Jan Schiller: Stát prodal eurobondy s nejnižším úrokem
Emisi desetiletých státních dluhopisů v objemu 750 milionů eur, tedy 18,8 miliardy korun prodalo Ministerstvo financí ČR.
Bondy se povedlo prodat s rekordně nízkým úrokem 2,871 procenta, tedy nejnižším, kterého ČR dosáhla na veřejném zahraničním finančním trhu. Zároveň je to nejnižší výnos desetiletého dluhopisu, kterého dosáhla jakákoli země střední a východní Evropy.
Ministerstvo financí takticky využilo příznivých podmínek na dluhopisových trzích, na které svými zásahy nalily optimismus ECB (oznámením programu podmíněného nákupu státních dluhopisů s omezenou maturitou/OMT outright monetary transactions) a americká centrální banka FED (která zahájila třetí kolo kvantitativního uvolňování a indikovala ponechání snížených sazeb až do poloviny roku 2015).
Původním plánem ministerstva bylo vydat dluhopisy alespoň za 0,5 mil EUR. Konečná poptávka však přesáhla 1,5 mld. EUR, což dále stlačilo výnos až na 2,87 % a ministerstvo financí se nakonec rozhodlo vydat dluhopisy v celkovém objemu 750 mil. EUR. Srovnatelné eurové emise okolních zemí se pohybují na podobných úrovních. Slovensko (které je ovšem členem EMU) si aktuálně půjčuje kolem 2,7 %. Polský desetiletý eurobond je oceňován na srovnatelných 2,9 %. Emise dvanáctiletého polského eurodluhopisu, která následovala den po české, přilákala taktéž velmi silný zájem investorů. Dále na východ pak už výnosy při odpovídající vyšší rizikovosti znatelně rostou.
Rekordně nízký realizovaný výnos je výsledkem kombinace opětovně zvýšeného apetitu po riziku a přebytku likvidity na mezibankovních trzích, která v prostředí všeobecně nízkých výnosů obligací vyspělých států hledá atraktivnější zhodnocení při zachování určité kreditní kvality (relativně k jádrovým zemím EMU). A právě dluhopisy ČR vzhledem ke svému ratingu a nastavenému pozitivnímu směru fiskální konsolidace veřejných financí toto nabízejí.
Při predikci dalšího vývoje je třeba brát v úvahu jednak to, že pokles výnosů trvá bez větší korekce již delší dobu, ale také nárůst politických rizik v poslední době i omezený měnověpolitický prostor pro pokles sazeb v domácí ekonomice. Růstový potenciál českých vládních dluhopisů je tak po ziscích z předchozích měsíců a vzhledem k riziku pomalejšího plnění fiskálních cílů podle našeho názoru limitovaný.
Jan Schiller
Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků
Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.
Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění v Baku
Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11.11. 2024 objevil článek s názvem V Azerbájdžánu byl zahájen klimatický COP29. O co jde?
Jiří Paroubek: Změna ruské jaderné doktríny
Ráno na ČT24 známý rusofob Dvořák, seznámil českou veřejnost s tím, že ….“sice tomu nechce věřit…“, ale Rusové již obsadili 27% území Ukrajiny.
Nepřehlédněte
Velezrada a pád spojenectví? Za výbuch Nord Streamu je odpovědná výhradně Ukrajina
Zdá se, že nová zjištění a výzkum nyní poskytly definitivní důkaz, že Ukrajina skutečně stála za útokem na plynovody Nordstream z 26. září 2022, který dokonce i Ukrajinsky loajální „Spiegel“ označil za „největší sabotáž v dějinách Evropy“.
Petr Hampl: Jak nás Rusové podcenili
<< OTÁZKA TÝDNE >> Není tomu dlouho, co jsem na svém blogu citoval Martinu Chmelu, že největší zbraní Ruska není generál zima, nýbrž generál podcenění, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Nejčtenější
Velezrada a pád spojenectví? Za výbuch Nord Streamu je odpovědná výhradně Ukrajina
Zdá se, že nová zjištění a výzkum nyní poskytly definitivní důkaz, že Ukrajina skutečně stála za útokem na plynovody Nordstream z 26. září 2022, který dokonce i Ukrajinsky loajální „Spiegel“ označil za „největší sabotáž v dějinách Evropy“.
Štefec: Česko bohužel patří mezi země, které procházejí závěrečnou fází zániku své státnosti
Jak svého času jasnozřivě prohlásil Andrej Babiš, stát je třeba řídit jako firmu. V opačném případě se dostane do obrovských potíží, které mohou skončit až jeho zánikem a změnou v pouhý geografický pojem, flek na mapě bez jakéhokoliv politického, ekonomického, vojenského, nebo diplomatického významu.
Úder „Stormu“ a čekání na Putinovu odpověď
Dnes se poprvé objevily zvěsti o útoku britských raket Storm Shadow v Kurské oblasti. Psala o tom ruská vojenská veřejnost a poté řada západních publikací.