V úvodu knihy (1) jeden ze spoluautorů, bývalý vězeň číslo 6804 z koncentračního tábora v Osvětimi, A. Kowalczyk píše: „Oficiální dokumenty amerického Kongresu a tribunálu pro válečné zločiny v Norimberku jednoznačně dokazují, že 2. světová válka byla nejen připravována, ale z logistického a technického hlediska umožněna tehdy největším a nechvalně známým ‚Kartelem‘, německou společností IG Farben, jehož dceřinými společnostmi byly firmy Bayer, BASF, Hoechst a další chemičky. Souhrnná obžaloba v Norimberku dokazuje, že bez IG Farben by ke 2. světové válce ani nemohlo dojít.
… 1. světová válka, druhá největší tragédie 20. století, byla v podstatě prvním pokusem o dobytí světa protagonisty těchto korporačních zájmů. Kromě toho, poté, co tyto vojenské pokusy o podmanění Evropy a světa selhaly, petrochemický a farmaceutický Kartel (a jeho satrapové) investoval do třetího pokusu: dobýt Evropu ekonomicky a politicky s pomocí bruselské EU.“

Někdo si možná vzpomene, co se odehrávalo v souvislosti s podpisem a ratifikací Lisabonské smlouvy, kterou poté, co ‚na jednáních propotil desítky košil‘, ale odvážně podepsal dne 13.12.2007 předseda tehdejší vlády Topolánek spolu s ministrem zahraničních věcí Schwarzenbergem. Vláda ji schválila již 4.12.2007, PSP ČR ji ústavní většinou schválil v únoru 2009 a 6.5.2009 také senát a zbýval jen podpis prezidenta V. Klause, který s podpisem oprávněně váhal…

Na stránkách vlády ČR dodnes visí shrnutí procesu schvalování Lisabonské smlouvy ověnčené nechutným úvodním eufemismem: „/Lisabonská smlouva/ představuje významný dokument, který umožní Evropské unii lépe čelit palčivým aktuálním otázkám. Institucionální rámec, který nastolí, umožní výrazně zrychlit a zjednodušit procesy rozhodování v rámci Unie. Evropská unie tak bude mnohem akceschopnější a jednotnější v řešení ekonomických, zahraničně-politických nebo energetických otázek.“ (2)

A. Kowalczyk tento akt hodnotí takto: „… a také 27 hlav států, které podepsaly Lisabonskou smlouvu, přičemž většina z nich si neuvědomovala, že tím zároveň podepsala ‘Zmocňovací zákon’, jímž Kartelu a jeho satrapům spadla kontrola nad Evropou do klína.“

O tom jak se EU mašinérii, reprezentované EU komisí (v čele s pečlivě vybíranými, vyškolenými a povolnými zasloužilými eurohujery), daří akceschopně selhávat v jednotlivých krizích valících se s železnou pravidelností, se můžeme snadno přesvědčit, jsme svědky i oběťmi, žasnoucími pozorovateli i plátci všech neúspěchů, vyplývajících a vyvolaných pokusy realizovat utopie ‚celoevropských řešení‘ a hloupých nápadů bijících o nebesa, které proaktivně generuje armáda 55-ti tisíc úředníků, kteří jsou přímou podporou a součástí struktury EU komise.

Na sklonku srpna 2022 navštívil ČR kancléř SRN Olaf Sholz. Při té příležitosti pronesl na Karlově univerzitě projev (3), který je ukázkou německého pokrytectví, používající EU jako zástěrku či fíkový list, zakrývající přetrvávající a navenek skrývané velmocenské ambice Německa:
„Naše Evropa je sjednocena v míru a svobodě a je otevřená vůči všem evropským národům, které sdílí naše hodnoty. Především je však živoucím odmítnutím imperialismu a autokracie. Evropská unie nefunguje na principu nadřízenosti a podřízenosti, nýbrž na základě akceptování různorodosti a rovnoprávného postavení všech jejích členů, plurality a vyvažování nejrůznějších zájmů…“

Obsah tohoto výroku vzápětí vyvrací výrokem následujícím:
 „…Proto jsem navrhl, abychom v oblasti společné zahraniční politiky, ale také v jiných oblastech, například daňové politice, postupně přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou – i když jsem si vědom toho, že to bude mít důsledky i pro Německo. Musíme si totiž uvědomit, že trvání na jednomyslném rozhodování může fungovat pouze v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování. To však nejpozději od ruského útoku na Ukrajinu neplatí.“

Komentátoři, kteří nejsou vázáni eurohujerstvím a finančně závislí na EU propagandě, se vzácně shodují, že hlavním cílem návštěvy bylo předání notiček vládě Petra Fialy ve věci zrušení práva veta členských států a přechod k hlasování ‚kvalifikovanou většinou‘, což je opět eufemismus pro završení totalitního rozhodování v EU pod taktovkou Německa, jak bylo již skrytě zakotveno v odmítnuté tzv. ‚Evropské ústavě‘ přeorané v nesrozumitelnou Lisabonskou smlouvu.  

Počínaje prominentními právníky nacistického Německa Walterem Hallsteinem (v letech 1958 až 1967 také prezident EU Komise) a Carlem Friedrichem Ophülsem (jinak otci zakladateli EU), tedy hlavními organizátory dávno připraveného plánu a struktury Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO 1951), Evropského hospodářského Společenství (EHS 1957), Evropské společenství pro jadernou energii (EURATOM 1957), jsou kontinuálně vynakládány obrovské prostředky na výchovu a rekrutování ke všemu ochotných a loajálních vykonavatelů, obvykle s rodinnou nebo majetkovou vazbou na loutkovodiče, kteří vždy jsou v pozadí stojícími perzistentními šedými postavami, zatímco ty řízené loutky lze kdykoli a snadno vyměnit… (4)

Jenže, zatímco generalita Bundeswehru bouchala rychlé špunty na oslavu odchodu Uschi z postu ministryně obrany SRN, Uschi ve svém inauguračním projevu vyhlásila Green New Deal a bylo zameteno. Frans Timmermans byl znovu odškodněn postem 1. místopředsedy a spolu s Uschi úspěšně diskredituje tak dlouho zastírané a utajované plány i samotnou EU komisi. Nekompetence a klimatické třeštění, nesmírné zadlužení a neschopnost jakkoli úspěšně řešit kumulaci krizí, rostoucí inflací počínaje a katastrofální energetickou krizí konče.

Tomu se upřímně smála a šťavnatě to komentovala opravdu celá Evropa.
Máme je tu také

„Některé hlasy o zelené politice mluví jako o šílenství,“ posteskla si předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) začátkem února 2022, po návratu z Brusele. Sama je hrdá na to, že právě TOP 09 tlačí zelená témata do vládní agendy. Jako předsedkyně Sněmovny chce lidem ukázat, že je třeba řešit změnu klimatu a také je třeba nestavět se k EU zády. „Měli bychom být lídry teze, že členství v EU je pro nás přínosné po všech stránkách, a nezužovat to na dotace,“ zdůraznila.

Změna klimatu je podle Pekarové Adamové fakt a kdo ho popírá, žije v mýtu. Tak to vidí předsedkyně Sněmovny a TOP 09 v jedné osobě. „Zelená politika je jedna z nejzásadnějších otázek dneška. Klimatická změna je fakt, a kdo to v roce 2022 stále popírá, pohybuje se v rovině mýtů a dezinformací. Bohužel se jich u nás na tohle téma nabaluje dost, některé hlasy o zelené politice mluví jako o šílenství. Mně záleží na tom, abychom k této věci přistupovali věcně,“ zdůraznila. „My říkáme, že chceme vsadit na obnovitelné zdroje, chceme pomoci domácnostem k energetické soběstačnosti podporou fotovoltaiky, chceme ekologičtější zemědělství.“

Je třeba podotknout, že svým asociálním chováním, hloupými výroky, arogancí a zjevnou nekompetentností na funkci předsedkyně PSP ČR, si Pekarová Adamová vysloužila nehynoucí nenávist a pohrdání u té skupiny občanů ČR, která alespoň letmo sleduje politické dění. A to s velkým předstihem před Němcovou, Černochovou či Langšádlovou. Pokud si podobně jako někteří další členové vlády a představitelé politických stran dělá zálusk na teplé korýtko v EU parlamentu nebo dokonce v EU komisi, jako odměnu za svoji servilitu a víru v Green New Deal, bude asi zklamána.

Protože tvrzení o „EU jako klimatickém lídrovi“ nebo o nutnosti záchrany klimatu okamžitou dekarbonizací jsou bohapusté lži. Pokud někdo tvrdí, že státy evropské sedmadvacítky musí teď hned a určitě nejpozději do roku 2050 být „uhlíkově neutrální“, tak bohapustě lže. Buď uvěřil zelené ideologii, jež je dogmatická podobně jako byli jezuité, nebo jaký je současný militantní islám - nebo je královsky zaplacený zelenou lobby. (5)

„Na přiznání faktu, že státy EU na globální produkci oxidu uhličitého prakticky nic nezmění, již přitom zbývá jen málo času. Jakmile se naplno roztočí kola Bruselem řízené a placené dekarbonizace všeho, těžko již to někdo zastaví. Rozhodně ne tak rychle, aby dokázal předejít nedozírným škodám na životní úrovni a ekonomice členských států EU.“ (6)

Green New Deal jako spouštěč neuvěřitelného zdražení plynu, elektřiny i pohonných hmot a související inflační skok se v ČR dotkl prakticky všech občanů, kteří se sotva stačili otřepat z diletantského potírání covidu. To co se odehrává v ČR dokonale diskredituje politiky od naší pětikoalice (na sítích označované jako ‚pětidemolice‘ a dalšími nelichotivými výrazy) až po již probíranou EU Komisi. Ve stovkách kritických článků, vystoupení na veřejnosti a na různých diskusních fórech (samozřejmě mimo veřejnoprávní a mainstreamová media) jsou z různých hledisek objasňovány příčiny a rozebírána chybná rozhodnutí, často prohlubující vyvolaný nebo externě přicházející problém a ty jsou konfrontovány s nedostatečnými, ignorantskými nebo vysloveně lživými stanovisky prýštícími z mainstreamu, popřípadě se signály a prohlášeními vládních představitelů. (7)

Příkladem věrohodného a srozumitelného anticipování situace ČR v nadcházející zimě 2022/2023 je vyjádření publicisty:
„Dnešní Německo sice /ještě/ nezavedlo svět do další horké světové války, ale zavedlo nás do nové studené války svým letitým přátelstvím s Moskvou a zeleným ideologickým šílenstvím. Nevím, co bude naše vláda dělat. Pokud odejde z lichvářského spolku zvaného Lipská burza, nebo se jen pokusí vyvázat se částečně jako Francie anebo Slovensko. Německo celkem veřejně vyhrožuje, že nám zavře plyn a naftu. Kdyby Německo, na němž, a ne na Rusku jsme s plynem naprosto závislí, (nevlastníme ani ty roury v zemi), nám přestalo dodávat plyn tak se rádo s naftou přidá i Rusko, nějakou tu „závadu“ si lehce vymyslí a jsme v „piheli tmavé“. Ovšem na Hradě nesedí Masaryk, ve Strakovce není Karel Kramář a nemáme žádné legie. Tak to nějak vypadá, že jsme jen „demokratický protektorát“ Bruselu a Německa, jejichž ideologií je, abychom všichni žili „zdravě“ a „chudě“. Tedy my dole, ne oni nahoře!“ (8)

„Dlouho nebylo zřejmé, proč globální firmy tolik podporují ty zelené nesmysly až se to dnes vyjasnilo. Pomohly ekologům vytvořit nedostatkové hospodářské prostředí - kýžený to zelených cíl (ne)dobrovolné skromnosti, aby pak s odkazem na liberální zákony trhu mohly "realizovat" zisky v řádů stovek procent, což bylo v přebytkovém naprosto nepředstavitelné. A zdejší liberálové v roli užitečných idiotů je obhajují "protože liberalizmus, tržní vztahy a pozor na komanče." Gratuluji, liberálové. Kdypak prozřete ze svého blouznění? Až vám přijde účet za energie?“ (Krásenský J., komentář in (8))

Ano, Němci nedělají malé chyby. A když už je začnou dělat, pak jsou urputně důslední, do krajnosti a smrtících konců.

I přes to, že vláda pětikolky odvrátila vyslovení nedůvěry v parlamentu, u občanů o ni již přišla, pokud vůbec jakou kdy měla. Odezva je jasná – první protivládní demonstrace se odehrála v Praze, tradičně na Václavském náměstí a z hysterických reakcí předsedy i členů vlády a kolaborujících straníků pětikolky, novinářů, které opět byly navýsost arogantní až urážlivé, je zjevné, že mají strach. A mají proč. Další demonstrace budou následovat úměrně tomu, jak budou narůstat nejistota, obavy a finanční problémy stále se rozšiřujícího okruhu občanů. Ostatně to již reflektují četná prohlášení nejen opozičních politiků, ale také v řadách politických komentátorů padají autocenzurní zábrany a kritika vlády rychle graduje. Viz např. (9), (10)

Svůj postoj uzavírá M. Hustáková pochmurnou prognózou:
„Tuto zimu poznají i ti nejhloupější eurofilové, co je EU zač a je to už začátek konce EU.“

O významu demonstrací si nedělá iluze další komentátorka (11):
„A jen dodám – demonstrace sama o sobě samozřejmě nic nezmění. Naše vláda je tak šíleně zkorumpovaná, že ji nedonutí vytáhnout rypáky z koryt ani demonstrace deseti milionů Čechů. Úkolem demonstrace je něco úplně jiného. Jde o to ukázat, že máme vůli překonat vzájemné rozpory a spojit se ke společnému protestu. Mimochodem – ty rozpory mezi nás z velké části záměrně vnáší přisluhovači právě té globální mafie, proti které protestujeme. Pozor na to.“

V komentářích pod podobnými články lze nalézt velmi pestrou paletu názorů zatracujících naši současnou vládu Petra Fialy, které jsou v naprosté převaze výrazem frustrace, deziluze, obav a znechucení, často vyjádřené velmi pregnantně, popřípadě nepublikovatelné (a to i přes to, že často jsou příspěvky smazány pro porušení ‚Etického kodexu‘).

Uvádím jeden za všechny, ale velice typický, který si o dopadech působení šílených byrokratů z Brusele a úloze Německa nedělá iluze:
„Jeden TOPák už nám zahraniční politiku posral až nad Říp! Podle not Římského klubu jsme se stali montovnou a kolonií Čtvrté říše. V říšských koloniálech nakupujeme říšské zboží a zisky se odklánějí kamsi do rájů Říšských. S potěšením pracujeme v jejich montovnách a spotřebováváme jejich zboží. To by Vůdce zíral, jak to šlape bez vojáků a Gestapa.“ (Aagar)

Jako ozvěna takových postů zní bez vulgarizmů a koncentrovaně komentáře vzdělaných a racionálních lidí:
„Současná vláda přestala předstírat jakékoli pouto a loajalitu k této zemi (Česku) a nezakrývá, že slouží zájmům globální oligarchie.“ (prof. Budil, Ivo)

Někteří komentátoři stále ještě doufají v jakousi reformu (to už bylo jakousi hlavní melodickou linkou při vypuknutí covidu, kdy se i pro méně chápající začala ‚rozsvěcet‘ ta zřejmá pravda, že EU je neschopný a neakceschopný moloch, solidarita je jenom vějička na důvěřivé, a že když jde do tuhého, tak každý za své.

„Evropská unie zoufale potřebuje důkladnou reformu. Zjednodušení, uvolnění. Návrat ke čtyřem pilířům a dost. Pokud taková reforma nepřijde, EU zanikne. Mimo jiné pro ekonomickou neschopnost, zadusí se vlastní byrokracií. Ti, kdo volají po vystoupení z Unie nebo jejím zrušení mají pravdu v tom, že než taková Unie, v jakou se vyvíjí, tak snad raději žádná. Mluvme o tom. Nejen doma, ale hlavně venku.“ (12); (13)

Velmi precizně, ale také korektně, shrnul situaci V. Klaus:

Obětí tohoto ideologického, zcela nevědeckého útoku na normální fungování lidské společnosti se stala hlavně energetika, která byla v moderní době – protože nemůže nebýt – založena na využívání fosilních paliv, na uhlí, ropě a plynu. Blouznění ekologických fanatiků si v nich našlo svého nepřítele. Ten se ale neumí bránit a nemá své zastoupení v parlamentu. Zaměřili se proto na boj s CO2, s kysličníkem uhličitým, resp. s lidmi vytvářenými emisemi CO2.“ (14)

Na zmíněné demonstraci dne 3.9.2022 vyslovil Jindřich Reichl patrně vážně míněnou hrozbu. Totiž, že jeho strana PRO a on osobně se zasadí, aby členové této vlády stanuli před soudem a byli potrestáni. V souvislosti za viditelné selhání v oblasti energetiky si vzal na mušku ministra Síkelu, o jehož inteligenci zjevně nemá vysoké mínění:
„Kdyby bylo možno trestat za hloupost, Síkela by dostal deset let. A Pekarová Adamová doživotí!“
A rozhodně by nebyla sama, dodávám já.

Že určitá část byrokracie EU a jejich spojenci tuší, jak fatální mohou být alternativy jejich „ekologických“ kroků, lze vysledovat i z dikce některých ustanovení připravovaných implementací balíčků ke Green New Dealu i z prohlášení některých reprezentantů eurounijní byrokracie, budujících už nyní četné „fortifikace“ proti jiným názorovým proudům i proti reakcím a odporu vlastních občanů, které se dají s jistotou očekávat, až s plnou silou pocítí dopady ekologistických iniciativ na vlastních domácnostech, peněženkách a životní úrovni.

„Zelená“ a „sociální“ taxonomie je posledním výkřikem EU byrokratů. Dokazuje, že již neví kudy kam a začínají si uvědomovat, že se blíží konec. Tyto jejich nové ‚výkřiky‘ jsou jenom výrazem zmíněného kopání umírající kobyly. Ten zápach, který je již cítit, se šíří z Brusele a je jenom otázka času, kdy nový O. Cromwell přijde do EU komise a parlamentu a zopakuje tu slavnou větu, kterou mi připomněl pirát Peksa svým vystoupením v televizní 360°(ale i jinde viz (15)) :