Při pohledu na jednotlivá odvětví a sektory je vidět, že skepse je v posledních měsících patrná snad jen ve službách, které se musely potýkat s protipandemickými opatřeními i slabším zájmem ze strany poptávky, zejména v oblasti cestovního ruchu. Naproti tomu důvěra v průmyslu, stavebnictví i v obchodě zůstala i v lednu poměrně vysoko. Z průzkumu vyplývá, že ani v dalších zemích EU průmysl nenaráží na problém slabé poptávky, jako na stále nefunkční dodavatelské řetězce. Problém nedostatku materiálu či komponent se dotýká už poloviny firem zúčastněných v průzkumu.
Není to tedy nic nového, co bychom neznali z české praxe. I když v případě ČR je vidět dokonce výrazně vyšší naplněnost zakázkových knih, zatímco problém nedostatku vstupů zde zatím trápí „jen“ necelou třetinu firem. A společná jsou v posledním roce i vysoká inflační očekávání, a to jak v průmyslu a ve stavebnictví, tak i ve službách.
Podrobné výsledky průzkumu za ČR ukazují zlepšení celkové důvěry ve všech odvětvích, dokonce s výjimkou několika málo odvětví dochází i ke zvýšení odhadů poptávky i zaměstnanosti pro následující tři měsíce. Slabší očekávání mají jen firmy v oblasti realit, dopravy a cestovní kanceláře. Společným jmenovatelem je pandemie, nicméně v oblasti realitního trhu nejspíš zafungovala obava ze slabé nabídky nových i stávajících nemovitostí v kombinaci s očekávaným zpomalením hypotečního trhu. Z průzkumu lze vyčíst řadu dalších zajímavých informací, jako například přetrvávající vysoké zásoby v automobilovém průmyslu a na něj navazujícím plastikářském průmyslu a ve firmách vyrábějících kovy a kovové výrobky.
Celkově jak evropský tak tuzemský lednový průzkum potvrzuje, že hlavním problémem jsou i nadále nefunkční dodavatelské řetězce, k nimž se v posledním roce přidává ještě extrémní tlak na růst nákladů firem a v řadě případů i nedostatek pracovníků. V podstatě jsou to brzdy, které brání rychlejšímu rozjezdu ekonomického růstu a navíc posilující inflační tendence napříč kontinentem.