Tam v hlavním městě, Pekingu, se t.č. hraje simultánní hra. Její pravidla ovlivňuje dění ve světě politiky, hospodářství, financí a v jednotlivých civilizacích a jejich společnostech. Hra představuje probíhající, současný, společný, nedělitelný a komplexní proces s mnoha různými aktéry, z nichž většina patří do kategorie narcistů, ignorantů a iluzionistů věřících v iluzi vědění.

Jedním z instrumentů dovolujícího nedostat se do situace, které symbolizuje rčení pozdě bycha honiti představuje potřeba vymanit se z objetí fanatického sledování zpráv politicky korektních médii ve stresu z nepředvídatelnosti způsobené konáním prezidenta Trumpa a uvědomit si význam každoročně konajícího se Lidového kongresu v Číně. 

Zahájení třetího zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců začalo ve Velkém sále lidu v Pekingu 5. března 2025. Na toto téma jsem napsal článek, který by měl být zveřejněn v Číně a poté také v dalších zemích. Článek obsahuje krátké osobní odpovědi na otázky, například: Proč je zasedání Lidového kongresu důležité a co vypovídá o prioritách těch, kteří jsou u moci?

Zmíněné geopolitické soupeření je určujícím tématem mezinárodní politiky. Jedná se o soutěž mezi největšími světovými ekonomikami. Staví proti sobě dva dramaticky odlišné politické systémy: údajně demokratický systém Spojených států amerických a druhý čínský, údajně autoritářský. Soupeření probíhá téměř ve všech regionech planety.

Podle většiny amerických analytiků bude konkurence těsná. Ačkoliv se tempo vzestupu Číny zpomalilo, ve Washingtonu převládá konvenční názor, že Čína je již rovnocenným partnerem. 

Zpráva pro zasedání indikuje, že Čína přijala aktivnější fiskální politiku a bude uplatňovat přiměřeně akomodativní měnovou politiku. Poprvé v moderní historii KS Číny stanovila poměr deficitu k HDP na 4 procenta. To znamená nárůst o jeden procentní bod oproti loňskému roku. Zpráva také naznačuje, že fiskální výdaje budou hrát výrazně silnější roli při podpoře hospodářského růstu a že efektivita při využívání fiskálních výdajů by měla být letos vyšší.

Zpráva, kterou premiér Li Čchiang představil delegátům se z velké části čte jako plán reakce na krizi. Zpráva popisuje ekonomické problémy země neobvykle jasnými slovy a premiérovi netrvalo příliš dlouho, aby pojmenoval klíčové body čínské ekonomické malátnosti: Základy pro udržitelné hospodářské oživení nejsou dostatečně silné a efektivní poptávka, zejména spotřeba, je slabá. Kromě toho je vyvíjen tlak na mzdy a trh práce. Některé společnosti se také potýkají s udržením výroby a místní vlády se potýkají s fiskálními problémy. Jinými slovy: Čínská ekonomika trpí strukturálními problémy.

Ministr zahraničí Wang I odpovídal na otázky týkající se čínské zahraniční politiky a diplomatických vztahů na tiskové konferenci v pátek. Za 1,5 hodiny bylo položeno 23 otázek, které se týkaly témat od americko-čínských vztahů až po globální spolupráci. Wang I zdůraznil čínský postoj k mezinárodní spravedlnosti, postavil se proti mocenské politice a zdůraznil význam vědy a techniky pro všechny. Uprostřed geopolitického napětí stojí Čína pevně a předává světu poselství důvěry a jednoty. Kdo má zájem nebo potřebu dovědět se více: https://www.fmprc.gov.cn/eng/wjbzhd/202503/t20250307_11571025.html 

V době, kdy Evropská unie a Čína si připomínají 50 let od navázání diplomatických vztahů, Evropská komise stereotypně prohlašuje, že v době konfliktů a ostrého soupeření jsou zapotřebí důvěryhodní přátelé. EU ale nedělá nic pro spolupráci, zato ale vše pro pokračování speciální vojenské operace na Ukrajině a vyzbrojování EU. Přitom klame slovy, snaží se přesvědčit občany, že se nejedná o výdaje na vyzbrojení, ale na obranu, a ignoruje skutečnost, že jednou vyrobená zbraň se musí použít a nezůstane ve skladu na věčné časy.

Další skutečnost představuje obchodní napětí mezi Bruselem a Pekingem, které přetrvává. Proto v zákulisí probíhají práce v souvislosti s konáním summitu k výročí 50 let od navázání diplomatických vztahů. Vztah mezi EU a Čínou se v posledních pěti desetiletích dramaticky změnil: bilaterální obchod dnes dosahuje více než 750 miliard dolarů ročně. 

Připomínám, že podle údajů z roku 2023 pocházelo přibližně 20 procent zboží dováženého do EU z Číny. Již proto by politicky korektní média měla regulárně informovat o průběhu a závěrech třetího zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců, a nepřenechávat šíření výsledků například finančně podporovanému Sinopsis, finančně zabezpečenému ex-premiérovi nebo finančně nepodporovanému autorovi článku.

Za zmínku stojí informace Čínské obchodní komory při Evropské unii (CCCEU), podle které předchozí zaměření na širší obchod se v posledních letech přesunulo do technologického sektoru a zelené ekonomiky. Čína i EU si stanovily velmi ambiciózní cíle, pokud jde o emisní vrchol a klimatickou neutralitu, a máme jasný plán, kdy toho obě strany dosáhnou, řekl Liang Linlin, ředitel komunikace CCCEU. Takže velmi jasný plán a nyní je to o implementaci.

S implementací plánů to ale nebude tak lehké, jako se šířením optimismu. V loňském roce EU uvalila dodatečná cla až do výše 35 procent na elektromobily vyrobené v Číně. V tomto roce prezident Trump vyhlásil celní válku, ve které EU bude v roli poraženého, a tudíž neschopného dialogu s Čínou. Pomatené hlášky vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku paní Kaji Kallasové o přípravě EU na boj Čínou také nic dobrého nevěští. Její hlášky patří do kontextu, ve kterém Evropská unie popisuje Čínu jako partnera pro spolupráci i jako systémového rivala a současně tvrdí, že se snaží rozšířit vzájemně výhodné obchodní a investiční vazby. Jak ale řešit asymetrii a obchodní deficit ve výši více než 300 miliard dolarů ve prospěch Číny nám dámy a pánové řídící EU a EK, neříkají.

Dali jsme jasně najevo, kde vidíme potenciál ve vztazích mezi EU a Čínou, ale také jsme dali velmi jasně najevo, kde vidíme výzvy a kde bychom potřebovali vidět nějaký posun ze strany Číny, například v přístupu na trh, podnikatelském prostředí a tak dále, řekl mluvčí EK Olof Gill. Mluví, jako by neměl možnost seznámit se se zprávou, prací a výsledky třetího zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců.

Evropa nemůže jít sama a taková je realita. Ten pocit, že vytáhneme padací most a všechno budeme vyrábět v EU, je prostě naivní a je to politika. Je to falešný výraz pro zajištění určitého druhu bezpečnosti, řekl Dharmendra Kanani, hlavní mluvčí a provozní ředitel Přátel Evropy, v rozhovoru pro CGTN. 

Mezi členskými státy EU a úředníky panují naděje, že letošní milník diplomatických vztahů mezi Čínou a EU může sloužit jako platforma pro prolomení bariér a zahájení obnovy důvěry. Jeví se mi ale, že naděje úředníků je iluzí již proto, že se EU vydala na cestu vyzbrojování, zadlužování a neochoty transformovat se mírovým způsobem na příklad do hospodářské unie.

Skutečnost, že lídři Evropské unie ve čtvrtek nedokázali dosáhnout konsensu o poskytnutí vojenské podpory Ukrajině, mluví samo za sebe. Maďarský premiér Orbán se postavil proti textu o Ukrajině navzdory podpoře všech ostatních členských států na zvláštním summitu EU. 

Předseda Evropské rady Antonio Costa řekl, že Maďarsko má k Ukrajině odlišný strategický přístup. Respektujeme postoj Maďarska, ale je to jeden z 27. A 26 je více než jedna, řekl na tiskové konferenci po summitu a dodal, že Maďarsko je izolované.

Na tomto místě se opět nabízí srovnání práce a úkolů probíhajícího třetího zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců a dosažených výsledků za minulé období. Proto souhlasím s obsahem vyjádření premiéra Orbána. Izolace je relevantní pro Evropskou unii. Evropská unie se izolovala od USA, izolovala se od Číny a izolovala se od Ruska kvůli sankční politice, řekl novinářům a dodal: Takže pokud je tu někdo izolovaný, je to Evropská unie. Maďarsko má dobré vztahy ve všech třech směrech, takže nejsme vůbec izolovaní.

Doufám, že dnes premiérem Orbánem oznámené podepsání smlouvy o strategické spolupráci s USA po ukončení války na Ukrajině se nestane pro Maďarsko pastí bez možnosti úniku.

V rámci práce třetího zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců bylo možné uslyšet, že čínský cíl 5% růstu pro letošní rok signalizuje silnou důvěru v její ekonomické vyhlídky, protože země upřednostňuje udržitelný rozvoj navzdory vnějším výzvám. Ve spojení s pokračujícím závazkem Číny otevřít se to vytváří příležitosti pro další země, které se snaží modernizovat své ekonomiky, podobně jako si to přeje Maďarsko.

Co se týče vojenských výzev, kterým čelí Čína, doporučuji podívat se na mapu s americkými vojenskými základnami v blízkosti Číny. Není proto divu, že prezident Si vyzval příslušníky vojsk, aby posílili svou sebedůvěru, čelili výzvám, splňovali požadavky na vysoce kvalitní rozvoj a snažili se dokončit všechny stanovené cíle a úkoly podle plánu.

Vrchní velitel uvedl, že od zahájení 14. pětiletého plánu armády dosáhly ozbrojené síly řady významných úspěchů, ale stále čelí řadě výzev a problémů. Proto Čínská lidová osvobozenecká armáda musí pokračovat ve vývojové cestě charakterizované vysokou kvalitou, vysokou účinností, nízkými náklady a udržitelností, aby zajistila, že výsledky tohoto úsilí mohou obstát ve zkouškách historie a skutečných bojových operací.

Prezident Si nařídil armádě, aby urychlila úsilí při řešení překážek při realizaci plánu, posílila meziresortní, mezioborovou a vojensko-civilní koordinaci a zlepšila tvorbu, hodnocení a provádění politik. Moderní koncepty a metody řízení musí být využívány k neustálému zdokonalování systémů strategického řízení, a tím k posílení systematické, holistické a koordinované realizace plánů. Obranný rozpočet a další zdroje musí být podle prezidenta Si rozumně využity ke zlepšení poměru nákladů a efektivity.

Prezident Si vyzval k urychlení vývoje nových kvalitních bojových schopností a vyzval k úsilí o zlepšení mechanismu rychlé reakce a rychlé transformace pro pokročilé technologie. Zdůraznil také, že ozbrojené síly musí zlepšit své schopnosti hodnocení a dohledu, aby vykořenily korupci a podpořily provádění plánu.

Chci věřit, že existují odborníci v EU, kteří nedovolí plánovat a realizovat EU armádu současným politickým elitám a budou připomínat vývoj v Číně a případné působení čínských vojáků v mírové misi na Ukrajině. To i proto, že prezident Trump otevírá druhé kolo v boji proti Číně.

Čínská vláda spoléhá na maximální rétorickou ostrost po vypuknutí obchodní války s USA. To není bluf. Protože i předem zmíněný ministr zahraničí Wang I na páteční tiskové konferenci varoval USA, že žádná země by si neměla představovat, že může potlačovat Čínu – a zároveň udržovat dobré vztahy.

Kromě toho Čínské velvyslanectví v USA tento týden v pořadu X uvedlo: Pokud je válka to, co USA chtějí – ať už je to celní válka, obchodní válka nebo jakýkoli jiný druh války – pak jsme připraveni bojovat až do konce. 

Bylo to ve stejný den, kdy čínský premiér oznámil zvýšení výdajů na obranu o více než sedm procent. Přesto se jedná o zlomek výdajů ve srovnání s USA a plánovanými výdaji na vyzbrojení nejednotné EU ve stresu z pravděpodobností hraničícího rozpadu. Souhlasu netřeba.