Pro pochopení celé vyhrocené situace se členové tohoto výboru Rady Evropy rozhodli v polovině června navštívit několik uprchlických táborů a setkat se s představiteli turecké vlády.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu, který požádal svět o pomoc, řekl, že Turecko vydalo na uprchlíky 6 miliard USD a mezinárodní společenství se podílelo 300 miliony USD. Přitom půl milionu uprchlíků je ve věku, kdy by měli získávat vzdělání, ale pouze 40% z nich je ho možné zajistit. S ohledem na to, že občanská válka pokračuje a je stále krutější, nelze počítat s jejich brzkým návratem do vlasti. (Kromě Turecka se nachází další zhruba 2 miliony uprchlíků zejména v Libanonu, Jordánsku, Egyptě a Saúdské Arábii.)
Jak řekl turecký ministr zahraničí: „Do současné doby nebyla navržena komplexní strategie řešení problému v regionu."
Ad hoc výbor složený z poslanců z 20 zemí navštívil uprchlické tábory Elbeyli a Nizip 1 a 2, kde se nachází zhruba 20 tisíc uprchlíků. Domnívám se, že si Turecko ve svých aktivitách zaslouží pomoc a podporu, ale na druhé straně jsem proti tomu, aby Evropa bezmyšlenkovitě přijímala a přerozdělovala uprchlíky. Masový nárůst uprchlíků postrádající jejich identifikaci, jiné kulturní prostředí, nedostatečné či žádné vzdělání, zdravotní stav a nesouhlas občanů evropských zemí může způsobit nejenom velké ekonomické a sociální problémy, ale v konečném důsledku může přijímací země přivést až k obdobným konfliktům, před kterými se tito vydali na cestu.
Řešením problému může být pouze mír a stabilita v Sýrii a sestavení celospolečenské vlády, která se začne odpovědně starat o své občany.
„Bohatší země" by pak měly vytvořit podmínky k posílení rozvojové pomoci a v případě nutnosti poskytnout podporu politickým silám, které zajistí mír a návrat uprchlíků do jejich zemí v rámci OSN.