V historii to nebylo jednou, kdy SSSR zachraňoval západní kapitalismus. Dnes předpokládám, že v této politice znovuzvolený prezident Putin nebude pokračovat.
10. června 2018 - 07:00
Dnes předpokládám, že v této politice znovuzvolený prezident Putin nebude pokračovat. Dnes předpokládám, že si většina závislých na USA ne zcela uvědomuje obsah Trumpova mlžení, jako dárek, který představují tři příklady, z mnohých:
Švýcarsko a ruský miliardář Vekselberg. Mnohá jména nejenom ruských miliardářů (například Vekselberg), ministrů (Mutko) a vlivných úředníků (Nabiullina) nabízejí znajícím jazyky možnost pousmát se nad jejich významem, především ve spojení s činností, a zamyslet se nad skutečnou mocí nositelů jmen.
Bezprostředně po vyhlášení sankcí proti osobám údajně blízkým prezidentu Putinovi (6. Dubna) překvapily švýcarské banky nejenom osoby pod sankcemi. Již v pondělí (9.4.) byly zmrazeny všechny firemní a privátní účty Viktora Vekselberga. Ruský investor se řadí s cca 13 miliardami USD k nejbohatším světa.
Podle Aargauer Zeitung má jenom ve Švýcarsku (u USB, CS, Julius Baer a dalších bank) cca 2 miliardy CHF, kromě toho vlastní Renova a zaměstnává švýcarské občany. Ty musí platit pomocí komplexního aranžmá ze zahraničí. O zmrazení účtů se pan Vekselberg dověděl až při použití zablokované kreditní karty. Jeho bohatství, investice a skutečnost, že nebyl a do dnes není na žádné švýcarské sankční listině (což potvrzuje Seco), že neexistuje rozhodnutí švýcarského soudu, žádné podezření na praní peněz apod., nezabránily švýcarským bankám přijmout obchodně – politické rozhodnutí pod tlakem USA a ze strachu. Zcela ignorovat jednoho ze svých největších klientů nepatřilo dříve do praxe švýcarských bank. Z uvedeného vyplývá nutnost se zamyslet nad tzv. sekundárními následky sankcí a obsahem dvojsloví – significant transaction.
Jsem zvědavý na rozhodnutí švýcarského soudu, jaké budou reakce těch, kteří věří v nezávislost švýcarských a jiných bank, asymetrické spojenectví s USA, a nepotrestání za spolupráci při realizaci projektu Severní proud 2. O následcích kontroly lidí (s více než 70.000 GBP uložených v UK) britskou National Crime Agency (NCA), nemluvě.
Pro informaci a srovnání s ČR, ve které se podnikatelé spoléhají na otevření dveří k obchodu a podnikání s pomocí prezidenta Zemana (viz příklad skartované kritiky před nadcházející návštěvou v ČLR) uvádím, že 30 švýcarských kantonů a měst udržuje více méně aktivní partnerství s čínskými oblastmi a komunitami. To vše bez jednotné celostátní strategie vztahu Švýcarska s ČLR. Takové konání umožňuje švýcarský konkordanzsystem (někdy také zvaný konsensuální demokracie). V dubnu t.r. bylo možné sledovat procesí politiků s hospodářské prominence (v počtu 170 podnikatelů a manažerů) do ČLR, vedené spolkovým prezidentem (Alexander Van der Bellen), spolkovým kancléřem (Sebastian Kurz) a čtyřmi spolkovými ministry. Před rokem navštívila ČLR švýcarská Spolková rada (Bundesrat) v čele s Ueli Mauer, po té Doris Leuthatd a před měsícem Ignazio Casis. Kantonální vlády navštěvují ČLR samostatně, bez doprovodu. Nebudu se o těchto návštěvách zmiňovat. ČLR je třetím největším obchodním partnerem Švýcarska.
Švýcarsko je prvním kontinentálním státem, který uzavřel smlouvu o svobodném obchodování s ČLR. Strategicky strukturované konání Švýcarska odpovídající strategicky strukturovanému chování ČLR proto přineslo a přináší úspěch a respekt, o kterém se v české kotlině v současné době nedá ani snít.
Čína a poslední investice ČLR v SRN. Ivanka Tump se raduje ze sedmi nových licencí obdržených v ČLR po ohlášení sankcí jejím otcem. Ten se zase může chlubit zrušením sankcí proti čínské ZTE. Zrušení sankcí Trump prodává jako soucit spojený s následky nebezpečí způsobeného propuštěním desítek tisíc Číňanů v případě sankcí, ne jako uvědomí si, že sankce proti ZTE by byly střelou do vlastní nohy.
Manžel Ivanky, Jared Kushner (1981) může opět studovat přísně tajné dokumenty v Bílém domě, po té co obdržel prověrku na PT. Mezitím představitelé ČLR uklidňují vlny způsobené CEFC v české kotlině, ve které staro-noví opět usedají do křesla, jako by se nic nestalo a nedělo, neuvědomujíc si, co je to historická paměť Asiatů. Prakticky beze zmínky v českých masových mediích, ČLR oslavila Den dětí (1.6.), prezident Si vyzval studenty (podle anglické verze zprávy Xinhua) to learn from heroes and role models, to love the Party, nation and the people, and to pass on the gene of revolution with practical action from generation to generation...be useful to the country, the people and society, a nechal vědět prezidenta Trumpa, že může dojít k ukončení dialogu s ČLR.
Bez silných slov a hluku ČLR pokračuje v akvizicích v SRN. Malá čínská společnost, Ningbo Jifeng (roční obrat 250 milionů Euro), kupuje výborně zakotveného (na evropském trhu) německého dodavatele autodílů, Grammer (roční obrat 1,8 miliard Euro) za více než jednu miliardu Euro. V současné politické situaci, s ohledem na diskuze v EK, a potřebu ČLR zkvalitnit přístup do automobilového sektoru si představuji, že akvizice probíhá se souhlasem a v koordinaci mezi Pekingem a Washingtonem, na účet SRN a EU. Sankce prezidenta Trumpa jako dárek, se tak při současné pasivitě EU transformují do pomoci ČLR plnit cíle politiky prezidenta Si. Ten na nedávném setkání s vědci a inženýry podle Xinhua sdělil, že: A new round of scientific, technological, and industrial revolutions are reshaping the world domain of innovation and global economic structure. The impact of science and technology on a country's future and the people's wellbeing has never been so profound as today.
Že to ČLR myslí vážně, dokazuje příklad pěstování hybridní rýže v arabské poušti. Čínský vědec Yuan Longping, znám jako otec hybridní rýže, vyvinul soli-rezistentní rýži, která podle China daily dovoluje úrodu 7.5 t na hektar pouště. Agrární výzkum patří do kategorie tzv. měkké síly, komplexního řešení vodní krize v ČLR, a do problematiky spojené s pěstováním agrárních a sladkovodních produktů Číňany žijících na Sibiři a Uralu. Prakticky nikdo z ruských odborníků a občanů neví, jakým způsobem a jakými prostředky dosahují Číňané vysoké produktivity v těchto oblastech, a zda kvalita odpovídá sanitárním normám MZ RF.
Nový směr lodě zvané Ruská federace po prezidentských volbách. Pro mnohé pozorovatele dění v RF se může jevit nová vláda premiéra Dmitrije Medveděva jako staro-nová, a úmysl prezidenta Putina, jako nejasný. Při bližším pohledu na již uskutečněné od znovuzvolení páru Medveděv – Putin nelze přehlédnout změnu, týkající se kvality řízení státu a následků změny. V tomto případě a stručně, zákona o pravomocích prezidenta.
Před cca týdnem přijaté změny v zákonu o pravomocích prezidenta RF dovolují ve výjimečných situacích rozšířit pravomoc pomocí vlastních prezidentských nařízení (příkazů). Podle mého předběžného hodnocení změn se jedná o revoluční změnu. Ta může přinést mnoho překvapení všem, kteří věří v nedotknutelnost Občanského kodexu, pravidel práce velkých korporací, burzovních spekulantů, hospodářských, finančních a bankovních zákonů, včetně digitálních měn, vojensko – technické spolupráce s jinými státy, apod. Chci věřit, že se najde příležitost a čas i na prezidentské nařízení týkající se medií a cenzury. S jednou formou cenzury jsem se osobně nedávno setkal v Ekaterinburgu (Oblastnaja gazeta). Případ dokazuje malou sebedůvěru, strach redakce, a potvrzuje skutečnost a dlouholetou zkušenost, že oficiální představitelé velké země mají potíže akceptovat upřímný názor (z) malé země.
Změna zákona nedefinuje konkrétně a jednoznačně co je výjimečná situace. Změna dává právo hodnotit situaci (pouze) prezidentovi. Proto změna zákona současně znamená nejenom ohromné riziko pro lobbing na úrovni ministerstev, jednotlivých ministrů a klíčových úředníků, ale i pro RF v případě nastoupení západně orientovaného prezidenta. Nový instrument, který tvoří individuální hodnocení situace (prezidentem) a právo na vydání (sobě) prezidentského příkazu, vyžaduje při rozhodování a realizaci nejvyšší možnou kvalitu charakteru, profesionality a odpovědnosti. Proč? Následky nové pravomoci prezidenta dovolují ve své podstatě řešit velice rychle hlavní hospodářské, finanční a reformní otázky, a s nimi spojené strategie, případně i taktiku. Vláda se v tomto případě transformuje do (technického) garanta plnění prezidentských příkazů. Proto může být život vlády a jednotlivých ministrů velice krátký. V tomto smyslu je dnes Ruská federace, necelé tři měsíce po prezidentských volbách, již zcela jiným státem, než který známe z minulosti.
Chci věřit, že tradiční odpovědi prezidenta na otázky a problémy občanů (příští přenos 7. 6.), na které by měly odpovídat a problémy řešit úředníci místní a regionální úrovně (a ne prezident) se budou také měnit. Ne však tak rychle, jako zákony. Prezident RF musí mít více času na přípravu rozhodnutí o směru plavby lodě zvané Ruská federace, na rozbouřeném moři, v jehož vlnách se odráží komplexní geopolitická a vnitrostátní situace, a nacházejí téměř denně nová Trumpova mlžení jako dárek. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell