Dle prvních náznaků se ekonomika po masivním poklesu nachází u dna (ministr financí dokonce mluví o konci recese ve třetím čtvrtletí) a ačkoliv sankce nadále trvají a na summitu G20 v Turecku byly prodlouženy min. do července 2016, jejich nejhorší dopad má Rusko za sebou.

Détente mezi Západem a Východem je nyní kvůli společné hrozbě ze strany ISIL v nejbližším roce, roce a půl pravděpodobné – z Ruska se podobně jako po roce září 2001 stávánepřátelský přítel, což dle mého přinese i postupné odstranění sankcí.

Nedávný incident na turecko-syrské hranici sice dává situaci další (nepříjemný) rozměr, na obou stranách však nejspíš převládne snaha dále situaci neeskalovat. Hospodářské vztahy (turismus + zemní plyn) výrazně zvyšují cenu plnohodnotného konfliktu a nyní i Turecko, které minimálně v letech 2012-13 chovalo k ISIL, eufemisticky řečeno, neutrální vztah, chápe, že tato organizace je hrozbou i pro něj. Kreml zase vede konflikt na dvou frontách a poslední, co potřebuje, je fronta třetí. Ano, války někdy vznikají z malicherností, dle mého však nyní převládne chladnokrevný pragmatismus.

A zatřetí, objem spekulací na další pokles cen ropy je v letošním roce nejvyšší, což zavání obratem trendu, světová ekonomika navíc nenahrává dalšímu poptávkou taženému poklesu. Případný růst cen ropy, byť zřejmě neke 100 dolarům za barel, bude pro Rusko plus.

Ano, tahle sázka není pro bojácné; ale s přísným řízením může být rubl pro další rok nejenom kvůli úrokovým sazbám vcelku výnosnou investicí.