Přibývá nakažených, mrtvých, pacientů v těžkých stavech, nemocnice jsou na pokraji kolapsu a převážet není kam. Sousední Německo sice nabízí určitou pomoc, ale byrokracie brání rychlému převozu. Zdravotníci jsou na pokraji sil a nedostatek sester je téměř katastrofální. Lékaři mohou poskytovat pouze péči související s covid-19, ostatní se většinou odkládá. Kraje jsou kvůli kritické situaci nuceny vyhlašovat stav hromadného postižení osob. Očkování a testování není tak rychlé, jak bychom potřebovali a jsou provázeny zmatky v organizaci a pochybnostmi.

Vláda nezvládá komunikaci, rozhoduje často chaoticky, nesrozumitelně a z toho vyplývající neochotu dodržovat nezbytná hygienická a restriktivní opatření svádí na občany nebo opozici. K tomu velmi negativně působí vystupování a chování premiéra A. Babiše vůči těm, kteří jsou odpovědní za odbornou stránku protipandemických opatření. První úspěchy si přisvojil, ale s neúspěchy nechce mít nic společného. Vyměňuje ministry zdravotnictví a ti zase podle jeho „přání“, popřípadě „zadání“, nebo kvůli vlastní komunikační nedostatečnosti, odvolávají a jmenují své odborné spolupracovníky jak na běžícím páse. Stačí připomenout jména Blahuta, Šteflová, Prymula, Chudoba či Šedo. Nyní se aktuálně jedná zejména o hlavní hygieničku J. Rážovou a náměstka V. Černého.

Od začátku pandemie se již třetí hlavní hygieničkou má stát lékařka P. Svrčinová, která v současnosti řídí Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje. Je odbornicí na hygienu výživy a bezpečnost potravin, působí také na Lékařské fakultě v Ostravě a pracovala i pro Evropskou komisi. Loni v létě se ocitla pod tlakem bývalého ministra Vojtěcha poté, co nezvládla komunikaci protiepidemických opatření v kraji. Profesor Černý, předseda České společnosti anestezie, resuscitace a intenzivní péče ČLS J. E. Purkyně, působí na ministerstvu zdravotnictví teprve od jara loňského roku a letos v lednu byl po odchodu A. Šeda pověřen i řízením sekce zdravotní péče. Údajně úspěšně prošel výběrovým řízením, ale náměstkem pro zdravotní péči nakonec jmenován nebyl. Jakou roli v soustavné personální destabilizaci ministerstva zdravotnictví hraje A. Babiš se lze jen domýšlet. Budou „pro neschopnost odejiti“ i další vysocí úředníci kolem Blatného, náměstek R. Policar a ředitel ÚZIS L. Dušek? Dočkáme se konečně toho, že budou dnešní odpovědní mocní naslouchat odborníkům a přestanou vést své předvolební kampaně? Pochopí, že jde o zdraví a čím dál víc i o životy lidí a ne o získávání politických bodů?