Celní války, které rozpoutal americký prezident Donald Trump se strategickým úmyslem snížit závislost USA na dovozu, procházejí jedním zvratem za druhým. Je to pochopitelné. Kdyby byla opatření mírná a postupná, jak mnozí moudře radí, protože je každému jedno, co říkají, všichni je nějak ohnou a obejdou, takže přibydou problémy, ale nikoliv výsledky. Trump proto dává přednost Napoleonovu „udeř, a pak uvidíš“, a poté manévruje tam a zpátky. Vědu v tom nehledejme, sám řekl, že se to nedá spočítat a za vším je jen jeho „intuice“.

Poznání tak nabízí jenom průzkum bojem. Když narazí, couvne, proto přišla 90 denní přestávka v celní tsunami, a částečně taky proto, že se v ní nikdo nevyznal.

Vývoj zatím odhalil několik slabin na americké straně, které mohou být kritické. Tou první je ochabující role dolaru jako „bezpečného přístavu“. Panické prodeje akcií byly brzy následovány i výprodeji amerických státních dluhopisů. To je nebezpečné, protože už teď je dolar zpochybňován jako univerzální rezervní měna a širší prozření z této měnové iluze by pro americkou ekonomiku znamenalo totéž, co přílet obřího meteoritu pro dinosaury.

Dovozy jsou financovány dluhem, ale jen potom, co si ten dluh někdo koupí. Kdyby poptávka po americkém státním dluhu dramaticky poklesla, máme tu „americký zlý sen“, kdy se dluhy platí omezením spotřeby.

Omezení spotřeby se ostatně týká i druhá slabina. Ta spočívá v tom, že Trumpa vynesla do Bílého domu spíše slabost soupeře, prohlédnutí skutečnosti, že Biden se už pomalu nedokázal ani podepsat, jak dokládají svědectví o vytíženém podpisovém automatu na jeho stole. Kdyby Trump rozzlobil občany tím, že je připraví o levné mobily, notebooky, televize, víc by si všímali i jeho slabin.

Proto rychle couvnutí i v této oblasti. Zrušení bezcelní výjimky pro čínské zásilky do 800 dolarů vydrželo jen pár hodin a výjimka byla v poněkud redukované podobě zase obnovena. Nějaké clo tam je, ale to se dá ustát. Tady šel Trump nosem do vosího hnízda. Jakmile by ztratil veřejnou podporu, v Kongresu, kde má minimální většinu, republikánští disidenti dostanou křídla a zkusí šplhat po zádech, za kterými už není bezpečno.

Další americká slabina spočívá v tom, co by Trump tak rád opustil. Je to dominance „ekonomiky služeb“, kdy americké firmy jsou jen jakýmsi koordinátorem výroby všude po světě a na produktu se podílejí jen tím, že zkasírují podstatnou část přidané hodnoty. Šílená cla však začala drásat dodavatelské řetězce jako další pandemie. Při umělém navýšení odbytových cen už nebylo možné nic prodat.

Proto přišel pokus ušetřit ostatní svět od „recipročních“ cel, dočasně mu ulevit jen na úroveň těch „základních“ 10 procent, plus 25 procent na ocel, hliník a automobily. Ale opravdu osolit jenom Čínu.

To však odhalilo jinou slabinu americké ekonomiky. Je jí zjištění, že peníze jsou dobré jen na to, co se dá koupit. Když však Trump natolik vydráždil čínského draka bosou nohou, že v něm probudil vzpomínky na ponížení, kdy bylo s Čínou před sto lety zacházeno jako s bezprávnou kolonií, čínská odpověď už na peníze nehledí. Na létající čísla před tarify nehodlá reagovat, obchod za těchto zátěží ztrácí smysl. Na zdi se rýsuje osudové varování: „Peníze si nech, nedostaneš nic.“

Zatím jde jen o hrozbu, která je uvolňována po kapkách. Říše středu produkuje přibližně 90 procent světových zásob 17 prvků, které se používají v obranném průmyslu, výrobě elektrických vozidel, energetice a elektronice. Podle výzkumné služby Kongresu přibližně pět procent vzácných zemin, které USA mají nebo dovážejí, jde na obranné aplikace. Je to hodně, nebo málo? Je to hodně tam, kde to bez nich nejde.

Jak informuje Newsweek, Čína teď zavedla vývozní omezení například na kovy, které jsou klíčové pro stíhací letouny nové generace z programu NGAD (Next Generation Air Dominance). Už stávající stíhačka F-35 stealth společnosti Lockheed Martin potřebuje 920 kilogramů vzácných zemin na jedno letadlo pro systémy elektronického boje, radary a elektrické pohony kormidelních ploch letadla, uvádí Science History Institute. A s tím bude problém, čínské ministerstvo obchodu zavádí kontrolu vývozu sedmi kategorií středních a těžkých vzácných zemin včetně samaria, gadolinia, terbia, dysprosia, lutecia, skandia a položek s obsahem yttria.

Třeba yttrium je podle Cleantechnica.com nezbytné pro vysokoteplotní povlaky tryskových motorů, vysokofrekvenční radarové systémy a přesné lasery. Používá se také na tepelně odolné povrchy lopatek turbín, bez kterých by se zatížené motory začaly tavit za letu. A podle Global Times budou podléhat exportní kontrole také položky, ve kterých je wolfram, tellur, vizmut, molybden a indium.

Čínský krok „tit-for-tat“ přichází jen dva týdny poté, co Trump oznámil, že Boeing získal zakázku na vývoj letounu F-47, který má nahradit letoun F-22 Raptor a tvořit páteř flotily nové generace amerického letectva. Teď aby si klucí od Boeingu sedli k rýsovacím prknům znovu.

Oznámené kontroly vývozu nejsou přímým zákazem, ale Čína tak může omezit počet vydaných vývozních licencí, což by mohlo vyvolat boj o přístup k omezeným alternativním zdrojům, které jsou nezbytné pro americký obranný průmysl. Vrchní ředitel čínského programu americké Nadace na obranu demokracie (FDD) Craig Singleton řekl týdeníku Newsweek, že Peking může dále zpřísnit kontroly strategických nerostných surovin, jako je gallium a grafit, ale je opatrný, aby nešokoval globální trhy.

https://www.newsweek.com/china-deals-blow-donald-trump-f47-combat-jet-dream-2056305

Mohou se čínské kohoutky uzavřít úplně? V akademických kruzích se o tom debatuje, ale čínští politici se od jisté doby nepouštějí do nějaké divočiny a drží se sucharských rozhodovacích rituálů.

Zadal jsem umělé inteligenci úkol čínské strategie pro éru ekonomické konfrontace a odpověděla mi toto:

Dlouhodobá příprava na technologickou soběstačnost

Analýzy naznačují, že Čína se na možný obchodní konflikt s USA připravuje systematicky již více než čtyři roky, od první obchodní války během Trumpova prvního funkčního období3. Za tuto dobu si Peking vybudoval komplexní obrannou strategii, která zahrnuje několik klíčových prvků.

Jedním z hlavních pilířů je snaha o technologickou soběstačnost. Na letošním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců byla představena nová ekonomická strategie zaměřená na posílení nezávislosti v oblasti polovodičů, umělé inteligence a kvantových technologií4. Cílem těchto masivních investic je snížit závislost na zahraničních dodavatelích, zejména z USA, kteří se ukázali jako rizikoví v období geopolitického napětí.

Diverzifikace obchodních partnerů a posílení domácí poptávky

Druhou klíčovou strategií je diverzifikace obchodních vztahů. Od roku 2018 se podíl čínského vývozu do USA snížil z jedné pětiny na méně než 15 procent3. Současně Čína posiluje své obchodní vazby s Evropou a zeměmi jihovýchodní Asie. Rozšiřuje také své výrobní kapacity v zemích jako Vietnam nebo Kambodža, což jí umožňuje částečně obcházet americká cla3.

Třetím strategickým směrem je posílení domácí poptávky. Oficiální list People's Daily potvrdil, že Čína má připravené plány pro podporu domácí spotřeby a stabilizaci ekonomiky3. Přestože čínská ekonomika čelí strukturálním problémům, jako je slabá domácí poptávka a vysoké dluhy místních vlád, čínské vedení věří, že v otevřeném konfliktu jsou tyto problémy zvládnutelné.

Čínská odolnost v ekonomické konfrontaci

Podle ekonoma Scotta Kennedyho z amerického think tanku CSIS má Čína dostatečné kapacity, aby čelila ekonomickému tlaku USA3. Významnou výhodou Pekingu je politický systém, který nepodléhá volebním cyklům, což umožňuje čínské vládě snáze překonat krátkodobé ekonomické šoky.

Ekonom Victor Shih z Kalifornské univerzity poznamenává, že Čína si může dovolit krátkodobé ztráty, včetně rozsáhlé nezaměstnanosti nebo bankrotů, aniž by to bezprostředně ohrozilo její vedení3. Naproti tomu USA budou čelit nárůstu cen zboží a oslabení domácí spotřeby, což vytváří politický tlak na americkou administrativu.

 

Odkazy v textu jsou

3) https://eurozpravy.cz/zahranicni/proc-cina-trumpovi-neustoupi-nema-duvod-usa-drzi-v-klestich.fqmju3nx

4) https://www.asiaskop.cz/asie-cr/cina-meni-kurz-peking-posiluje-technologickou-nezavislost-co-to-znamena-pro-evropu

 

Zeptal jsem se také na strategie posilování ekonomické soběstačnosti.

Evropský přístup ke kritickým surovinám a technologiím

Evropská unie identifikovala řadu kritických surovin a technologií, kde je potřeba snížit závislost na externích dodavatelích. V současnosti je EU v případě některých kritických surovin závislá pouze na jedné zemi – například Čína zajišťuje 100 % dodávek vzácných zemin s obsahem těžkých prvků do EU11.

Pro rok 2030 si EU stanovila konkrétní cíle pro posílení soběstačnosti v oblasti kritických surovin11. Součástí strategie je i zintenzivnění obchodních opatření, včetně vytvoření "klubu pro kritické suroviny" pro všechny podobně smýšlející země, které jsou ochotny posílit globální dodavatelské řetězce11.

V oblasti technologické soběstačnosti EU zdůrazňuje, že aktivity směřující k získání technologické suverenity nesmí vést k nárůstu protekcionismu, omezení vnitřního trhu a mezinárodních obchodních operací7. Vhodnější je podle EU provádět regulační opatření cíleně do konkrétních oblastí než plošně.

Čínský model technologické nezávislosti

Čína uplatňuje systematičtější přístup k budování technologické nezávislosti. Na letošním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců bylo potvrzeno, že klíčovými pilíři ekonomického růstu mají být technologické inovace a zvýšení domácí spotřeby4.

Čínské vedení plánuje masivní investice do polovodičů, umělé inteligence a kvantových technologií s cílem snížit závislost na zahraničních dodavatelích4. Tento přístup je motivován nejen ekonomickými, ale především strategickými a bezpečnostními ohledy.

11) https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/critical-raw-materials/

7) htps://www.spcr.cz/files/cz/media/320_2021_Analyza_Technologicka_suverenita_EU.pdf

Možná si raději přečtěte ty zdroje.