Zemana známe léta. Ale Klaus a jeho zacházení s češtinou bylo výrazné a kreativní. Nevýhra bude zřejmě ve slovníku. Nepráce už tam je. Všechny televize vysílají již několik dní téma konce jedné éry. Je ale pravda, že je zvláštní pocit si po deseti letech zvykat na dalšího prezidenta, byť jej všichni známe. Snad.

Zatímco u nás se budou na Hradě střídat prezidenti, ve Vatikánu vypukne konkláve. Doufám, že nový papež bude bystrý, soudný a novátorský. Snad. Ale nejspíš ne.

Na počátku týdne spadly servery velkých zpravodajských webů, pak Seznam a nakonec banky. Prý šlo o DoS útok. Piráti se k němu moc nehlásili a tak uvidíme. „Pátráni po hackerech z CzERTu pokračuje úspešně pane státní zástupče, už jsme  zjistili co je to ten Internet…“ – To byl oblíbený vtip na technických fakultách před deseti lety. Vláda ale nyní vzala úoky vážně… Dastych si prý vzal dovolenou. A vláda svolala Radu pro kybernetickou bezpečnost. Doteď jsem netušila, že něco takového máme. Myslím si, že ani ministři a možná ani předseda vlády.

Jmenuje se to CERT (Computer Emergency Response Team) resp. GOVCERT.CZ (to aby bylo jasné, že je vládní a česká) a CSIRT.CZ (Computer Security Incident Response Team - financována sdružením CZ.NIC), i když původně ten vládní měla být CzERT (Czech Emergency Response Team). Ale…. Tak se jmenovala proslavená Pajkusova česko-slovenská hackerská skupina z 90. let, která hackla web Armády ČR (přejmenováno na Ministerstvo obrany Čínské republiky s návodem, jak vyrobit semtex), Ministerstva zdravotnictví (přejmenováno na Ministerstvo smrti Čínské republiky), Hollywood Classic Entertainment , Mamedie, Union banky, Seznamu a Mobilu. Pajkus, vlastním jménem Miroslav Pikus, posléze MBA, který se původně živil instalací radiační bezpečnosti v jaderných elektrárnách, se stal obchodním ředitelem slovenského ESETu (prodával antiviry – jak jinak) a dnes je Services Executive u Microsoftu, pardon mrkvosoftu. „Miro, bude přistavený autobus do Bartolomějské?“ RIP. To jen abyste věděli, jak končí romantika mládí.

Televize Nova je patrně jediným výdělečným podnikem společnosti CME a tak se blíží chvíle, kdy ji „Warneři“ koupí. Licence prý už je vykoupena ze zástavy. Warneři se zbavují tiskové divize a tak by mělo převzetí projít hladce. Jen můžeme doufat, že pod novými majiteli budeme ušetřeni dalších zpráv s černobílými zpomalenými záběry, hudbou a rozhovory s pozůstalými, spolužáky a vůbec všemi, kdož přijdou pod ruku. Možná i stránka tn.cz přestane vykrádat Daily Mail. Nebo honit senzace typu „bývalá manželka žháře“.

Od televize Nova získala televize Barrandov oklikou přes Poslaneckou sněmovnu Radka Johna. Pořad, podobný „vlastním očím“ se jmenuje Bez cenzury. Vydržela jsem deset minut. Jako první, bohužel, byla na řadě reportáž samotného pana poslance o solárnících. Téma „palčivé“, jak zní ten krásný výraz, ale bohužel jeho zpracování až příliš evokovalo počátky devadesátých let. Jediná zajímavá informace, která ke mně dolehla, byla ta, že John zjistil možnost svolání mimořádné schůze sněmovního výboru. Na vlastní voči, lidi…

Pražský městský soud podruhé projednával žalobu Radima Hrehy na vydavatelství Respekt Publishing. Články v Respektu, které napsala Silvie Lauder, druhdy Blechová, hrály pozoruhodnou roli při volbě-nevolbě ředitele ČTK. Bude pokračování a promluví i Janeček. Novinář by neměl výběrem oslovených zdrojů pro  „investigace“ (pouze nepřáelé) provádět tak účelovou žurnalistiku, aby pak mohl napsat, že kvůli článku v Respektu ředitele odvolali…

Rada ČTK totiž zvolila ředitelem Radima Hrehu poté, co Milan Stibral prohlásil, že hodlá odejít na odpočinek. Zvolení Hrehy bylo pro některé natolik překvapivé, že Stibral se náhle probral a prohlásil, že do žádného důchodu nepůjde a vlastně nikdy neodešel. To, že na základě jeho výpovědi rada vyhlásila výběrové řízení, jej příliš nevzrušovalo. A tak rada výběrové řízení zrušila Hrehu nejmenovala, potvrdila opět Stibrala a pak vyhlásila nové výběrové řízení. Jediným členem rady, kterému to vadilo byl Jan Bohdal. Předsedkyni Valčákové ani tehdejšímu místopředsedovi, nyní předsedovi rady Šefčíkovi to zjevně nevadilo. Oba spokojeně učí v Brně na Masarykově univerzitě.

Zvolný-nezvolený ředitel chce omluvu a satisfakci za oba články. Silvie Blechová tvrdí, že Hrehy se na nic nezeptala (zatímco na Slovensko volala mnohokrát), protože ho nemohla sehnat. Ani k jednou textu. Hreha nemohl zabránit ztrátovému hospodaření STV, i kdyby chtěl. Ztráta byla naprogramována zákonem. Televize byla rozhodnutím zákonodárců chronicky podfinancovaná a skrytý dluh jde dodnes do miliard. Každoročně kompenzován „státním příspěvkem“. Hreha nebyl neúspěšný ředitel STV, ani manažer se špatnou pověstí. Možná by měla kolegyně Lauder-Blechová svá tvrzení dokázat. Ale asi nedokáže. Soud nemá zájem o pravdu. Píská jen utkání dvou stran. Zveřejnit něco, nechat působit pár měsíců či let a pak snad… někdy… na konci někoho očistit – to jsou dvě různé věci. Důkaz nelze hledat u někoho, kdo píše nikoliv na základě vlastní pátrací činnosti po důkazech, ale na základě rešerší veřejných zdrojů – jiných prozatím ještě nežalovaných stejně účelových a nepravdivých článků z ostatních médií.

Dvě různé věci to budou i v případě plukovníka Daňhela, kritizujícího nákupy letounů CASA, který měl zneužít čtrnáctiletou dceru své přítelkyně. Zdá se, že tvůrci kompra jsou zatížení na čtrnáctky, zejména asi jeden, který pracuje někde na vnitru v blízkosti pana ministra Kubiceho. Pokud si vzpomínám, té dívce, kterou měl podle Kubiceho zprávy zneužívat Jiří Paroubek, bylo taky čtrnáct.

Paroubkovi se nikdo neomluvil, Kubice za to dostal ministerstvo a pokud si vzpomenu na nešťastného velitele hradní stráže Topolovského, je mi jasné, že novinářská kultura v této naší milé zemi se v podstatě omezila na zveřejňování odposlechů a vlhkých protokolů policejních snů.

BBC má opět malý problém, Ukázalo se totiž, že některým bývalým členům managementu platila některé výlohy i poté, co odešli. Caroline Thompson dostala zaplacený let do Spojených států měsíc poté, co už neměla s „tetičkou“ nic společného.

V Česku má BBC větší problém. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má jiný názor na závaznost licenčních podmínek, než Lagardere. A tak dochází po 1. 3. k monitoringu vysílání vln „BBCradia“, nejspíš dojde k pokutě a následnému soudu.

Irena Ryšánková