Počátkem tohoto rozkladu, byly události na kyjevském Majdanu, přitom tolik finančně i mediálně podporované EU a USA. Místo dialogu, smíru, byly ale otevřeny jen staré rány.

Cílem EU a NATO bylo nejspíše ponížit Rusko, získat tak cestu k jeho přírodním zdrojům. Tedy nic nového, jen onen známý „Drang nach Osten“, ale v novém kabátě. Tedy rozdělit slovanské národy a Ukrajinu dostat do sféry vlivu NATO a EU. Přiblížit se tak k hranicím Ruské federace. Mediálně tolik diskutovaný Krym, se měl stát jejich námořní základnou. Ovládnout tím Černé moře a tak vytlačit Rusko z tohoto prostoru.

Pod zástěrkou boje za prosazení západní demokracie, to bylo spíše tažení proti Rusku. Nový prezident Ukrajiny Petro Porošenko místo smíru nabídl lidu Ukrajiny jen válku. Desetitisíce mladých, téměř nevycvičených mužů Ukrajiny, tak bylo hnáno na východní frontu. Ještě 1. července přes media sliboval ministr vnitra Ukrajiny Arsen Avakov, že do měsíce bude armáda Ukrajiny pochodovat Doněckem, Luhanskem. Tato města byla vystavena těžkému bombardování. Nemocnice, školy, obytné budovy byly ničeny. Granáty zabíjely, ve městech ležely stovky mrtvých, žen i dětí. Města hladověla. Přesto EU i NATO mlčely.

Měsíce obklíčená města se stala postupně symbolem odporu. Hrdinná města, Slavjansk, Luhansk i Doněck. Miliony obyvatel žilo bez pomoci zvenčí. EU a NATO mlčely, nepomohly.

Je třeba připomenout, že také humanitární konvoj z Ruské federace byl Ukrajinou záměrně blokován na hranicích za tichého souhlasu či dokonce za potlesku západních politiků. Zoufalí lidé uvězněni v obležených městech, se svědomím politiků EU nepohnuli. Humanitární konvoj přes hrozby, nenávist, si nakonec cestu k lidem téměř probojoval. Odměnou těm statečným bylo spontánní uvítání i slzy štěstí. Ruská federace jim pomohla.

Místo slibované cesty ukrajinské armády na Východ, dnes tato armáda běží na Západ. EU a NATO vysílají hrozby na Rusko. Sankce nepomáhají. Naopak dopadají stále více na samotnou EU. Proti tomu Rusko posílilo, občané stojí za svým prezidentem. Prezident Vladimír Putin dnes má nyní největší důvěru mezi občany Ruské federace.

Za dnešní kritikou EU či NATO, nad jejich hrozbami na adresu Ruské federace, je především zklamání nad porážkou a rozpadem ukrajinské armády. Také jejich sen o ovládnutí Ukrajiny se bortí. Ukrajina je před ekonomickým rozpadem. EU po ekonomických starostech Řecka, Španělska, Irska, Kypru, čeká ekonomicky zborcená Ukrajina se svými 46 miliony obyvateli. Je otázkou, kolik stovek miliard euro, to bude stát EU. Kolik milionů Ukrajinců se vydá na západ za prací či podporou. Nepříliš dobré vyhlídky nejen pro lid Ukrajiny, ale i pro státy EU. A na Ukrajinu se blíží zima, možná tuhá, možná bez tepla. Rád bych se mýlil.

Děda Mráz místo dárků poveze do Kyjeva asi samé špatné zprávy.

Přemysl Votava