Co asi  tak můžou kandidáti na  prezidenta slibovat? Elegantní kladení věnců?

Hektičtí zákonodárci ovšem  zapomněli při novele ústavy o přímé volbě  prezidenta na novelu zákona 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním  vysílání - takže prezidentští kandidáti (na rozdíl od politických  stran a hnutí, nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy  zastupitelstva územního samosprávného celku) mohou (a budou) platit  reklamu v komerčních médiích „po americku“, protože jim to zákon  explicitně nezakázal (zatímco všem ostatním ano). To už aby ti  kandidáti, za kterými  nestojí ekonomicky silná lobbistická skupina,    začali střádat do kasiček na televizní (a rozhlasovou) reklamu u  soukromníků. Je třeba si svá média korumpovat zavčas… Česko  se stává  evropskou unií elit, „které na to mají“...

Kandidatura na prezidenta umožní nejen zviditelnit sebe sám (takový  Tomio Okamura  by mohl vyprávět), ale i svou politickou stranu. Což se  nepochybně podaří křesťanské demokratce Zuzaně Roithové, toho času v  Evropském parlamentu.  Lidovci se pohybují po odchodu osobností do  TOP09 na hraně parlamentní existence a zviditelnit Roithovou je dobrý  marketingový tah. Svou kandidaturu oficiálně zahájila, dokonce i  slogan představila a tím fakticky zahájila rok trvající a nepřetržitou  kampaň.

V Radě Českého rozhlasu končí Dana Jaklová. Začala s tím, že hodlá  hájit zájmy koncesionářů, které rozhlas neposlouchají, podílela s na  likvidaci stanice pro mladé Wave z analogového éteru a tvrdě zastávala  myšlenku, že rozhlas se fakticky nemá technologicky rozvíjet a vysílat  jen analogový zvuk. Spolupodílela se na dlouhém bezvládí, které  rozhlas musel zažít po odvolání generálního ředitele Václava Kasíka a  zhroucení jejího favorita Richarda Medka. Nakonec, abychom bylo  spravedliví, udělala jeden rozumný čin.  Snad si svou existenci v Radě  dokáže vyhodnotit sama. Ale rozhlas ji přežil, stejně jako přežil  všechny dějinné zvraty, které jej za jeho dlouhý život provázely a  nepochybně ještě párkrát doprovodí. Bomba která spadla na  rozhlas v roce 1945 měla horší účinky. Na druhé straně, od té doby má  rozhlas i patro minus čtyři.

Česká televize představila Krizovou mapu Česka. Prohlášení, že se  systém opírá o zkušenosti z Haiti, Libye, Pákistánu a dalších míst sice zní děsivě, ale  koneckonců povodně 2002 či 2010 by taky nikdo nečekal a tak je lepší  být připravený. Občanská žurnalistika v krizi obvykle funguje a proč  ji nevyužít. Chystat se na hrůzy není moc optimistické, ale je dobré  být vždy připraven.

Evropská komise řekla, že požádala Evropský soudní dvůr, aby rozhodl o  zákonnosti kontroverzní smlouvy ACTA, týkající se autorských práv,  padělání a internetové svobody. Evropská exekutiva chce zjistit, „zda  dohoda ACTA a její provedení je plně v souladu se svobodou projevu a  svobodou   internetu,“ říká prohlášení. Dokonce i úředníky  na  nejvyšší úrovni v Bruselu ACTA rozděluje a  komisař pro spravedlnost   dohodu otevřeně kritizoval.

Nejvyšší soud Evropské unie prohlásil,  že  webové sociální  sítě  nemohou být nuceny k instalaci filtrů, které brání uživatelům v  nelegálním sdílení hudby a videí, chráněných autorským právem.  Evropský soudní dvůr rozhodl, že taková povinnost monitorovat obsah by  šla proti pravidlům EU, která zajišťují „spravedlivou rovnováhu“  mezi  ochranou autorského práva, ochrany osobních údajů a práva na svobodné  podnikání.

Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pro svobodu  sdělovacích prostředků Dunja Mijatovic uvítala ruskou iniciativu,  představenou prezidentem Dmitrijem Medveděvem, na vytvoření  veřejnoprávní televize.   Pokusy o veřejnoprávní televizi v Rusku už  byly, dokonce se hovořilo o výběru koncesionářských poplatků. Vzhledem  k velikosti Ruska ale nebylo jasné, jak to učinit. „Veřejnoprávní  vysílání reprezentuje tradiční a nezbytný prvek v mediálních systémech  evropských a severoamerických zemí a nezbytnou součástí fungování  demokracie,“ řekla. Jen tři evropské země, Bělorusko, Rusko a  Ukrajina, doposud ještě nemají veřejnoprávní televizi. „Slyšela jsem  argumenty, že není žádný rozdíl mezi státním a veřejným vysíláním, a  proto to veřejnoprávní není potřeba. Tyto argumenty neobstojí. Zde  nejsou rozdíly, ale hluboká propast mezi těmito dvěma modely  vysílání,“ řekla Mijatovic. Medveděv vyjádřil přání vytvořit  veřejnoprávní televizi v Rusku ve svém projevu k ve Státní dumě v  prosinci 2011.

Rada Evropy  vyzvala členské státy EU k posílení redakční a provozní  nezávislosti veřejnoprávního vysílání a dalších médií veřejné služby.  Výbor ministrů přijal prohlášení a doporučení, v němž vyzývá členské  státy  obnovit a přizpůsobit rámec řízení   veřejnoprávních médií    modernímu komunikačnímu prostředí, kde je vztah   veřejnosti definován  na základě transparentnosti, otevřenosti a dialogu.   Doporučení  navrhuje hlavní zásady, kterými by se mediální organizace veřejné  služby   měly řídit : samostatnost, odpovědnost, efektivní řízení,  vstřícnost, odpovědnost, transparentnost a otevřenost.

Bangladéš zakázal použití anglického slangu známé jako „Banglish“ v  televizních a rozhlasových stanicích. Tento krok  vítají odborníci,  kteří se obávají zahraniční invaze do   jazyka, kterým hovoří nejméně  250 milionů lidí na subkontinentu, záměrným  zkreslením bengálského  jazyka  nebo vyslovováním bengálských slov  ve zkreslené formě.  Nejvyšší soud vydal příkaz  „obhájit posvátnost naší mateřštiny“ a  zastavit „znásilňování“  bengálštiny a jejích 1000 let historie.  Stejný problém řeší i Indie s „Hinglish“   - kombinací hindštiny a  angličtiny.

Podle nové studie vydané  Media Woman Center stále dominují americkému  mediálnímu průmyslu muži. Zatímco 73,5 procent absolventů žurnalistiky  a masové komunikace v roce 2011 byly ženy, podíl žen pracujících v  médiích stále klesá. Zpráva o postavení žen v amerických médiích 2012  ukázala, že ženy obsadily 40,5 procenta pracovních míst v novinách v  roce 2011, ve srovnání s 36,6 procenta v roce 2010 - ale    ve  sportovních zprávách tvoří ženy 11,4 procent  editorů, 10 procent  publicistů a 7 procent novinářů. Ženy tvořily v roce 2011 jen 22  procent   místních zaměstnanců, ve srovnání s 29,2 procenty v roce  2010. Jen 18,1 procent  ze všech ředitelů rozhlasového zpravodajství    byly loni ženy. Ženy tvoří 21,7 procenta hostů v  nedělním talk show  na NBC, CBS, ABC, CNN a Fox News. Ženy byly objektem jen 24 procent  novinových zpráv.

Ona holt binec na pracovních  stolech snáší málokterá (taky ho mám).

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková