Návštěvy a šum kolem nich plní základní podmínky přehlídky pokrytectví, ignorance a neodpovědnosti politků vůči občanům EU bez ohledu na věk a gender. Příspěvek jsem kvůli potřebě kontextového pojetí rozdělil do dvou dvoudílných částí a v úvodu připomínám předvelikonoční a velikonoční dobu s jejím poselstvím.

Na Květnou neděli 2022, kdy pracuji na příspěvku, z toho moc necítím. Po koronavirové pandemii následuje na Ukrajině předehra k válce, která zamlžuje jasné myšlení velké většiny občanů a příchod dalších katastrof. Proto nevnímám toto období jako jaro, ale jako dobu ledovou. Proto jsou blahoslavenství Matoušova evangelia důležitá. Jsou to ledoborce: Blahoslavení ti, kteří uzavírají mír a požehnaní jsou ti, kteří jsou pronásledováni. Každé blahoslavenství představuje slib, že i v ledových časech bude žít naděje na svět, který je dnes vzhůru nohama. Blahoslavenství jsou světlem ve tmě, signály proti vyloučení, diskriminaci a násilí. Proto si přeji, aby vědci místo biotechnologických a podobných zbraní navrhli na schválení vakcínu proti agresi. Setkávám se s ní všude, více a více. Je tak málo, z čeho mohu jásat, a mít radost. Proto nemohu psát o velikonoční oslavě, nemohu psát o vzkříšení, které je však nutné, protože zločin a chaos nesmí triumfovat.

Příspěvek má za cíl uvědomit si, že potřebujeme neobvyklou, tvořivou sílu, dobrotu a pokoru, abychom našli mír ve světě svárů. Potřebujeme neobvyklou, kreativní sílu pro reorganizaci, zvládání chaosu a návrat z destruktivity, ze zóny smrti, do zóny radosti ze života bez lpění na penězích. Evropský potenciál pro ekonomickou válku je nyní prakticky vyčerpán, veřejné zadlužení je největší na světě, jeho následky na vlastní ekonomiku budou veliké a cíle zastavit Rusko nebylo dosaženo. Nabízí se otázka: Proč se nechali Evropani porobit USA, NATO a USD? Proč byli Evropané tak krutí, a proč nejsou ochotni dnes, kdy euro nemá budoucnost, projevit jako první snahu o kompromis a ochranu vlastních občanů v době, kdy je jasné, že RF a ČLR neustoupí USA, NATO a USD a jediným východiskem z existenciální krize je válka nebo (i neveřejná) dohoda mezi novými bloky, dovolující každé z bojujících stran neztratit tvář a nemít pocit porážky?

Dlouho předpovídaná finanční válka, popisovaná v esejích mnohých povolaných a nepopovolaných, ke kterým se řadím, dosahuje pomalu a jistě svého vrcholu. Po jeho dosažení svět se dozví, kdo rozumí penězům, měnám a jejich funkcím ve společnosti nejlépe. Západ vedený USA snad ve všem představitelném a méně představitelném ignoroval právní definici peněz, nahradil ji dluhy, nekrytými dolary a sankcemi s vojenskými vyhrůžkami. Měnová politika západních centrálních bank ztratila kotvu realismu a nechává se unášet mořem plným zbožných přání, inflace a strachu z prohry, izolace a násilí. Jinými slovy: vcházíme do modelu Bretton Woods III, který popsal analytik Credit Suisse, Zoltan Pozsar. Doporučuji seznámit se s jeho prací.

Protože tuto skutečnost politicky korektní média veřejnosti nesdělují, druhá část příspěvku bude věnována vojenskému aspektu. Předem sděluji, že nenabízí radost ani v případě, že nebudou použité malé jaderné nebo podobné zbraně. Srovnání strategií finanční, hospodářské a vojenské války v doprovodu agrese založené na sankcích kolektivního Západu nedává EU reálnou šnaci na výhody od USA a výhru ve finanční válce, pokud se nestane zázrak. Mnou očekávaná prohra Západu ve finanční válce nevylučuje redukci hybridní formy války do rozhodující velké bitvy s novými vojenskými technologiemi a nedozírnými následky. Jaký by nebyl výsledek střetu, nepůjde o rychlý růst cen, o kterém se dnes píše v oficiálních médiích, ale o vznik konceptu nedostatku, který je pro většinu Evropanů neznámý a který bude mít pozdní probuzující efekt a dopad na životní styl běžných Evropanů.

Pro snazší pochopení důvodů očekávané prohry Západu ve finanční válce a obsahu textu příspěvku doporučuji seznámit se s třemi referencemi, jejichž obsah nebudu hodnotit:

V současné době jsme svědky, že porobení RF se nedaří, zato ale se Západu daří vytahovat ceny energií, komodit a potravin do výše pro našince dříve těžko představitelné, tj. proti sobě samému. Centrální banky Západu proto nebudou mít jinou možnost, než znehodnocovat své měny, aby mohly zaplatit za to, co je potřeba pro udržení hospodářství a života obyčejného občana. RF, stále ještě v polokoloniálním stavu, co se týče postavení Ruské centrální banky (RCB), začala spojovat rubl s cenami komodit prostřednictvím zlata. ČLR mezitím dokázala, že pochopila cíl inflační hry Západu tím, že v posledních dvou letech nahromadila komodity, základní obiliny, hnojiva a další, a dovolila rinmimbi růst vůči dolaru. Jinými slovy: RF a ČLR nejdou cestou znehodnocování svých měn. Místo toho realizují strategii s vyhlídkou na stabilní úrokové sazby a ceny. Západ naproti tomu zrychluje opačným směrem bez poučení z minulosti a bez vize.

V březnu t.r. americká administrativa vynesla rozsudek smrti nad svou vlastní hegemonií. Představuje ho zoufalý vrh dolarové kostky. Co mám na mysli? Americká administrativa se svojí známou arogancí a nepoučitelností špatně interpretovala ruskou situaci, co se týče ekonomiky, aktivit páté kolony a bezpečnosti státu. Ta se stala absolutní prioritou před konzumen, zábavou a dluhem. USA mylně věřily a stále ještě věří ve svou vlastní moc. Jinak by neuvalily a neplánovaly nadále uvalovat sankce na Rusko a ruské oligarchy, kteří již před několika roky byly odstraněny od politicko - vojenských rozhodnutí. Ztráty z částečné blokády ruského exportu jsou ve skutečnosti a na základě veřejně dostupných dat kompenzovány vyššími cenami energií, potravin a reálným rizikem, které pžedstavuje zákaz exportu drahých kovů, o kterém jsem psal vposledním příspěvku nazvaném Lháři a žháři.

Připomínám, že před více než 50 lety převzal dolar roli globálního rezervního aktiva od zlata. Po sedmdesátých letech, tj. desetiletí měny, úrokových sazeb a volatility finančních aktiv, všichni vyznamenaní ekonomové a finanční guru na světě vsadili na financializaci. Výsledkem byl Londýnský krach počátkem roku 1980, následovaný regulací derivátů a vzestup hedgeových fondů a dotcomů po roce 1990. Poté následovala exploze volně prodejných neregulovaných derivátů v hodnotě stovek bilionů, sekuritizace a krach Lehman Brothers. Od té doby expanze globálních úvěrů na čistě finanční aktivity vytváří bublinu finančních aktiv, která nemá obdoby v historii finančních excesů.

Sofistikovaný podvod na občanech umožnila změna statistických metod, potlačení vlivu na spotřebitelské ceny a přesun ekonomických zdrojů na Wall Street. Zmíněný přesun skryl inflační důkazy o úvěrové expanzi před zraky nepozorné, nekritické konzumní a zábavní společnosti. To vše se chýlí ke konci s komoditizací. Předem zmíněný analytik Zoltan Pozsar to nazývá diplomaticky Bretton Woods III a tím mlží. Mlží, protože trvání Kremlu na tom, aby nepřátelská aliance dovozců energie platila v rublech, a ne v dolarech nebo eurech, nenabízí kompromis bez vojenského boje NATO a EU, která je největším dovozcem ruského zemního plynu a specifických komodit. EU buď spolkne tuto hořkou pilulku, nebo rychle najde alternativy, nevím ale kde a s jakou pomocí v sobeckém kapitalismu v krizi. Jedinou možností se mi jeví nakupovat zemní plyn a ropu za rozumné ceny v rublu nebo zvyšovat ceny v eurech, přičemž zvyšování cen nezaručuje udržení ekonomiky EU v chodu, teplo a mobilitu občanů, částečně již působících jako nomádi. Ať se nám to líbí, nebo ne, RF zatím vyhrává v agresivní ekonomické válce, EU prohrává, a to před rozhodujícím bojem s finanční bublinou v ruksaku a rozdělením světa na bloky ve vícerozměrovém smyslu, o kterém ale není tento příspěvek.

Žádná bublina neexistuje věčně. Vysoce nafouknutá finanční o to méně. Ve skutečnosti je proto nutné smířit se s koncem éry, která trvala pouhých padesát let a řídit se pokorou. Záporné úrokové sazby v EU a Japonsku nejsou jenom anomálií, ale posledním vrhem kostky s prognostikovatelným výsledkem. ECB a Bank of Japan (BOJ) mají dluhopisová portfolia, která zničila jejich akcie. Prakticky všechny západní centrální banky, které realizovaly politiku kvantitativního uvolňování (QE), mají stejný problém. Naproti tomu RCB a Čínská lidová banka nerealizovaly žádné QE a mají v podstatě čistý štít. Růst úrokových sazeb v západních měnách, který můžeme pozorovat, je jistý s pravděpodobností hraničící s jistotou a jeho vrchol se bude vzdalovat díky agresivní reakci RF na západní sankce, pokud se budou dále vyhlašovat. Prezident Zelenskij dnes volal po šestém balíčku sankcí a premiér Johnson chce sankce aktualizovat týdně. Selský rozum mi napovídá, že bude-li jejich přání konat vyhověno, bankrot celého západního bankovního systému se jenom urychlý. To zřejmě očekává i mlčící prezident Putin. Proč tak myslím?

USA a jejich slouhové udělali strategickou chybu a potvrdily hloupost vůdčích elit. Postupné vyřazování fosilních paliv dříve, než byly zcela nahrazeny zelenými zdroji, vznikl totiž obrovský nedostatek dodávek energie. S téměř fanatickou horlivostí na příklad SRN vyřazuje jaderné elektrárny, někteří pomatení v EP a EK požadují dokonce okamžitý bojkot ruských energií a G7, jak se mi jeví, se nepřipravuje na hru s tichým Kremlem a na obrácení stolu před rozhodujícím bojem. RF účinně komoditizovala rubl platbami za energii, zlato a potraviny. ČLR následuje. Oba státy tím podkopaly hegemonii dolaru, s pravděpodobností hraničící s jistotou - fatálně.

Proč? Protože hnací silou měnových hodnot se stávají komodity jako kolaterál nahrazující finanční aktiva. Že tomu tak je, indikuje posílení mexického pesa vůči dolaru (nárůst o 9,7% od listopadu 2021), brazilského realu (nárůst o 21% za rok) a jihoafrického randu. Ten vzrostl za posledních pět měsíců o 11%. To, že tyto, pro mnohé exotické měny rostou, indikuje, že komoditní krytí pro měny je přitažlivé i mimo rubl a renminbi. Přítažlivost a následování příkladu RF a ČLR znamenají pro USA a jejich slouhy nebezpečí a nekontrolovatelné riziko. Prokazuje se absence připravených adekvátních reakcí.