Někteří se sem za oblíbenými jídly, sportem a povídáním rádi vracejí. Kouzlo salcburské kuchyně, včetně té politické spočívá především v regionálně rozmanitých dobrotách z těch nejkvalitnějších surovin a politických názorů a extrémů.

Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí, říká jedno staré přísloví. Jó třešně zrály, zpívával Waldemar Matuška. Podle průzkumů každý Rakušan sní ročně průměrně až 1,9 kg třešní nebo višní. Těžko přeložitelná slovní hříčka - Kolik třešní, tolik višní - je tak objasněna.

Když na jaře odtávají poslední zbytky sněhu a první jarní rostliny opatrně začínají zvedat hlavu vzhůru, zavane salcburskými lesy příjemně kořeněná vůně medvědího česneku, trochu později se na krátkou dobu objeví lahodná, lehká a zdravá zelenina: Chřest neboli špargl. A po dobrém obědě je možné pochutnat si na klasickém štrúdlu, císařském trhanci, Mozartkugeln nebo moučníku, jehož název lze přeložit jako opilé děvče. Patří ke klasickým dezertům. Protože se někdy přelévá horkou pikantní omáčkou z červeného vína, červenají uvnitř i knedlíčky a připomínají pak prý červené tváře dívek po pití alkoholu. Červené tváře budou mít po dnešních volbách mnozí politici. Proč?

Váhal jsem několik týdnů napsat něco o představitelném politickém zemětřesení v Salcburku. Průzkumy totiž předpovídaly KPÖ v Salcbursku čtyři až sedm procent. Mladý politik Kay-Michael Dankl svou prací a pragmatickým politickým programem se octl na pokraji vytvoření senzace v neutrálním Rakousku pod vysokým atlantickým tlakem. Připomínám, že průzkum dovoloval konstatovat, že pokud by se komunisté, kteří v západním Rakousku působí pod názvem "KPÖ plus", skutečně dostali do zemského parlamentu v arci-konzervativním Salcburku, by to pravděpodobně byl skutečný šok pro mnohé občany a politiky.

Kvalitní průzkumy veřejného mínění totiž interpretují nový trend doleva jako zisk z frustrace sociálních demokratů bez domova. Ti jsou naštvaní kvůli vnitřním sporům spolkové SPÖ a kvůli průzkumu členské základny na předsednictví spolkové strany. Dankl často říká: Staráme se o klíčové záležitosti, které oficiálně řeší jiní, včetně SPÖ. Ale voliči vidí, že my žijeme to, co požadujeme. Co to znamená – všeobecně a také pro českou levici? Nechť si každý čtenář najde svoji odpověď sám.

Všeobecně lze tvrdit, že Komunistická strana Rakouska (KPÖ) je opět politicky módní, a to nejen v Salcburku. Před pouhým rokem a půl byla politička KPÖ Elke Kahr zvolena starostkou štýrského hlavního města Štýrského Hradce (Graz). Napsal jsem svého času na toto téma příspěvek i proto, že paní Kahr je dlouhá léta považována za domovnici, která raději pomáhá občanům s jejich starostmi, než aby seděla na schůzích. I proto je lepší nemluvit s ní ani o speciální vojenské operaci na Ukrajině. Jako místní politička je považována za osobně skromnou a bez skandálů. Nabízí se otázka: Kolik je takových osobností v české kotlině?

Mladý Kay-Michael Dankl proto nazývá své kolegy z KPÖ ve Štýrském Hradci vzorem. Komunista, který rád mluví dialektem, se kdysi zapletl se Zelenými, když studoval historii. Jako talentovaný samo-marketér se spoléhá na obrazy. Na příklad, na velké předvolební akci ÖVP stál Dankl před sálem s obrovskou pilou z lepenky s klíčovou tezí: Chceme zůstat osou v zadku i po volbách. To je podle něj slib předchozím nevoličům, kteří už z frustrace nešli k urnám. A současně je to i otázka na téma koalice po 23. dubnu. Proč?

Průzkumy indikovaly, že Komunisté vezmou hlasy jiným malým stranám, Neos se nedostanou do zemského parlamentu, FPÖ se pravděpodobně stane druhou nejsilnější stranou, a proto by se mohla objevit černo-modrá spolupráce. Mladý Kay-Michael Dankl - vlevo a mladá zemská stranická předsedkyně Marlene Svazek – vpravo, by proto měli mít slovo. Přeji jim to upřímně.

KPÖ plus přeskočí pětiprocentní hranici, získala nejméně jedenáct procent hlasů. V Salcburku se KPÖ dokonce stala druhou nejsilnější silou s 21,8 procenta po ÖVP (24,4 procenta) a před FPÖ (20,2 procenta). ÖVP je u moci desítky let a ztratila téměř devět procent. Je tak téměř na stejné úrovni jako FPÖ. Tak se stalo, že vítězi voleb jsou krajní pravice a extrémní levice.

SPÖ mírně ztratila a skončila asi s 18 procenty. Výsledek je připisován mocenskému boji ve spolkové SPÖ. Nepomohla ani skutečnost, že hlavní kandidát David Egger nebyl přesvědčivý pro voliče ani poté, co přijal požadavek FPÖ na vrácení pokut občanům, kteří během pandemie nedodrželi pravidla vyhlášená v kontextu pandemie strachu z koronaviru.

Ale vstup KPÖ plus, jak se Die Linke nazývá v Salcburku, pod vedením Kaye-Michaela Dankla, musí být považován za skutečné překvapení a senzaci. Po štýrském zemském hlavním městě Štýrském Hradci (Graz), kterému vládne starosta KPÖ, nyní KPÖ zasedá také v úctyhodném Chiemseehausu, salcburském zemském parlamentu. Ostražitý a sympatický mladý politik Dankl bodoval především bytovou politikou a slíbil, že nabídne celostátní bytové a sociální poradenství. Předražené nájmy jsou totiž – podobně jako v Praze a jinde, jedním z největších problémů nejenom v regionu, který přitahuje mnoho turistů, ale i pro samotné Salcburčany.