Nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump poměrně rychle vybral svůj vládní tým, kterým chce – za vydatné pomoci Elona Muska – zásadně změnit Ameriku. Možná revolučně, jak soudí někteří. Nicméně v ekonomické oblasti se vrací k mnohému z toho, co začal už v prvním funkčním období po roce 2016. Tehdejší dočasné snížení daní, které mělo vypršet v příštím roce, chce změnit na trvalé. Hospodářství má ochraňovat celní bariéra namířená nejen proti Číně a Evropě, ale také proti nejbližším smluvním partnerům Mexiku a Kanadě. A s děsivými schodky federálního rozpočtu se musí skončit.

Jak to chce Trump udělat, aby omezil příjmy, přibrzdil obchod, a přitom ušetřil, aniž by Ameriku zvedl k pochodu na Washington? V tom bude dost spoléhat na ministra financí, kterým jmenoval fondového manažera Scotta Bessenta (62).

O jeho makroekonomické kvalifikaci není pochyb. Jako mladá puška nastoupil roku 1991 u Sorose a nabídl mu analýzu britského trhu nemovitostí po prasknutí inflační bubliny. To otřáslo částí bank, protože spousta hypotéčních dlužníků přestala zvládat splácení inflační sazby bez inflačních příjmů. Slabý trh srazil ceny zástav, takže banky se neměly kde hojit. Libra byla otřesena, ale konzervativní britská vláda Jamese Majora (po Margaretě Tchatcherové) hájila kurz jako o život. Tím ukázala zeď, za kterou nemůže ustoupit.

Soroš se opřel o Bessentovu analýzu, vsadil proti libře a slavně vyhrál první miliardu. To pak vešlo do učebnic, kde už se učedník v pozadí moc nezmiňuje. Ten mezitím vyrostl a v letech 2011 až 2015 se stal finančním ředitelem Sorosových fondů. Když se udělal pro sebe, s úvodní Sorosovou pomocí ve výši dvou miliard dolarů, založil Key Square Capital Management a vydělával miliardy na spekulacích proti japonskému jenu. Jeden čas také učil ekonomickou historii na prestižní Yale University.

Wall Street si nad Trumpovým výběrem libuje, opadla obava, že ekonomická politika bude snůškou náhodných nápadů nového prezidenta. Příklady se spekulací proti britské libře i japonskému jenu zároveň potvrzují pozorování kolegů, že Bessent rád vyhledává zapomenuté analogie z minulosti, které mu umožňují dohlédnout následky jinak dost dobrodružných kroků. Na veřejnosti vystupuje zdrženlivě a profesorsky. Je protikladem svého šéfa v tomto ohledu.

Těch protikladů tam najdeme víc. V prezidentských volbách stáli Soros a Bessent (dodnes přátelé) proti sobě. Soros nadále financoval Demokraty, Bessent přešel k Republikánům. Pokud jde o metody, někomu se může Bessent zdát jako finanční raubíř, ale Elon Musk, který chce očesat federální instituce na kost, byl jeho jmenováním zklamán. Je to „business as usual“, „práce jako vždycky“, povzdechl si na své síti X.

Donald Trump teď navrhl řadu drastických opatření, která zasáhnou i jeho nejbližšího spolupracovníka Muska. První je vysoké clo na dovozy z Mexika a Kanady, nemluvě o těch čínských, a druhé je zrušení daňových úlev na elektrická auta, které dosud mohly dosáhnout až 7,5 tisíce dolarů na jeden vůz, pokud byl  vyroben v Americe a z amerických součástí. Jenže z Mexika dováží do USA řada významných amerických společností v čele s General Motors a Fordem. O tom se asi ještě bude jednat. Jinou dimenzi tomu dává čínská BYD, která krátce poté ohlásila, že založí další závody na elektrická auta v Mexiku, možná jako test, kudy se dá do USA i při všech bariérách proniknout.

Trumpův útok na elektromobilitu Muska poškodí, ale neohrozí. Je v tomto oboru hegemonem a dlouhodoběji mu spíše pomůže, když nový prezident utýrá nějakou tu konkurenci. Návrh zvoleného prezidenta však sleduje nejen ochranu tradiční domácí výroby spalovacích motorů a zachování odbytu pro olejářský průmysl, ale vyjadřuje taky širší odpor proti mezinárodním klimatickým dohodám, od kterých chce odstoupit.

To se nelíbí 14 státům Unie, které vsadily na klimatickou transformaci jako další průmyslovou revoluci. Reprezentují menšinu asi 40 procent obyvatel, což připomíná letošní volební výsledek, ale představují mocnou hospodářskou sílu. Kalifornie v jejich čele je prý pátou největší ekonomikou světa. I kdyby nebyla, je nejmocnější v USA. Kalifornský demokratický guvernér Gavin Newsom přišel s protitahem, že místo zrušených federálních daňových odečtů nabídne kalifornskou prodejní slevu. V její definici by však byl zahrnut strop na podíl značky na trhu, který by vyloučil slevu na Teslu.

Muskovi lidé to označují z bláznovství, vždyť Tesla je jediná větší elektrická značka, která se teď v Kalifornii vyrábí. Se závody Tesla Freemont Factory tam přece Musk začínal, než se roku 2021 za covidu odstěhoval do Texasu, aby se vyhnul karanténnímu uzavření. Když už jsme u těch začátků, Newsom v politice začínal jako Republikán, než vyhrál volby na demokratické kandidátce.  Připomeňme i Bessentovu dráhu, abychom došli k objevnému závěru, že každý někde začínal, ale zajímavější je, co dělá teď.

Takže, co teď udělá Bessent, pokud bude ve funkci potvrzen. Především si je vědom rozpadu hyperglobalizace a americké převahy. „Vstupujeme do období velkých globálních ekonomických přesunů,“  řekl podle Wall Street Journal už v červnu, kdy měl na starosti jen peníze svých fondových účastníků. A dodal: „Chci se do toho zapojit. Budu to studovat.“

V domácí politice začnou jeho povinnosti starostmi o prodej státních dluhopisů, kterých opravdu přibylo. A to se v loňském roce Bidenovi podařilo srazit federální rozpočtový schodek na polovinu dosavadního maxima. Pro zajímavost, roku 2020, na začátku covidu, to maximum dosáhlo téměř 15 procent HDP, takže loňských 6,1 procenta je něco jako „hezkých čtyři mínus“. Nezapomínejme také, že USA teď žijí v opakovaném rozpočtovém provizoriu, které znovu vyprší na začátku ledna. Zatím není jasné, kdo toho peška přebere, zda ještě Biden, nebo až Trump, který nastupuje 20. ledna.

Bessent je přesvědčen, že nejlepší metodou pro snižování rozpočtových schodků je hospodářský růst, který přinese větší výběr daní. Musk hodlá hlavně šetřit osekáváním zbytnělých federálních institucí. Když koupil Twitter a přeměnil jej na X, vyhodil ze dne na den 80 procent lidí, a nic se nestalo. To Trumpa zaujalo, takovou metlu potřebuje. Až bude rozhánět „hluboký stát“, může argumentovat organizačními změnami.

Z dělby práce na vrcholku mocenské pyramidy Spojených států vyplývá, že sám Trump je tu od úspor prostřednictvím ukončení válek a přehazování nákladů globální moci na ty, kdo jí jsou podřízeni. Copak to přehazování nákladů, to by možná zbrojařům nevadilo, ale ty konce válek jsou ošidné. Lepší reklamu na zbrojní výrobu si nedokážou představit. Proto chtějí využít zbývajících týdnů do předání moci a hodit do toho Trumpovi vidle aspoň na té Ukrajině. Nejsou bez šancí, náš Lipánek je taky pro.

I on by si však měl povšimnout, jak rychle se mohou nerozluční přátelé změnit v nesmiřitelné protivníky a konkurenty. Jak snadné je změnit názor a někoho řádně odrbat. Zvlášť, když se na to jde vědecky.