Počátkem roku 2019 uznal soud sedmdesátiletého důchodce vinným z teroristického útoku a také z vyhrožování teroristickým trestným činem. Odsouzený pokácel dva stromy na železniční koleje, do kterých, vzdor použití rychlobrzdy, narazily v rychlosti 74 a 67 km v hodině dva osobní vlaky. Naštěstí nedošlo k jejich vykolejení, kdy následky mohly být podstatně tragičtější. Senior nebyl absolventem dvou vysokých škol, ani poslancem a ani funkcionářem strany či hnutí. Byl pravda sympatizantem jednoho parlamentního politického hnutí, a jak vyšlo najevo -poskytnul mu v minulosti peněžitý dar. V soudním procesu se v odvolacím řízení hájil tím, že na něho silně zapůsobilo vyhlášení některých politických činitelů. Své skutky hodlal následně svést na muslimské migranty a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny. Jeho advokát uvedl, že příčinou klientova jednání nebyl jen důchodcův zdravotní stav, ale zejména impulsy z informačních zdrojů, kterým obžalovaný uvěřil, a navíc tyto informace byly řadou tehdejších politiků před volbami autorizovány a vedly ho tak k přesvědčení, že se jedná o realitu.
To, jak se mladí politici při komunikaci mezi sebou vyjadřují - a namísto studu se ohánějí transparentností - je jistě pro část veřejnosti šokující, ale je zde mnohem horší jev. Těžko se totiž hledá adekvátní pojmenování stavu, kdy politici se vyjadřují tak, že jejich slova jsou způsobilá vyvolávat nejen nenávistné reakce, ale dokonce páchání trestné činnosti. Vždyť cynismus některých výroků z úst politiků je obludný a nelze se divit poznámce obhájce odsouzeného důchodce-teroristy, o latentním nebezpečí nárustu trestné činnosti vyprovokované politiky.
Je na místě usilovat o to, aby se do politiky vrátila slušnost.