Moderní mudrci píší jinak: všechny systémové a nesystémové problémy, včetně následků pandemie strachu z koronaviru lze řešit penězi, finančními instrumenty, zadlužováním, vyhrůžkami a vydíráním s nabídkou bilaterálních dohod, případně i válkami.

Dnes prakticky neexistuje ani jedna centrální banka (CB) schopná kontrolovat peněžní masu. CB mohou pouze nepřímo působit na nabídku peněz do hospodářství s pomocí regulace úvěrové výše na mezibankovním trhu. Pro zájemce o tématiku připomínám dvě staré teorie, které se stávají aktuálními: Státní teorii peněz a Úvěrovou teorii peněz.

Zmiňuji se o teoriích peněz, protože jsou přímo spojeny s expansivní peněžně – úvěrovou politikou, iniciovanou naposledy po krizi 2008-2009, a jsou dnes v hlavě mnoha politiků, reformátorů a spekulantů. Ti si vymysleli Modern Monetary Theory (MMT). Jeví se mi to podobně, jako Platónovi: U nás nastalo jakoby jakési sucho v oboru moudrosti. Moderní mudrci si myslí, že staré prostředky s novými nálepkami a ignorování skutečnosti, že po staru se žít nedá, mohou vyřešit systémovou krizi. Moderní mudrci neberou v úvahu, že to byla expansionistická peněžní politika, která ukončila Výmarskou republiku (1918-1933). Která vedla k historické devalvaci v Mexiku začátkem 90 let, k měnové krizi v Jihovýchodní Asii a krizi v RF koncem 90 let. Málo kdo si uvědomuje, že v současnosti cca 80% světového měnového obratu, tj. více než 4,0 biliony USD denně (!), představují operace velkých investičních bank, trvale korigujících své pozice a pozice nadnárodních korporací. Dluhy mají tři podoby: fyzickou, peněžní a dluhově - kapitálovou. Problém s dluhy je v tom, že fyzický a peněžní se nechají zničit pomocí inflace, převratu, války nebo krádeže a kapitálové dluhy nelze arestovat. Jako je tomu u fyzických dluhů nebo peněz na účtu. Proto je nutné připravit se na to nejhorší. Dříve nebo později dluhy způsobí konec EU a Euro v současné formě. A to i proto, že Ke Králi králů když přicházíš dnes, veliké žádosti s sebou si nes, neb On má takovou milost a moc, že nikdo nemůže žádati moc (John Newton 1725 – 1807).

Těchto 10 společností představuje dohromady větší burzovní kapitalizaci než 80 plus společností, které je následují. Problém není v kapitalizaci, ale v tom, že společnosti ukrývají zisky off-shore. Ne v systému, ani ne tam, kde vydělávají. Ukrývané zisky zmíněných 10 společností jsou přibližně dvakrát větší než platy všech zaměstnanců USA.

Pro pochopení podstaty krize, včetně řešení hospodářských problémů v post pandemické době formou zadlužení v jakékoliv z předem uvedených forem stačí podívat se na strom a uvědomit si, jak roste, jaký je rozdíl mezi růstem, když je malý a později větší a velký. Jak silné jsou větve dole a nahoře, a kolik jich je na samém vrchu stromu. Nebo si vzpomenout na Voltaire (1694 – 1778): Jedna z věcí, jež se v posledních stoletích namáhal lidský duch nalézti, je tajemství, jak dlužit více, než máme, a žít si při tom, jako bychom byli bez dluhů.

V úvodu zmíněné společnosti představují dostatek pro to, aby 10 tisíce velkých, 100 tisíce středních a miliony malých podnikatelů žili trvale v úvěrové nouzi a ve stresu. Jinými slovy v dluhové pasti. To platí i pro státy, které se namlouvají, že jsou suverénní, mohou tisknout dluhopisy bez následků a beztrestně pro elity. Kde jsou ty časy, kdy bankéř mohl půjčit tolik, kolik opravdu vlastnil. Doporučuji seznámit se s historií bankovnictví ve Skotsku, s historií konání Henry Dunning Macleoda, příčin krachu Medici a správy Říšské marky, později DM až do přijetí Eura v SRN. A uvědomit si, že Jen v novinách dokážou takový zázrak - udělat článek úplně suchý, přestože je v něm samá voda (Gabriel Laub, 1928 – 1998).

Koronavirus přibrzdil kolo, které se musí točit, aby se systém nenávratně s námi nerozloučil. Proto česká vláda v boji diktovaným pandemií strachu z koronaviru, nevídaným informačním tsunami a pozastavením kulturního, religiózního a hospodářského života musela hrát divadlo pro veřejnost v sociální izolaci o upřednostnění zdraví společnosti a života jedince před byznysem. Od samotného začátku byl vědoucím znám výsledek. Platinový, transformující se americko – britský imperialismus, vyhrál bitvu nad zlatým evropským kapitalismem a vzal si jako rukojmí stříbrné politické a k odhození určené rezavé mediální slouhy. Hra vlády však připomíná staré a stále platné: důležitost občana, rodiny, obce, okresu, kraje a státu. Hra připomněla všem přirozený řád věcí a co je trpělivost. Žádná rostlina v období sucha nepláče (Valeriu Butulescu). Nebude - li přirozený řád přijat a respektován, bez ohledu na vývoj koronaviru, plížící se katastrofy z nedostatku vody (sucha) a systémové hospodářské krize, česká ekonomika nepřežije ani 3 – 5 let. Válku nemohou vést odborníci, ale stratégové. Odborníci pracují na plánech. Ty, jak je vidět a slyšet se nedostaly k vládě ve stresu. Nebo odborníci jsou slouhy. Zde mám na mysli strategický význam vztahu ČR k RF a ČLR.

Přísloví má svůj význam především v situaci, kdy prakticky všechna velká hospodářství (USA, EU, ČLR a RF) fungují na obchodu. Pouze RF od doby sankcí a ČLR od doby začátku obchodní války s USA a mediálního tsunami z pandemie strachu z koronaviru se nacházejí v dvojitém transformačním procesu: probíhá reorientace z mezinárodního obchodu a trhů na rozvoj vnitřních s odpovídajícím výrobním a exportním potenciálem pro dobu klidnější. Doba zahraničně obchodní expanse zcela jistě skončila. Přitom se nezměnila jedna z hlavních podmínek moderní ekologické, efektivní a ekonomické výroby: min. 300 milionový trh. Pro ČR to znamená oslabení exportu a vyjednávajících pozic se svými objednavateli.

Proto není spravedlivé obviňovat kritiky EU. Jako umělý produkt již po několikáté v krátké době 5 let EU vynesla na svět i pro slepé viditelné tři zásadní skutečnosti: 1) V EU nežijí EU občané, ale občané národních států. 2) Státní hranice připomněly svoji roli. 3) Finanční a měnová politika EU se nachází mezi USD a Jüan (pokusně již v digitální formě), potažmo i ruským rublem. A v boji mezi CB států o moc a vliv na politiku. V případě Euro, pokusu o samostatnou měnovou a finanční politiku, nebo dokonce krachu Euro či EU budou všechny státy v Evropě podřízeny SRN. Mimo jiné s největším vojenským rozpočtem moderní doby. Političtí lídři budou muset současně řešit strach z trojice: 1) USA a USD. 2) Politika USA vůči EU, ČLR a RF. 3) Politika a měny RF a ČLR. Oba státy budou častěji odmítat platby v USD a Euro. Euro jako prakticky okupační a politická měna nebude pro ně zajímavé.