„Zatímco na propad reálné mzdy jsme si už v posledním roce zvykli, na to, že se snižuje průměrná mzda nominálně, vidíme poprvé,“ říká udiveně analytik ČSOB Petr Dufek a dodává: „Je to pokles, který tu nebyl ani při minulé recesi v roce 2009.“
Když klesají mzdy, jde do tuhého. Stejně drtivou informaci, kterou všichni zaznamenali, byla zpřesněná data o poklesu hrubého domácího produktu v letošním kvartále o 1,1 procenta, ačkoliv se – všelijakými odborníky - očekávalo 0,8 procenta.
Mizerná hospodářská politika české vláy, jak říká šéf odborů Jaroslav Zavadil, se však nijak nemění. Verbální projevy ministra financí, že se už nebude tolik škrtat, doprovázeny sliby o uvolnění peněz na hospodářský růst, jsou jen blafy. Mlhavé návrhy s několika miliardami povedou jen ke kosmetickým úpravám, které ekonomice žádný prorůstový impuls nedají.
Ostatně jak by také mohly, když chce tato vláda prosadit tzv. finanční ústavu, která by zákonem stanovila, že vlády nesmí překročit hranici investic a napomoci tak ekonomice! Nečasovskokalouskovské uskupení si tak hodlá zajistit prolongování své politiky i na dobu, kdy už – doufám – bude ve zředěné podobě sedět v opozičních seslích.
Teda pokud ovšem příliš mnoho lidí neskočí na jejich tvrzení, že „zítra se bude tančit všude“ a příští rok si již budeme vychutnávat závratný růst. Po pěti letech nepřetržitého poklesu hospodářství – ó díky politice pravicových vlád (čeština má zvláštní obrat, kdy za špatné věci používá děkovačku) – to bude asi obtížně uvěřitelné.
Psáno pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda