   Málokdy v historii ovšem byla sociálně psychologická manipulace bez informovaného souhlasu zkoumaných a nikdy v historii ještě nebyla v tak masivním rozsahu.

BBC dostala přes 170 stížností na fotbalového komentátora Marka Lawrensona. Za sexitické komentáře, které vyvrcholily tím, že doporučil jakémusi neúspěšnému útočníkovi, aby si „oblékl sukni“.

Zvenku to začíná vypadat, že prakticky každý v britském šoubyznysu byl či je pedofil. Tento týden odsoudili známého baviče Rolfa Harrise za obtěžování mladých dívek. Prokázáno je dvanáct případů. Britská veřejnost nyní poměrně čile debatuje o tom, jak je možné, že se náhle vyskytlo tolik prokázaných případů pedofilie (zatímco sousedé odsouzených prodávají bulváru jímavé články o tom, jak báječný to byl soused, jak se zapojoval do místní komunity a jak hrdí na něj byli – a již nejsou) a proč oběti nepromluvily dřív. Většinou se ale oběti shodují v tom, že oznámit cokoliv na slavného člověka je problematické.