Poměr státního dluhu k HDP je ve Španělsku "jen" 71 procent ve srovnání s 132 procenty v Řecku, 111 procenty v Itálii a 79 procenty v Portugalsku.
 
S takovou situací se Španělsko už potýkalo. V roce 1991/92 byla tamní nezaměstnanost okolo 21 procent, mezi mládeží dokonce 50 procent. Poměr dluhu vůči HDP byl přitom stejný jako dnes. Takže dnešní situace není pro Španěly neznámá. Jediným rozdílem je, že nyní nevydávají vlastní měnu, ale pouze ji používají, takže "devalvaci" lze provést jedině snížením mezd.

Další věc, kterou je třeba zmínit o ekonomice Španělska, je jeho nízká úroveň vývozu a dovozu na HDP (kolem 25 procent). To znamená, že růst v USA a Německu se do Španělska promítne méně než v  dalších více otevřených ekonomikách, jako je například Dánsko. V tomto smyslu se Španělsko musí opírat o nastartování ekonomiky zevnitř a to prostřednictvím trhu práce a daňových reforem.
 
Velký problém jsou ale také španělské regionální banky, které mají (velmi vysokou expozici) vysoký podíl úvěrů na nemovitosti a hypotéky. Věřím, že španělský bankovní sektor projde velkou konsolidací. Ta by měla proběhnout i za pomoci vlády, která pomůže oddělit dobrá a špatná aktiva. To zatím premiér Rajoy odmítá, ale myslím, že pokud ceny nemovitostí budou nadále klesat, nebude jiná cesta.
 
Peter Garnry