Čínské oddělení propagandy znovu využívá polozapomenuté české politiky k malování idealizovaného obrazu společenské a ekonomické situace ve své zemi. Nedávný článek Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI) tentokrát velebí prostřednictvím polozapomenutých českých představitelů nedávno skončené třetí plenární zasedání ÚV KS Číny. O reálných přínosech třetího pléna, zejména v podobě ideologického stvrzení pozice generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, jsme informovali v minulém newsletteru. Čeští „opoziční politici" citovaní čínským rozhlasem došli k odlišným závěrům. 

Nepatřím k finančně zabezpečeným citovaným opozičním politikům, ani někým financovaným či jinak udržovaným komentátorům se zájmem o Čínu a dění ve světě v kontextovém pojetí. Do něho řadím dnes i ceremoniál otevření olympijských her v Paříži, který některým nabízí srovnání s ceremoniálem v Pekingu, a také výstavbu hlubokomořského přístavu v Peru.

Všechny mně známé zvěsti o zahajovacím ceremoniálu naznačovaly, že podívaná za 1,5 miliardy dolarů ohromí svět. Bohužel svět viděl něco úplně jiného. Jak píše web AFP: „Pařížské hry byly oficiálně zahájeny něčím, co připomínalo noční hudební recitál na střední škole.“ Parodie transvestitů a LGBT zástupců "Poslední večeře" na zahajovacím ceremoniálu olympijských her 2024 v Paříži pobouřila podnikatele Elona Muska: „Byl to projev očividné neúcty ke křesťanům." Ani Francouzka Marine Le Penová, která sledovala ceremoniál se svými dětmi, nezůstala pozadu: „Je těžké ocenit těch pár úspěšných scén mezi sťatou Marií Antoinettou, líbajícím se párem, drag queens, ponížením Republikánské gardy, která byla nucena tančit s Ayou Nakamurou, a obecnou ošklivostí kostýmů a choreografie."

Osobně pouze dodávám, že každý, včetně ceremoniálů, ukazuje to, co umí. Proto hodnotit ceremoniál není lehké. Protože ale každý ceremoniál obsahuje symboly, a těch bylo vidět více než dost, souhlasím s hodnocením řeckého portálu pronews.gr: „Zahajovací ceremoniál letních olympijských her v Paříži demonstroval zhroucení civilizace a křesťanské kultury v západní Evropě.“ Doporučuji rodičům, kteří ještě vychovávají děti, používat ceremoniál jako výchovný a odstrašující prostředek, který charakterizuje pomatenost organizátorů, originalita některých scén, práce několika set tisíců Francouzů po dobu téměř deseti let a oficiálně přiznávané výdaje přesahující 1,5 miliardy euro v době, kdy se Francouzům za sto let nepodařilo očistit vodu řeky Seiny od E.coli a dalších nepřátel člověka. Dokazuje to zákaz koupání od roku 1923, který platí i dnes a poslušnost hříšníků, nevěřících v Boha: nekoupali se před a ani po ceremoniálu.

Doplňuji, že diváci ceremoniálu, příslušníci šlechtických rodů a politických elit museli v dešti čekat čtyři hodiny, než na Eiffelově věži pod olympijskými kruhy vystoupila zpěvačka Céline Dion se šansonem "L'Hymne à l'amour." Tato skutečnost indikuje, že organizátoři, prezident Macron a poradci neuměli využít technologických možností k zabezpečení počasí. 

Technologické možnosti k zabezpečení národních zájmů a procesu oslabení vlivu USA využívá Čína. Dá se říci, že Čína a Jižní Amerika se našly. Čína potřebuje stabilní dodávky zemědělských produktů pro populaci a surovin pro průmysl a země Latinské Ameriky potřebují levné spotřební zboží. Nikdo na světě dosud nedokázal vypracovat a realizovat lepší nabídku pro Latinskou Ameriku. Tentokrát pro Peru a s nabídkou výstavby hlubokomořského přístavu.  

Výstavbu hlubokomořského (16 m) přístavu schopného pojmout kontejnerové lodě třídy E (18 tisíc kontejnerů) provádí čínská společnost COSCO Shipping Ports Limited (COSCO) společně s peruánskou společností Sopec Compañia Minera. Dobu výstavby nenazývám. Je kratší než doba pro povolení stavby chaty v ČR v době před, a po digitalizaci. Poznamenávám, že provoz přístavu v hodnotě 3,5 miliardy dolarů zkrátí dobu dodávky zboží z Peru a Latinské Ameriky do Číny na 25-28 dní místo 40 dnů, sníží náklady na přepravu nákladu o 30 % a vytvoří celkem 9 tisíc pracovních míst. I to je jeden z projektů Pás a stezka, který často kritizuje Sinopsis.

Stojí za zmínku, že Jižní velitelství USA (SOUTHCOM) pečlivě sleduje realizaci čínských infrastrukturních projektů v regionu a s dokončením stavebních prací se otázka Chancay stává pro Washington stále důležitější. Začátkem března 2024 předložila šéfka SOUTHCOM, generálka Laura Richardsonová Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů zprávu o zvýšených výzvách, kterým Spojené státy čelí v Latinské Americe. Richardson kladla zvláštní důraz na zvýšení obchodního a ekonomického vlivu Číny v regionu: od roku 2002 do roku 2022 se obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky zvýšil z 18 miliard dolarů na 450 miliard dolarů a do roku 2035 to bude 700 miliard dolarů. Vývoz z Peru do Číny v roce 2023 činil 23 miliard dolarů, což představuje nárůst o 300 % oproti 5 miliardám dolarů v roce 2010.

Několik otázek Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI) v kontextu výsledků třetího pléna, které bylo předmětem video interview 24. července 2024
1) Jaký je význam reformy pro rozvoj z pohledu celého lidstva? 
JC: Dříve než odpovím na otázku připomínám detail, jehož význam nelze podceňovat: Třetí plénum se mělo podle zažitého pořádku konat již loni na podzim. Na každý pád dosud vždy předcházelo zasedání parlamentu v březnu. Proto se mluvilo a psalo o dvou zasedáních. Zmiňuji se o nich, protože tyto orgány formálně schvalovaly důležité kroky projednané předtím na plénu, včetně např. personálních změn. Na změny byly poslední měsíce bohaté: ministr zahraničí a dva ministři obrany. 

Otázkou, na kterou nebudu dávat odpověď, je: Proč sesazení nebylo formálně stvrzeno plénem ÚV a následně potvrzeno parlamentem?

Co se týče otázky a reforem vycházím z toho, že nejenom odpovědní v ÚV KS Číny si uvědomují zásadní rozdíl mezi organickými a neorganickými reformami. 

Přestože dosavadní hospodářský vývoj a úspěch byl a zůstává založen na neorganických reformách mutujícího a modifikujícího se kapitalistického systému, z objektivních důvodů je potřebné přejít co nejrychleji na organické reformy na základě přírodě podobných zákonů, technologií a systémové inovace. 

Za tohoto předpokladu je pro mne s pravděpodobností hraničící s jistotou představitelné a reálné i v době transformace hodnot a hospodářského systému, jako částí antropologické války, realizovat cíle třetího pléna do roku 2029 (oslav 80. výročí založení ČLR). Cituji s obsahově nepodstatným zkrácením textu: „Do roku 2035 dokončit budování socialistické tržní ekonomiky vysokého standardu ve všech ohledech, zdokonalit systém socialismu s čínskými charakteristikami, celkově zmodernizovat systém a schopnost vládnutí a tímto způsobem v podstatě uskutečnit socialistickou modernizaci.“ Organické reformy umožňují to, co neumožňují neorganické s protiklady k zákonům přírody:

• Ukotvit principy udržitelného rozvoje, vedení míru ve světě, ne válek, a ekologické, efektivní a ekonomické správy státu a občanských práv a povinností.

• V kontextu budování socialistického tržního hospodářství vysokého standardu umožní ekologické, efektivní a ekonomické využití trhů, prostředí a materiálních a lidských zdrojů. 

• Potřebné účinné regulace vyplývají z principu organické reformy a kontextu tzv. nových kvalitních výrobních sil, včetně reformy vzdělávání, vědeckotechnické spolupráce a rozvoje talentů. 

2) Jaké změny přinesla reforma a otevírání se světu pro Čínu a globální společenství? 
JC: Na čínské domácí úrovni reformy přinesly výsledky, které jsem dostatečně podrobně popsal ve své více jazyčné knize, včetně čínštiny, věnované 100 výročí založení komunistických stran. 

Na mezinárodní úrovni a pro srovnání s jinými státy a regiony mezi hlavní pozitivní výsledky a změny reforem patří nepřehlédnutelné zmenšení chudoby a bídy části čínské společnosti v řádech sta milionů a výrazné kvalitativní zlepšení životní úrovně lidí a technologický rozvoj. Ten se stal novým motorem na podporu ekonomického rozvoje, a současně příčinou strachu na Západě, který vedl k vyhlášení sankcí, vyhrožování partnerům spolupracujícím s Čínou a omezení vědeckotechnické spolupráce, především, co se týče Evropy.

Co se týče čínské tradiční kultury a jejího vztahu k západní kultuře a průmyslu dovoluji si tvrdit, že snahy kombinovat čínskou tradici a moderní společnost jsou jen omezeně úspěšné. Platí to samozřejmě i pro finančně úspěšné filmy. Proč? Protože nejsou zcela schopné ukotvit se ve společnostech orientovaných na hollywoodský filmový styl. ČR patří do této skupiny.

Osobně postrádám nabídku například Huaju, formu čínského dramatu, která se vyznačuje mluvenými dialogy, spíše než zpívanými poetickými dialogy tradičních čínských dramatických forem. Huaju bylo vyvinuto na počátku 20. století intelektuály, kteří chtěli nahradit tradiční čínské formy dramatem západního stylu. V kontextu leží obrovský potenciál vzbudit zájem, jako takový. A zájem, to je první bod na cestě k seznámení se, poznání a spolupráci.

Na zmíněné cestě nelze si nevzpomenout na Du Fu, (712-770), čínského básníka, který je mnohými literárními kritiky považován za největšího básníka všech dob. 

V době přepisování historie, zákazu používání Wikipedie, a dokonce i pravicových časopisů (například v Německu měsíčníku Compact) se nabízí Yongle dadian. Tato kompilace, největší známá encyklopedie na světě, byla sestavena během dynastie Ming (1368–1644) tisíci čínskými učenci pod vedením císaře Yongle (vládl 1402–24) a dokončena v roce 1408. Dílo obsahovalo 22 937 rukopisných kapitol v 11 095 svazcích a bylo navrženo tak, aby zahrnovalo vše, co kdy bylo napsáno o konfuciánském kánonu, historii, filozofii a umění a vědách. 

V kontextu se nachází i Hanlinská akademie, elitní vědecká instituce, založena v 8. století n. l. Vykonávala sekretářské, archivní a literární úkoly pro dvůr a zaváděla oficiální výklad konfuciánských klasiků. Ty byly základem úřednických zkoušek, nutných pro vstup do vyšších pater úřednické byrokracie. Jedná se o velice aktuální téma, nejenom pro srovnání nároků pro pozice ve státní správě.

3) Současný svět se stále více propojuje. Čína bude pokračovat v dalším prohlubování reforem a otevírání se světu, budovat modernizaci svého vlastního typu, přijímat vysoce kvalitní rozvoj a přispívat k regionálnímu, a dokonce globálnímu rozvoji s ekonomickým růstem Číny.
JC: V minulosti byla třetí plenární zasedání vždy klíčová pro stanovení směru významných hospodářských a politických reforem. Třetí plénum 11. ústředního výboru Komunistické strany Číny v roce 1978 například znamenalo začátek reforem a otevírání se Číně pod vedením Teng Siao-pchinga. To Čínu nasměrovalo na cestu k ekonomické transformaci. Tématu jsem věnoval celou kapitolu ve své předem zmínění knize 100 let KS (2021, ISBN 978-80-270-8820-1).

K poslednímu třetímu plenárnímu zasedání se vyjádřil Wang Chuej-jao, prezident Center for China and Globalization: prezident Si Ťin-pching vytrvale používá klíčovou strategii reforem a otevírání se světu k řešení rozvojových výzev a reagování na rizika a výzvy na cestě pokroku. Od roku 1978 Čína téměř každé desetiletí zavedla významné iniciativy na podporu reforem a otevření se vyšším úrovním, což přineslo významné dividendy pro její ekonomický rozvoj.

Dodat mohu pouze to, že politické dividendy z plenárního zasedání umožní lépe nejenom straníkům, ale i manažerům orientovat se ve složitosti globálního prostředí, umožní urychlit transformaci a modernizaci hospodářského systému, kvalitní růst ekonomiky a výhod pro obyčejné lidi včetně nemateriálních. K nim řadím sociální spravedlnost, soucit a sdílení.

V posledních čtyřech desetiletích Čína pod vedením komunistické strany pozvedla více než 800 milionů lidí z chudoby. Nyní stojí před novým strategickým cílem: zajištění společné prosperity pro všechny. To znamená v mém pojetí etiky a morálky Konfucia, Kanta a dalších velikánů možnost sdílení s ostatními zeměmi a národy.
Zajištění společné prosperity pro všechny znamená současně vědět, jakým způsobem, metodou a instrumentem lze dosáhnout cíle. V tomto smyslu se vyjádřil generální tajemník Si v závěru konference oslavující 100. výročí založení KS Číny, když definoval Modernizaci v čínském stylu jako „modernizaci s velkou populací a jejím společným blahobytem.“ 

Z této krátké definice vyplývá potřeba koordinace materiálních a duchovních hodnot člověka s přírodě podobnými technologiemi v mírovém prostředí. V něm se nachází i tzv. výrobní síla nové kvality O ní se poprvé zmínil generální tajemník Si během inspekce (v Heilongjiangu) v září 2023. Diskutovalo ji také třetí plenární zasedání jako „systém a mechanismus rozvoje výrobní síly nové kvality (který) je potřeba uvést do souladu s místními podmínkami.“ Jinými slovy: Centrální orgány nejsou vševědoucí. Decentralizace a lokální odpovědnost mají prioritu.

Z uvedeného vyplývá, že výrobní síla nové kvality představuje cestu k pokročilému stavu produktivity zabezpečenou systematickou inovací v kontextu systémového intenzivního rozvoje individuálních schopností člověka. O něm jsem také psal a aplikoval v lekcích na vysoké škole a v profesionální praxi.

Všeobecně se mi jeví, že (popsaný) přístup generálního tajemníka KS Číny Si se vymyká tradičnímu způsobu myšlení o ekonomickém růstu a rozvoji produktivity, podobně jako se vymyká módním trendům systém intenzivního rozvoje individuálních schopností. Proč?

Vlastnosti vysokých technologií, jejich vysoká účinnost a kvalita, včetně trendů a teorií, se totiž určují s pomocí kritického, tj. jasného myšlení. Takové myšlení umožňuje hodnotit kvalitu na základě kvantity negativních charakteristik (a vlastností).

4) Výše uvedená dvě klíčová slova „modernizace v čínském stylu“ a „výrobní síla nové kvality“ mají velmi výrazný čínský původ a jsou také prostoupena čínskou moudrostí. Slyšel jste někdy tato klíčová slova a jak jim rozumíte? Co je podle vás „nového“ týkající se “výrobní síla nové kvality”?
JC: Na otázku jsem v podstatě odpověděl již v předešlé odpovědi. Dodat mohu stručně a krátce, že čínská modernizace představuje v současné době pravděpodobně nejvyšší standard modernizace, protože zahrnuje modernizaci materiálů, institucionální modernizaci a modernizaci lidí. Zda se to vše podaří a ve stanovené lhůtě, nevím. Proč?

Protože v kontextu sousloví - modernizace v čínském stylu a výrobní síla nové kvality je obsaženo mnoho z čínské tradice, historie a pragmatické moudrosti, není a nebude lehké pro mnohé na Západě porozumět, co se za, a v sousloví skrývá. Proto si vedení KS Číny uvědomilo a rozhodlo optimalizovat vízovou politiku a tím usnadnit cizincům život a práci v Číně. 

Nepochybuji, že se jedná o rozhodnutí se strategickým významem pro otevření země, především v době vízových omezení například v EU a cenzury. A také o důkaz zdravé sebedůvěry v kontextu vnitřních a vnějších tlaků, kterým Čína čelí. 

Podaří-li se skutečně nezpomalit tempo reforem a otevírání se světu, Čína se stane příkladem a majákem, který ukazuje na bezpečnou cestu k úspěchu, globální stabilitě a prosperitě. Na druhé straně ukáže na nebezpečí, kterým se nevyhnou ti, kteří lokalitu a světlo majáku ignorují. 

Nedávno zveřejněná pololetní zpráva o čínské ekonomice ukazuje, že díky stimulaci výrobní síly nové kvality se čínská ekonomika mění a transformuje k nové a zelené. To nejen posiluje Čínu, ale také vyzařuje do světa, budí kritiku, závist, strach a provokuje mj. i otázky. Například:

Proč gigant Apple učinil rozhodnutí a oznámil, že investuje 1 miliardu yuanů do nových aplikačních laboratoří v Šen-čenu a Šanghaji, z nichž laboratoř v Šanghaji je snad jedinou laboratoří na světě, která integruje všechny testovací technologie, možnosti a schopnosti? Proč společnost AstraZeneca oznámila stavbu nové inovativní farmaceutické továrny v Číně? Proč mnoho dalších západních společností včetně malých a středních podniků oznámilo plány na koordinaci výzkumných a vývojových center v Číně? 

V tomto směru Česká republika žalostně zaostává a její zahraniční politika vůči Číně je kontraproduktivní a z hlediska představitelné budoucnosti nezodpovědná.

5) Mezinárodní giganti reagovali rychle na rozvoj „výrobní síly nové kvality“ Čínou, a na základě toho naplánovali budoucí vývoj, jaké předpovědi do budoucna podle vás znamenají jednání těchto mezinárodních gigantů? Má jejich uspořádání nějaký referenční význam pro čínsko-evropské (čínsko-české) výměny a spolupráci?
JC: Nemohu tvrdit, protože nevím, zda pro rozhodnutí zmíněných společností bylo rozhodujícím faktorem sousloví-modernizace v čínském stylu a výrobní síla nové kvality. Nadnárodní společnosti rozhodují podle kritérií, která definuje a stanoví kapitál a možnosti trhu, potažmo národní zájem velmoci, se kterou je kapitál spojen. To však nemění nic na podstatě věci, které obsahuje zmínění sousloví.

3. plenární zasedání ÚV KS Číny se zaměřilo na průlomy a klíčové body v podpoře vysoce kvalitního rozvoje, postavilo inovace na přední místo a dalo reformní impulsy pro vytváření nových situací vysoce kvalitního rozvoje Číny, a potažmo zemí, které s ní chtějí spolupracovat.

Nadnárodní společnosti nemají a nemohou ani mít takový zájem, jaký má Čína. Proč? Protože jsou založeny na expanzi a konají na principu extenzivního využití zdrojů a rozvoje. Naproti tomu politika současného vedení Číny se snaží o intenzivní využití zdrojů a rozvoje. Čína se snaží zkvalitnit instituce a mechanismy pro podporu výrobní síly nové kvality v souladu s místními podmínkami. To je kvalita i pro podporu digitální integrace, rozvoje sektoru služeb, modernizace infrastruktury a pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti průmyslových a dodavatelských řetězců. Z uvedeného vyplývá kvalitní referenční význam pro Čínsko-evropskou, potažmo Čínsko-českou spolupráci, formou obohacení, formou sdílené zkušenosti a příkladů z různých prostředí a podmínek. Souhlasu netřeba.