Odchylka od plánovaného celoročního deficitu, která překračuje 150 mld korun, je daná souhrou tří faktorů, z nichž ne všechny jsou pozitivní.

Nepochybně pozitivní je vývoj daňových příjmů a sociálního pojistného. Ten odráží jednak vyšší růst mezd a posun struktury ekonomického růstu směrem ke spotřebě, jednak lepší daňovou disciplínu.

Druhým faktorem je příliv prostředků z EU fondů, jejichž objem již překračuje celoroční plán o 50 mld korun. Jde ale zřejmě v převážné míře o peníze, které se v ekonomice protočí teprve v budoucnosti.

Třetím faktorem je prohlubující se neschopnost státu utratit naplánované prostředky na investice. Meziroční snížení kapitálových výdajů již dosáhlo 37 mld korun, což představuje zejména pro stavební firmy značný problém. Šance, že by se zpoždění v investicích mohlo odstranit do konce roku, se stává mizivou.

Celkově tedy hodnotím zlepšení v bilanci státního rozpočtu nanejvýš jako poloviční úspěch státu. Neschopnost investovat se promítne do snížení potenciálního růstu ekonomiky v následujících letech.