Obě čísla jsou zhruba o 9 mld horší než loňský červencový stav, což lze vysvětlit dvěma mimořádnými položkami. Bez nich by tedy vývoj rozpočtu odpovídal loňskému.
 
Na straně příjmů je patrný solidní růst daní (meziročně 6.9%) a zejména pojistného (meziročně 10.3%). Daňové příjmy rostly prakticky ve všech položkách, což znamená, že se ekonomicky dařilo podnikům i domácnostem. Dobře dopadl zisk podnikové sféry za loňský rok, do nějž se evidentně ještě nepromítly ve větší míře rostoucí mzdové náklady. Přírůstek výběru z daní a pojistného za sedm měsíců stoupl meziročně o 76 miliard. To dává předpoklad, aby celoroční přírůstek dosáhl 100 miliard. Stát ovšem neměl problém nově získané sumy utratit. Meziroční růst výdajů za sedm měsíců dosáhl dokonce 86 miliard. Pouhá pětina ze zvýšení přitom připadá na investice, zbylé čtyři pětiny pohltilo zvýšení běžných výdajů.
 
Veřejné finance v tomto okamžiku nevykazují žádné známky poruch. Je třeba ale vidět, že za růstem příjmů stojí ve velké míře silný růst ekonomiky, na jehož trvalé pokračování nelze spoléhat. Růst výdajů je naopak převážně v mandatorních položkách, vyžadujících každoroční indexaci. I když letos nejspíš skončí státní rozpočet bez otřesů, je otázkou času, kdy rozpor mezi charakterem zvyšování příjmů a výdajů vyústí v rostoucí nerovnováhu.