Jestliže je ale nepřinášejí autority světské, měly by nastoupit ty náboženské. Kde jinde než ve Staré Boleslavi je správné „vytvořit duchovní centrum Čech, které by lákalo k návštěvě desítky tisíc turistů z Česka i celé Evropy“, jak naznačil kardinál Dominik Duka.

Plánuje opravu obou staroboleslavských kostelů s přilehlými areály, vybudovat se má pivovar, restaurace, kulturní centrum či ubytovny. Ale jak se zdá, účelně spravovat svůj majetek a ještě se snažit o vyšší duchovní rozměr společného setkávání na místě, kde byl v 10. století zabit svým bratrem přemyslovský kníže a symbol české státnosti svatý Václav, se nezamlouvá komentátorům blízkým soc. dem.

Svým nevěřícím okem tento „rafinovaný“ církevní záměr bryskně prohlédl pan Lukáš Jelínek v komentáři Stínový Vatikán, nebo Disneyland? (Právo 14. 8.). Současně s „vtipem a nadsázkou“ přirovnává tento záměr ke „katolické matějské“ či „průvodu Prague Pride“. Myslím, že tato přirovnání netřeba obsáhle komentovat, protože při své výprodejové láci nejsou hodna ani politologického formátu Lukáše Jelínka. Byť jeho motivaci rozumím.

Stínový Vatikán, nebo Disneyland?

Za prvé: není právě sociálnědemokratické podporovat vracení prokazatelně zcizeného majetku. Natož církevního! Za druhé: není při sociálnědemokratickém glajchšaltování účelné podporovat invenci, samostatnost a svobodné podnikání. Natož církevní!

A za třetí se sociálnědemokratickým marxistům nehodí do krámu rozměr, který hovoří o víře, duchu a sounáležitosti. A nedej Bože, že by se mohlo něco takového v našich končinách podařit a ještě na tom s péčí řádného hospodáře nějakou tu korunu vydělat. Natož církev!

Středočeši prohloubí spolupráci s katolickou církví

Její aktuální snahy vnímám tak, že nechce svou budoucnost projídat. Naopak se snaží svých možností využít k posílení např. církevního školství, zřizování domovů pro seniory i zařízení hospicové péče. Stejně tak církev podporuje výstavbu bytových jednotek v tzv. režimu „dostupného bydlení“ pro začínající rodiny i ty, kteří jsou stále soběstační, ale jejich důchod na mnohametrové bydlení v městském bytě jednoduše nestačí. To vše jsou záměry, které si zaslouží pochvalu. Ne tak od pana politologa Jelínka, který si ve svém komentáři, jak originálně, klade nejednu řečnickou otázku: „Nevyroste on nám nakonec ve Staré Boleslavi stínový Vatikán?“ Pane Jelínku, pro klid vaší duše mohu říci, že nevyroste. Katolická církev má za sebou dlouhou (častokrát, připouštím, i pohnutou) historii. Umístění Vatikánu jako sídla věřícího světa uprostřed Věčného města má svou jasnou symboliku. Je stálé, neměnné.

Mohu si ale po vašem vzoru, pane Jelínku, stejně originálně položit řečnickou otázku, zda stejně takovým neměnným středobodem je sociálnědemokratický Lidový dům v pražské Hybernské ulici. A zda nehrozí, po nějakém zatím hypotetickém stranickém rozvratu, jeho přenesení na brněnské náměstí Svobody či do ostravské Stodolní?