Je pro mě alespoň malou útěchou, že zákon prošel včetně komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro bezpečnost. Tento návrh maximálně možným způsobem zmírňuje dopady novely na legální držitele zbraní a obecně na střeleckou veřejnost. Doufám, že to ocení, protože prodlužuje časovou hranici pro posouzení, zda se na dosavadní legální držitele zbraní směrnice vztahuje či nikoli (z původně pevného data 13. června 2017 na datum nabytí účinnosti zákona). Zjednodušuje výjimky na zbraně A-I. Zachovává platnost zbrojního průkazu na 10 let (zdravotní prohlídka povinně po 5 letech pro držitele zbrojního průkazu skupiny D). Tlumiče hluku výstřelu přesouvá do kategorie C. Vyjímá noktovizory ze zakázaných doplňků zbraní. Nahrazuje stávající úpravu, která komplikuje pořádání sportovně-střeleckých aktivit, ale i odborných či komerčních prezentací zbraní. Zavádí se jednoduchý model ničení zbraní v kompetenci státu. Doplňuje základní technickoorganizační požadavky na střelnice a odpovědnost osoby provádějící střelbu. Vyhlašuje tzv. zbraňovou amnestii (od účinnosti zákona do 31. 7. 2021). Doplňuje úvodní paragraf, podle kterého právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem. Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbraní do svých úředních či jiných chráněných prostor, umožní jejímu držiteli uložení krátké zbraně v souladu se zákonem. V neposlední řadě umožňuje dojednání recipročního uznávání oprávnění k nošení zbraně pro účely osobní ochrany.
Nepropadám ale frustraci z neúspěchu a slibuji, že i nadále budeme stát na straně legálních držitelů zbraní a děkuji za podporu všem, pro které je obhajoba legální držby zbraní také principiální záležitostí ochrany svobody, jako pro mě.