Maria Zacharovová nedávno citovala Henryho Kissingera: „Být nepřítelem Spojených států může být nebezpečné, být přítelem USA může být smrtelně nebezpečné“. Neověřil jsem si autentičnost citace, ale oba výroky jsou pravdivé. Spojené státy americké jsou spolu s Čínou a Ruskem jednou ze tří supervelmocí. Mnohostranně zmrzačené Spojené státy se ale chovají jako jediná supervelmoc. Se svým již zcela zřejmým úpadkem se budou muset vyrovnávat za cenu velkých ztrát, pokud to vůbec ustojí. Zatím to však činí na úkor svých „přátel“ a způsobem, který nikam nevede. Vazalská provinčnost, zbabělost a omezenost českých politiků hrozí, že se svezeme s nimi.

1.        Co je supervelmoc

Spojené státy americké jsou spolu s Čínou a Ruskem jednou ze tří supervelmocí, nejmocnějších států, které si žádný jiný stát, ani jiná supervelmoc, nemůže podmanit, protože by riskovala vlastní zánik v termojaderné katastrofě. Avšak pouhé vlastnictvím jaderných zbraní k tomu samo o sobě nestačí. Musí být podepřeno vlastní vyspělou vědeckou a technologickou základnou, vlastní mohutnou a pružnou výrobní kapacitou, početnou a státu oddanou populací, jakož i vlastními materiálními a surovinovými zdroji, vlastními zdroji potravin, vlivným mezinárodním postavením, schopným vzdělaným a vlasteneckým vedením státu, přesvědčivou propagandou a konečně a především musí být zcela suverénní. Každé z těch tří se něčeho nedostává a něčeho má nazbyt, čím to kompenzuje. USA se ale chovají jako by byly jedinou supervelmocí, ačkoli jí nejsou. Ještě stále žijí v mylné představě o své výlučnosti, nadřazenosti a nutné hegemonii ve „svém“ světovém řádu.

Jenže rozhodujícím kritériem supervelmoci je schopnost nebýt podmanitelnou jinou supervelmocí, tj. konec konců schopnost odvrátit či alespoň zasadit zničující odvetný jaderný úder. Konsenzus supervelmocí vytváří jádro stability mezinárodních vztahů a tím i mezinárodního práva. Ostatní státy to přirozeně musejí respektovat. Pojem supervelmoci je východiskem k pochopení mezinárodní politiky.

Z II. světové války vzešly pouze dvě supervelmoci. Tenkrát se ovšem tento pojem ještě neužíval pro mlhavost základního znaku a dokonce i pro nepřipravenost Spojených států plně projevit svou dravčí povahu v nových podmínkách utvářejícího se poválečného světového řádu. Také z diplomatických důvodů se hovořilo stále ještě pouze o vítězných velmocích, a ty z toho titulu získaly postavení stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Mimochodem. Pojem supervelmoci je rovněž klíčem k výkladu vstupu vojsk států Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu 1968. Kdo ho nezná, ocitá se v  začarovaném kruhu bludů. Mohli si snad naši tehdejší reformátoři myslet, že kvůli nim přestanou platit Jaltské dohody, či dokonce, že nám USA přijdou na pomoc?

2.        Silná ekonomika nejmocnější říše

V důsledku II. světové války vytvořily USA nejrozsáhlejší a nejmocnější říši v dějinách lidstva. Na základě vlastní válkou nepoškozené ekonomiky a Marshallova plánu získaly důvěru ve svůj dolar a následně ho prosadily jako světovou měnu, které pak odňaly zlatý standard, volnou směnitelnost za zlato. Umožňuje jim to žít na účet celého světa uměle a často vyvolávanou dolarovou inflační vlnou, když využívají každého nového tisku právě dolarů k nákupům nejvýznamnějších světových komodit, zejména ropy, plynu, akcií nejvýznamnějších světových korporací jako první, ještě za staré inflací nezvýšené ceny.

Jsou pak také bezkonkurenční v „lobování“ při zajištění nejvýhodnějších zakázek a investic všeho druhu včetně průniku do systému mezinárodních organizací, při vzniku a v podpoře svých pátých kolon v jiných státech, svého zbrojně průmyslového komplexu či postupného zadlužování svých „přátel“. Tyto půjčky, často prostřednictvím MMF, jsou zpravidla podmiňovány ekonomicky a politicky tak, aby byly nesplatitelné a uvedly vyhlédnutý stát do dluhové spirály postupně proměněné v dluhovou oprátku, ze které není úniku. Výjimečně se to podařilo Rusku za prezidenta Vladimíra Putina. Pak už záleží jen na USA, kdy svému „příteli“- vazalovi přiškrtí či povolí kyslík. Česká republika je z hlediska Spojených států jako jejich „přítel“ skutečně na dobré cestě.

Soustavně vyvolávaná inflace na základě ostatními státy nepředvídatelné emise dolaru a jejího zhodnocení sama o sobě představuje zátěž, kterou ostatní státy nemohou plánovat, ale musejí se s ní vyrovnávat, což brzdí jejich rozvoj a pro Spojené státy znamená další konkurenční výhodu.

Dolary však tiskne FED (centrální banka USA) a Spojeným státům je jen půjčuje. USA jsou již astronomicky zadluženy. Jde o protiústavní právní konstrukci, protože rozhodování o emisích dolaru bylo vyňato z ústavní pravomoci ministerstva financí. Napětí může kdykoliv vyvrcholit až do neúnosnosti. Pokud stát situaci nezvládne, vznikne chaos, americká ekonomika se zhroutí a výsledkem bude nová kvalita, ať už pozitivní či záporné povahy. Zatím to vše stojí na ozbrojené moci. Ale i ta se může rozložit v chaosu, proti kterému nejsou imunní ani ozbrojené složky, protože jsou také součástí společnosti. Zmrzačení USA pochází z FED a je již zcela zjevné.

Finta s FED umožňuje rozložit válku jako závěrečnou fázi kapitalistického výrobního cyklu do celého jeho období, a tím i zamezit zcela neregulovatelné světové válce. Rozpory kapitalismu však odstranit nedokáže stejně, jako nedokáže obecně vyloučit válku. Světová válka jen byla rozdrobena do celé série lokálních válek a konfliktů. Odhaduje se, že od II. světové války ve světě došlo k desítkám válek s desítkami miliónů obětí, které mají na svědomí Spojené státy.

Opět mimochodem. V České republice byla poprvé v dějinách českého státu vyňata centrální banka (ČNB) z podřízenosti vládě a zavedena jako ústavní instituce, aby na ni nikdo nemohl v zájmu vnějšího řízení našimi zahraničními „přáteli“, prostřednictvím Evropské banky a Světové banky. Částečná analogie s FED je tu zcela zřejmá.

Někdy se uvádí, že kapitalistická ekonomika na základě volné ničím neohraničené konkurence je svým výkonem nejefektivnější. Proč, když zákonitou součástí kapitalistického výrobního cyklu jsou války, které přinášejí smrt, zmrzačení a ničení rodinných a vůbec sociálních vazeb miliónům lidí, často nenahraditelnou zkázu kulturních hodnot, materializované práce a obrovského množství surovinových zdrojů včetně rozsáhlé devastace přírody nejen mechanické, ale i biologické, chemické a radiační povahy? Bez toho je kapitalismus nemyslitelný. Uvedený názor ovšem vychází z predátorského pojetí ekonomiky a vede nakonec k izolaci USA jako imperialistické supervelmoci, které ve skutečnosti nemá budoucnost, protože vylučuje vzájemně výhodnou spolupráci mezi státy, vyvážený rozvoj celého světa a dnes již také hrozí zánikem života na Zemi.

3.        Vědecko-technologická velmoc

USA jsou také dosud nejvýznamnější vědecko-technologickou velmocí, ale světový vývoj v tomto směru je velmi překotný, takže v mnoha oborech své prvenství již pozbyly. Je evidentní, že usnuly na vavřínech a jako zbrojaři se přecenily, když coby šetřiví kapitalisté zanedbaly základní výzkum a kvalitu svých zbraní i na úkor životů amerických vojáků. Možná jsem to přehlédl, ale dosud jsem nezaznamenal zprávu o poslední úspěšné zkoušce, která by umožnila zavést výrobu amerických hypersonických raket. Rusko jich má ve výzbroji celou škálu už několik let.

Je zároveň příznačné, že obrovský rozvoj přírodních věd ve Spojených státech zároveň provázelo skomírání společenskovědních oborů. Bylo to spojeno s bouřlivým a ničím neomezeným vývojem kapitalismu v nekonečné zemi neomezených možností pro každého (bělocha) s dlouho uctívanou rasistickou tradicí genocidy Indiánů, zotročení černochů a vnitřně nesouladným a pokryteckým kultem vzájemně se vylučující směsice dolaru, násilí, demokracie, rasizmu a lidských práv.

4.        Propagandistická velmoc

Síla propagandy USA je založena na relativně vysoké životní úrovni mladých a zdravých lidí tzv. střední třídy, dosud ještě přežívajícím technologickém náskoku, ovládání internetu, nejrozvinutější kinematografii s největšími zisky po celém světě, ale i na angličtině jako nejrozšířenějším jazyku mezinárodního dorozumění.

Spojené státy jsou však rovněž největší světovou velmocí, kde propaganda pohltila společenské vědy a zásobuje politiku zástupnými „gender-multikulti“ a „polit-korekt“ tématy do té míry, že humanitní vědy již zjevně ztratily svou analytickou, osvětovou a signalizační funkci.

Došlo to tak daleko, že Spojené státy už nejsou schopny najít východisko z vlastní všeobecné krize, natož k ovládání ostatního světa. Proč sankce, určené k pokoření a oslabení Ruska, Rusko naopak posílily a v r. 2022 Rusko předstihlo Německo a stalo se 5. ekonomikou světa? Proč proxy válka USA proti Rusku na Ukrajině přináší Spojeným státům více problémů, než samotnému Rusku? Proč je ve skutečnosti ekonomicky a sociálně namířena hlavně proti EU a proč na ní vydělává Čína, když by USA podle své vlastní zahraničně politické doktríny měly spíše omezovat její rozvoj? Jak to, že USA dopředu neodhadly zbrojní potenciál Ruska a nakonec ani se svými spojenci dohromady nejsou schopny zajistit Ukrajině dostatek dělostřeleckých nábojů? Proč diplomacie Spojených států viditelně zaostává za diplomacií Ruska, která se jim jeví jako nevypočitatelná a vždy, když si v USA myslí, že Rusko správně odhadli, se vlastně spletou? Takových otázek je jistě možno položit mnohem více a nabízí se na ně na všechny jednoduchá odpověď.

Tak dlouho politici ve Spojených státech vyplachovali mozky svým voličům a celému svému neokoloniálnímu impériu ideologickými žvásty, až jim nakonec sami uvěřili, stali se jejich obětí a svým vlivem zpětně paralyzovali humanitní vědy. Jako oběť se ale necítí, protože ještě nechápou hlavní příčinu a hloubku svého úpadku, který sami ve službách tzv. hlubokému státu způsobili. V záplavě šaleb a bohatství uvěřili, že dolar zmůže všechno, že už jsou pouze jedinou supervelmocí. Ale kritérium určení supervelmoci je jiné. Nelze přitom zapomínat, že stát je relativně samostatnou institucí, a že jako každá instituce je nadán vlastním samopohybem i proti svému původnímu účelovému určení.

Uvedená odpověď je sice pravdivá, ale jen povrchně a částečně. Podstatné je, že se svět mezitím změnil a Spojené státy už nebyly a dosud nejsou schopny si tuto změnu správně vyložit a už vůbec nedokážou na ni správně reagovat. Odtud také ona paralela s obrovským vyhynulým pravěkým masožravým predátorem na nejvyšším stupni potravinového řetězce své doby. Nedokázal se přizpůsobit změněným životním podmínkám, a proto ho můžeme studovat už jen v muzeích z archeologických vykopávek zkamenělin jeho ostatků.

Jen tak na okraj, nejvíce se těch zkamenělin našlo právě na území dnešních USA, ale nepřál bych si, aby Spojené státy šly ve stopách našeho milého tyranosaura až do jeho hořkého konce. Je to v zájmu nás všech. Svět potřebuje harmonii a rovnováhu.

5.        Ovládání mezinárodních organizací

Spojené státy se opírají o soustavu mezinárodních organizací, které jsou z větší části pod jejich kontrolou, ale např. ve Světové obchodní organizaci (WTO) už má hlavní slovo Čína. USA proto občas WTO uraženě nerespektují, na což dříve nemohl nikdo ani pomyslet. Mezi všemi těmito organizacemi se jako hlavní nástroje mezinárodní politiky USA jeví NATO a další vojenské pakty s jejich účastí, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská unie, ale patrně i Světová zdravotnická organizace či Nobelův fond jako nakonec celé Švédsko. EU už ovšem upadá do bezvýznamnosti, povýšila ze spojence na „přítele“, kterému USA zajistily předražený plyn po výbuchu Severního proudu. EU začíná sloužit už jen jako americký ekonomický polštář.

Spojené státy se obecně snaží ve vztahu k soustavě mezinárodních organizací i OSN vnutit jim svá vlastí nepsaná „pravidla“, ačkoliv tím popírají všelidský humanitární a demokratický smysl jejich existence.

Pro dokreslení, právě pod tlakem USA vydal v březnu Mezinárodní trestní soud v Haagu (MTS) zatykač na prezidenta Vladimíra Putina, i když Spojené státy a následně ani Rusko nejsou jako supervelmoci signatáři smlouvy o MTS.

Jen dvě malá ohlédnutí:

- V r. 2002 se v USA objevil plán vpádu do Holandska jako zemi sídla MTS pro případ, že MTS obviní občany USA. Na slyšení v kongresu USA člen sněmovny reprezentantů David Ross Obey prohlásil, že má k dispozici plán „o vpádu do Holandska“ a že „to můžeme udělat výsadkem po moři nebo ze vzduchu“. Z toho vidíme, co pro ně MTS, ale i Holandsko, znamená.

- Když se hlavní prokurátorka MTS Fatou Bensuda chystala vyšetřovat válečné zločiny Spojených států v Afghánistánu, USA vyhlásily sankce proti všem soudcům MTS a zablokovaly všechny její účty. Fatou Bensouda podala rezignaci a vyšetřování skončilo, ještě než skutečně začalo.

6.        Vojenská a zbrojní velmoc

Výčet zlehka načrtnutých nástrojů, kterými Spojené státy ovládají „svoji“ část světa by nebyl úplný, pokud bychom nezmínily jejich ozbrojenou moc. Ta totiž dnes již vše ostatní shora uvedené podmiňuje. S ní vše stojí a padá. Zároveň je ovšem také sama o sobě zdrojem enormních zisků amerického zbrojního průmyslu, konec konců finančního kapitálu. Právě NATO je vedle dolaru hlavním penězovodem z Evropy do USA. Vyprázdněné zbrojní a muniční sklady se „musí“ doplnit. Také proto ta zdánlivě nekonečná válka do posledního Ukrajince spolu s 2 % ze státního rozpočtu na vojenské výdaje, které ve skutečnosti nepotřebujeme my, ale finanční kapitál USA pro svůj zbrojní průmysl a další zisky.

7.        Zvláštnost vývoje kapitalismu v USA

            Oproti Rusku a Číně se vývoj kapitalismu v USA vymkl oficiální vnitřní kontrole a Spojené státy jsou jedinou ze tří supervelmocí, kde již ekonomicky monopolní korporace (ve svém důsledku finanční kapitál) mají vrch nad státní mocí v podobě oficiální struktury státních orgánů a diktují jim svou vůli. Jde o tzv. „washingtonská bahna“ (jiný výraz pro „hluboký stát“), kritizovaná bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Spojené státy tak ztratily svou ekonomickou suverenitu, která uvnitř státu podmiňuje vše ostatní, a staly se pouhou kulisou sil, které stojí za ní a mají skutečnou moc.

Důkazem vítězství korporací v USA nad státem je to, čeho jsme všichni byli svědky při posledních prezidentských volbách v USA, když korporace ovládající digitální informační prostor zamezily přístupu tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa k jeho účtům na síti, nelegitimně zasáhly do voleb a způsobily, že nebyl zvolen prezidentem USA. Všude jinde ve světě by následoval postih, až po trestní stíhání, patrně by taková společnost přišla o licenci. Jen ve Spojených státech nebyl výjimečně znovu zvolen stávající prezident, a nic se nedělo.

Nedávno jsem zaregistroval informaci dominantního vlastníka bývalého Twitteru, Elona Muska, že Twitter, kde měl účet Donald Trump, jednal na pokyn státního orgánu. Tím hůře. To nebyl projev demokracie, to byl projev jejího úpadku, který nakonec zosobňuje i výsledek těch voleb. Spojené státy jsou dnes nejen zmrzačenou ekonomikou, ale i zmrzačenou demokracií a nikdo to tam, jako v každém úpadkovém státě, neřeší. Jsou vedeny do zkázy manipulovaným osobně zainteresovaným a psychicky dezorientovaným starcem, ačkoliv je stále více zřejmé, že USA už dál nemohou žít z krve, potu a slz jiných národů.

Je zajímavé, že racionální přístup v těchto souvislostech projevil generál Milly, náčelník generálního štábu americké armády, který v projevu při vyřazení absolventů vojenské akademie ve Spojených státech prohlásil, že ve světě jsou dnes tři supervelmoci: USA, Čína a Rusko. Tím mimo jiné popřel, možná nechtěně, významný moment smyslu ukrajinské proxy války pro USA.

Pokud jsem zmínil Elona Muska, nenechme se zmást III. dílem Johnyho Englishe, kde ho jedna z postav notně připomíná. Je to sice také velmi tvrdý podnikatel, ale pokud se nemýlím, již několikrát prokázal, že má i srdce a cit pro spravedlnost. V jeho zemi potřebují nového prezidenta, nechtěl by to vzít? Nad Donaldem Trumpem krouží supi politického procesu, a pokud jde o srdce Joe Bidena, jeho stopy by se snad daly najít jen v účtech na Ukrajině a v genetickém kódu jeho syna Huntera.

8.        Nová materiální podmínka života lidstva

Spojené státy jsou úpadkovou supervelmocí. Zvykly si své nesnáze překonávat válkou. Je to pro ně všelék a živá voda. Bez ní je kapitalismus v současném nejvyšším stadiu svého vývoje v USA nemyslitelný. Pro Spojené státy se válka stala jako modus operandi zcela běžným způsobem zajištění existence na úkor celého světa. Přitom se všechno urychluje, protože znalosti lidstva v čase už nerostou lineárně, ale geometrickou řadou. Urychluje se i doba zavedení nových poznatků do praxe. Neúnosně se však zkrátil i čas letu strategických raket.

Pro Spojené státy svět již není tak mocensky a ekonomicky vyprázdněný jako po II. světové válce. Už si z něj osvojily, co mohly. V cestě jim leží Rusko, kterému se zacelily rány z Velké vlastenecké války a zacelují se i ty ještě větší, způsobené perestrojkou. Na řadě je už také Čína, protože vše má svou posloupnost. Jenže rýsují se další noví obři mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky, které se Rusku a Číně daří aktivizovat pro utváření nového světového řádu proti současným americkým představám i vůli. A nabalují se na ně další státy. Na shromáždění BRIKS v Johannesburgu bylo rozhodnuto, že k původním pěti státům přistoupí dalších šest a pořadí dalších zájemců se už počítá v desítkách. V souhrnu lze očekávat, že brzy zahrnou většinu lidské populace a rovněž budou ovládat naprostou většinu surovinových, zejména energetických zdrojů planety.

Doufám, že brzy požádají o vstup do BRIKS také Spojené státy. Usnadnilo by to i rozhodování České republice. Získali bychom odrazový můstek k řešení současných ekonomických a sociálních problémů.

Ukrajinská válka dokazuje, že během války může docházet k takovým kvalitativním i kvantitativním změnám vyzbrojení, které mění nejen taktiku, ale i průběh celé války tak, že žádný agresor si dnes nemůže být jist svým budoucím vítězstvím už ani ve válce konvenčními zbraněmi, natož v jaderné válce. Mimo jiné také z tohoto důvodu válka na Ukrajině brzy skončí, nebude na roky. Spojené státy se v Rusku zase jednou spletly. Až to pochopí, válka přestane mít smysl jako nástroj mezinárodní politiky a otevře se cesta k novému světovému řádu. Nebude to jednoduché jako v tomto odstavci, ale již dnes je jisté, že ve svém vývoji lidstvo narazilo na novou materiální podmínku své existence.

Vytvořilo si totiž schopnost zničit samo sebe v jaderné válce, přičemž průběh jakékoliv války, natož války jaderné a mezi supervelmocemi, je neregulovatelný a jakákoliv konvenční válka může přerůst ve válku jadernou. Aby lidstvo přežilo, musí se války vyvarovat. To je ta nová materiální podmínka života lidstva.

A co náš milý tyranosaurus? Ten jen chodil a koukal, co by kde sežral. Bylo to jen hloupé zvířátko. Nemohlo předpokládat ani se připravit na změnu klimatu. V USA však žijí lidé. Bez možnosti zahajovat stále nové války je čeká objektivní nutnost zásadní kvalitativní a pokrokové přeměny celého systému, který na válkách dosud stál a žil z nich. Doufám a přeji jim, aby to se štěstím a bez zbytečných ztrát zvládli. Bude to velmi těžké, ale jinudy cesta nevede. Musí to udělat sami, ale pokud se jim to nepodaří, bude to porážka nás všech.

Čestmír Kubát