Současně předsedá Výboru pro obranné plánovaní plánování a Skupině pro jaderné plánování. Také  zodpovídá za činnost  Mezinárodního sekretariátu. Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje alianci navenek. Nemá však žádnou či skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník (slouha svých amerických pánů).

Tak tento člověk na plnou hubu říká, že „už mají důkazy“. Možná i tolik, že se jim už ani nevejdou do skříně. Nicméně by bylo dobré znát, kdo jsou ti, kteří mají dostatek důkazů, protože pokud je známo, vyšetřování případu sestřelení Boeingu 777 letu MH-17 nevyšetřuje NATO, ale  „Mezinárodní vyšetřovací tým JIT“,  složený hlavně ze zemí, jejichž občané  se staly oběťmi této katastrofy. Vrátíme-li se k prohlášení pana Stoltenberga, pak tento pán chce, aby Rusko přijalo odpovědnost za sestřelení letadla Malaysia Airlines, ke kterému došlo nad územím východní Ukrajiny v roce 2014. Jako podklad k tomuto požadavku uvádí, že cituji: „Myslím, že je nesmírně důležité, co nám vyšetřovací tým poskytl, protože oni předložili důkazy a fakta, které potvrzují, že střely, jež byly použity, pochází z ruské armády. A proto vyzýváme Rusko, aby za to přijalo odpovědnost a také začalo plně spolupracovat.“ Jak prosté Watsone! Že byla (nedávno) Ukrajina součástí SSSR, že armáda Ukrajiny byla vyzbrojována zbraněmi a technikou stejně, jako celá armáda SSSR,  je pro něj zřejmě zanedbatelné, naprosto nepodstatné. Jak ubohé, Watsone!

Jej také vůbec nezajímá skutečnost, že v nizozemském parlamentu (tedy země, ve které je vyšetřování vedeno) se  konalo jednání o závěrech nové průběžné zprávy o příčinách a vinících katastrofy letadla letu MH-17 a kde dvě parlamentní frakce odmítly podpořit rezoluci uznávající Rusko vinným  tragédii.  Pana generálního tajemníka také nezajímá vyjádření malajského ministra dopravy pana Anthony Loke ke zprávě, kterou minulý týden vydala mezinádní vyšetřovací skupina JIT, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, které by ukazovaly na Rusko. „Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že je Rusko zodpovědné za pád Boeingu 777 letecké společnosti Malaysia Airlines, jehož let MH17 byl sestřelen nad Ukrajinou v roce 2014. Mezinárodní vyšetřovací tým JIT neposkytl  žádné přesvědčivé důkazy o Rusku",  prohlásil ministr dopravy Malajsie

Na druhé straně jsou však pozoruhodné jiné skutečnosti, které pan generální neráčí akceptovat. Tak např. konstatování nizozemské parlamentní frakce „Forum pro demokracii“ a „PVV“ které říkají, že je zcela nezbytné provést vyšetřování role Ukrajiny. Ukrajina by se totiž měla mj.  zodpovídat  z toho, „že neuzavřela svůj vzdušný prostor". Ministr zahraničních věcí Nizozemska Stef Bloch uvedl, že dnes neexistují dostatečné důkazy o odpovědnosti Ukrajiny a dodal, že nevylučuje odpovědnost Ukrajiny v budoucnu.

V postoji pana generálního tajemníka není zájem či sebemenší náznak čestného, nezaujatého a spravedlivého procesu vyšetřování, ale naopak postoj, kdy mu vůbec nezáleží na relevantních a nezpochybnitelných faktech a  důkazech, neboť pro ospravedlnění posilování pozic NATO v Pobaltí musí světovou veřejnost přesvědčit o neserioznosti, mocichtivosti, militantnosti a všeobecném nebezpečí pro Evropu (případně celý  svět), vyplývající ze strany nebezpečného a provokujícího Ruska. Při vědomí, že jim jdou na ruku představitelé  členských států včetně našich, kteří nikoli z vlastního přesvědčení o potřebě a nutnosti posilování pozic NATO v Pobaltí, ale z  falešné loajality a úplatného řiťolezectví jsou ochotni hnát vlastní vojáky do reálného nebezpečí.

Ne důkazy, ale falešné přesvědčení, že on a celé NATO, jakkoli on sám je jen slouha svých pánů, musí věřit tomu, co on, jako generální tajemník NATO řekne, musí být pravda. Lež je totiž prostředek, kterým je militantní politika NATO trvale živena. Není to tak dávno co nás jistý Havel poučoval o tom, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. V případě  NATO a samotného pana Stoltenberga je totiž pravda nežádoucí, láska jen moci a k penězům, lež má v NATO hlavní roli a nenávist je trvale živena jako prostředek k negativním postojům vůči Rusku. Tvrzení pana generálního tajemníka lze brát spíše jako zbožné přání, než pravdivou a objektivní realitu.