8. prosince 2024 - 06:30
Referát nemohl být přednesen na připomínkové akci organizovaném NP pod záštitou velvyslanectví ČLR v Praze konané 5. prosince 2024 v přítomnosti bývalého prezidenta Miloše Zemana, bývalého premiéra Jiřího Paroubka, předsedkyně KSČM Kateřiny Konečně a dalších osobností tak, jak je zvykem na mezinárodních konferencích a setkáních, kterých se autor doposud a aktivně zúčastnil.
…
Vážený J.V. pane velvyslanče Biao FENG, dámy, pánové, kolegové a přátelé. Děkuji organizátorům akce věnované významnému výročí za možnost vystoupit před vámi, sdílet vaši společnost a názory, které se budou od sebe lišit z mnoha subjektivních a objektivních důvodů svojí formou, někde i obsahem. Takový je život.
Na téma založení ČLR a navázání diplomatických vztahů jsem napsal odděleně a zveřejnil i v Číně obsáhlý článek nazvaný-Několik faktů, skutečností a zamyšlení k výročí založení ČLR. Tématiku reforem a ostatních prvků spojené nádoby – úspěch nese s sebou problémy – jsem podrobněji popsal v knihách 100 let KS a Symposium.
V kontextu 75. výročí, zahraniční politiky ČLR a nedávno ukončeného summitu APEC v Peru, summitu G20 v Rio de Janiero a státní návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Brazílii připomínám, že 29. září prezident Si předal Medaili přátelství bývalé brazilské prezidentce (2011-2016), ekonomce a někdejší partyzánce Dilma Roussefová, mimo jiné známé výrokem: Bellini si navždy získal místo v srdci každého Brazilce, když zvednul oběma rukama trofejní pohár roku 1958. Gesto, které se opakuje při každém vítězství našeho světa, udělalo z Belliniho ikonu brazilského úsilí překonat nepřízeň osudu.
Vystoupení věnuji překonání nepřízně osudu. Ta doprovází většinu dění ve světě, ovlivňuje zveřejnění nové strategie zahraniční politiky ČR s Čínou a rozdělení vystoupení do částí, které indikují možná praktická řešení nepřízně osudu: Historie, lidská práva, hospodářská spolupráce, příklad osobních aktivit a představitelná budoucnost vztahu ČLR a ČR.
Jednotlivé části si ve své podstatě neprotiřečí, naopak: doplňují se a potvrzují, byť i formou zdánlivé výjimky, že na této planetě letící ve vesmíru velikou rychlostí jako družice, jsme všichni členové jedné rodiny. Každý člen rodiny má práva a povinnosti – dané přírodou a vymýšlené sebou samými. Ve své podstatě práva a povinnosti představují vztah. Vztah k sobě, druhým bytostem, historii, a především k přírodě. Vztah představuje pro mne osobně základ všeho bytí a konání: lidského a božského. Tak jako společným jmenovatelem života je voda, tak na druhé straně mince společným jmenovatelem je sdílení buducnosti všeho lidstva.
Krátký pohled do numerologie
V evropské a asijské, včetně čínské numerologii různá čísla mají různý význam, včetně štěstí. Jedním z nejšťastnějších čísel v numerologii je číslo 7.
My se setkáváme v den, který je označen číslem 5. Jedná se o číslo, ve kterém se propojuje mužská i ženská energie. Pětku spojujeme s přírodou a přirozeností člověka a jeho touhou po svobodném pohybu. Přeji všem přítomným uvědomit si zmíněný význam symbolu čísla pět.
75 je speciální číslo. Jako součet čísel 75 představuje pětiúhelníkové pyramidové číslo. Lze jej také kategorizovat jako Keithovo číslo, jako čtvrté uspořádané Bellovo číslo atd. 75 představuje iracionální a celé číslo. Připomínám, že všechna celá čísla jsou kladná, včetně nuly. 75 let se také nazývá diamantové jubileum a je obvykle reprezentováno diamantem. V různých obdobích bylo toto číslo spojováno s významnými duchovními transformacemi a milníky. Současné dění ve světě je toho důkazem.
Pro české účastníky setkání připomínám, že v čínské kultuře, pokud se nemýlím, jsou určitá čísla považována za šťastná nebo příznivá, protože znějí podobně jako čínská slova, která mají pozitivní význam. Například: Číslo 8 je považováno za nejšťastnější číslo v čínské kultuře, protože zní podobně jako slovo pro prosperitu a bohatství. Tři osmičky (888) jsou považovány za obzvláště šťastnou kombinaci, protože ztrojnásobují štěstí spojené s číslem 8. Čtyři osmičky jsou považovány za ještě šťastnější kombinaci, protože to zní jako fráze představující výraz štěstí a prosperity.
Přeji nejenom přítomným a rodinám uvědomit si jaké štěstí a prosperitu máme k dispozici.
Krátce o konceptech
V podstatě všechny koncepty, morální, etické, politické, výzkumní, obchodní, finanční a další včetně konceptu lidských práv charakterizuje: 1) Historické pozadí. 2) Jazykový aspekt a formulace. 3) Fakt neřešitelných rozporů a paradoxů. 4) V mnoha případech nevědecký původ konceptů, včetně konceptu západních lidských práv, zahraniční politiky a kapitalistického hospodářského systému založenému na expanzi. Uvedené představuje příležitosti, současně překážky a důvody sporů ve vztahu mezi lidmi, státy a civilizacemi.
To, že například rozsudky Evropského soudu lidských práv nejsou formálně vázány precedenty a snaží se nastolit právní jistotu a předvídatelnost rozhodnutí tím, že nemění svou jurisdikci bez přesvědčivých důvodů a umožňují autonomní výklad Evropské úmluvy o lidských právech a ochranu mnohem širší, než je ochrana poskytovaná vnitrostátním právem, vede ve výsledku k omezování národní suverenity. Proto západní koncept lidských práv nemá budoucnost a nebude v představitelné budoucnosti předmětem jednání mezi Západem a Východem, potažmo i ČLR.
Pro tradiční výuku, diplomacii a praktickou spolupráci to znamená výzvu ke změně a odchodu od srovnávání omezených a teoretických nekvantifikovatelných hodnot směrem k vědeckým a přírodě podobným zákonům, postupům a technologiím.
Ve svých referátech ve Vídni (2019), loni v Římě a letos v Berlíně, jsem úspěšně dokazoval, že o společenský řád a harmonii lze usilovat pouze potvrzením a ochranou zájmů lidí v oblasti bezpečnosti, materiálních statků, sociálních vztahů a spravedlivého zacházení. Přinejmenším v těchto otázkách neexistuje žádná neslučitelnost mezi konfucianismem, Kantovým imperativem a obecným pojetím například lidských práv v Evropě. Při troše dobré vůle je proto možné zlepšit vztah mezi Západem a Východem, potažmo ČLR a ČR.
Zlepšení vztahu umožní uvědomit si, že čínské etické učení zdůrazňuje soucitný postoj pohlížet na všechny své bližní jako na lidi se stejnými touhami, a tedy se stejnými právy, jaké by si člověk chtěl užívat. Tím je množné řešit i rozpor v postoji Západu, který přemýšlí a prosazuje individualismus a mylný názor, že vláda Čínské lidové republiky zbavuje občany jejich práv v rozsáhlém měřítku a systematicky omezuje svobody jako cestu ke svobodě.
Jinými slovy: východní a čínské koncepty se liší z objektivních důvodů od odpovídajících západních konceptů. Proto je potřeba nejprve pochopit, co to znamená, když se koncepty od sebe liší. Dále musíme se snažit popsat je srozumitelně, abychom pochopili, že koncepty se obvykle vynořují z relativně stabilních dohod v normách komunity, spíše než jako jednotlivé, neměnné věci, které lidé museli sdílet, aby komunikace uspěla. Až poté je možné uvědomit si, že koncepty jsou chaotičtější a složitější, než si člověk dokáže představit.
Jazykový aspekt
Ačkoli kreativita je považována především za kognitivní proces, je třeba připomenout si, že znalosti a charakteristiky čínského jazyka a literatury představují vážnou výzvu pro každého, kdo má co do činění s čínským textem, dokumenty, lidmi a organizacemi. V důsledku toho a rodícího se nového uspořádání světa s aktivní rolí Číny všichni čelíme vážné výzvě v oblasti kreativity, jazyka a psychologie také v oblasti lidských zdrojů, politiky, myšlení a spolupráce.
V kontextu zmíněného připomínám českým účastníkům, že kulturní a politické dějiny Číny navíc vždy čerpaly z již existujících konceptů a obav – i když kritizovaly některé závazky, které byly pro hodnoty prosazované Západem klíčové. A současně také slova Nicolase K. Roericha (1874-1947): Poslední válka mezi lidmi bude válkou za pravdu. Tato válka bude v každém člověku. Válka s vlastní nevědomostí, agresivitou, podrážděním. A pouze radikální transformace každého jednotlivce se může stát začátkem pokojného života pro všechny lidi.
Přeji přítomným, rodinám a všem na planetě s pokorou, aby vyhráli zmíněnou válku co nejdříve a každý z nás se stal začátkem pokojného života pro všechny lidi, sdílené budoucnosti.
Příklad hospodářské spolupráce v době nepříznivého osudu
Existuje snaha přesvědčit občany ČR, že hospodářská a investiční spolupráce s Čínou z doby působení bývalého prezidenta Zemana byla mýtem a v současně době je prý nemožné spolupracovat s Čínou z politických a bezpečnostních důvodů. Dnes není čas ani místo pro vyvrácení zmíněných propagandisticky zabarvených tvrzení pomocí faktů. Proto jsem se rozhodl uvést dva osobní příklady spolupráce s čínskými partnery v konkurenční oblasti.
První příklad je spojen s výrobcem palet, společností Klaus Timber a.s. ve městě Nepomuk. Při projektování solární elektrárny a realizaci během roku 2023 a 2024 se použily moduly vyráběné společností Shanghai Aerospace Automobile Electromechanical Co., Ltd. HT – SAAE HT66-18X 510Wp s výkonem 1591,2 kWp (kilowatt).
Druhý příklad má i politický význam. Na letišti Václava Havla v Praze, v rámci první etapy realizace solární elektrárny se při realizaci (2024-2025) budou používat panely společnosti Jiangsu Sunport Power Corp., Ltd, Sunport Power S-Flex II. 380 Wp s výkonem 1390,8 kWp.
Projekty rozlišuje vlastnictví objektu (privátní a státní), výběrové řízení, financování a v kvalita spolupráce. Za zmínku stojí vysoká kvalita výrobků a technické parametry čínských produktů, které předčily v obou případech očekávání a skutečnost, že kvalitní evropský konkurent nebyl ochoten, nebo schopen nabídnout stejnou kvalitu a cenu, ale pouze garance. Největší energetická společnost v ČR nemohla vyhrát výběrové řízení, když bylo zabezpečeno fairové řízení a nejmenší míra korupce m.j. s pomocí konkrétních technických a referenčních údajů.
Příklady dokazují profesionální přístup spolupracujících stran, platnost a výhody netradiční diplomacie v současně době a v neposlední řadě i znalosti z psychologie, funkce systémů a systémové kreativity. Je mi ctí a radostí, že jsem se mohl účastnit přípravy projektu, výběru produktů a technologie nejenom v Evropě a mohl podpořit spolupráci české společnosti s velkou čínskou. Doufám, že obchodní rada velvyslanectví ČLR se na místě seznámí s projekty a předá čínským potenciálním partnerům se zájmem v Evropě reference a kontaktní data.
Přeji všem se zdravým rozumem znalosti, odhodlanost, kreativitu a vůli překonat nepřízeň osudu a jít proti větru i v době, kdy víme, že konec stávajícího systému se blíží, nikdo ze současných politiků neví, co skutečně bude zítra a málokdo si uvědomuje, že neznalost je příležitost, která se nikdy neopakuje ve stejné podobě.
Příklad osobních aktivit
Zmiňuji se o osobních aktivitách ve spojení s Čínou, protože jsou spojeny s politikou a médii. Když ČR vstupovala do NATO v roce 1999 významný profesionální představitel ČR, jehož osobně znám, ale jehož jméno nebudu nazývat, dostal od představitele NATO na otázku: Jaké jsou největší hrozby pro demokracii? odpověď: Nadnárodní korporace a média.
Jak pravdivě odpověděl dokazuje skutečnost, že za pouhých 25 let se počet veřejné mínění formujících médií Západu zmenšil z bývalých cca 55-58 na pouhých pět! Podobně je tomu i s nadnárodními korporacemi digitálního a kognitivního kapitalismu. Média a kapitalismus jsou autory probíhající antropologické války a nepopiratelné antropologické degenerace Západu.
Věnuji se těmto fenoménům v mnoha článcích zveřejněných v Číně ve spojení s politikou KS Číny a zahraničními aktivitami ČLR, včetně projektu Pás a stezka, nehledě na řadu překážek, finančních a jiných omezení. Jinými slovy: nehledě na nepřízeň osudu.
V rámci předem zmíněných aktivit jsem se zúčastnil jako jeden z cca 40 profesionálů pracovního zasedání v Číně na téma Pás a stezka, které organizovalo IDCPC. Kromě toho píši pro China radio international příspěvky, jejichž počet přesahuje mnoha desítek. Účastním se video rozhovorů a účastnil se již třetí mezinárodní konference (semináře) na téma Lidská práva na Západě a Východě. Referát nazvaný-Od lidských práv k právu na bezpečný život-přednesený v říjnu 2024 v Berlíně byl překvapivě úspěšný jak pro velkou část západních účastníků, tak i čínské a další specialisty, což indikuje pozvání na příští konferenci a zveřejnění v odborném časopise Geopolitica, vydávaném v Itálii.
Zmíněné aktivity představují tzv. měkkou sílu a prvek veřejné diplomacie. Jedná se o praxi spolupráce se zahraničním publikem za účelem posílení vazeb, budování důvěry a podpory spolupráce. V tomto případě s ČLR, Ruskem a v představitelné budoucnosti s BRICS.
Jsem přesvědčen na základě zkušenosti a hodnocení vývoje ve světě, že ČLR by měla zintenzivnit práci ve sféře veřejné diplomacie, ukotvit spolupráci s představiteli tradiční diplomacie a pečlivěji vybírat potenciální partnery pro spolupráci v obchodní sféře, včetně identifikace reálných příležitostí, marketingu čínských zájmů a specifické analýzy.
Představitelná budoucnost vztahů mezi ČLR a ČR
Jakkoli by se mi chtělo vyjádřit se optimisticky k vývoji vztahů mezi ČLR a ČR v představitelné a střednědobé buducnosti, musím jako analytik bez emocí konstatovat následující:
ČR není schopna rozvíjet zmíněné vztahy již proto, že je státem s omezenou státní suverenitou, prakticky neumožňující vést samostatnou zahraniční politiku a zahraniční obchod. Upadající kvalita vzdělání, absence vize a bezpečnostní strategie zdrojů, společná výzva Západu a Číny, kterou představují generace Z a Y, objektivní transformace světového hospodářského systému, tvorba nových bloků (BRICS) a hospodářsko-politická situace v Evropě nutí modelovat scénáře s použitím principů komplexních systémů s více než 500 ukazateli. Metoda má oproti tradičním statistickým metodám nepopiratelnou výhodu. Modelované scénáře ve většině případů nedovolují být optimistou a potvrzují skutečnost, že kvalitu určuje množství negativních charakteristik a nikoli množství pozitivních.
Zmíněné hodnocení modelovaných scénářů potvrzuje i první oficiální zpráva OECD z roku 2023 hodnotící stav e-Governmentu v ČR. Ta například prakticky vylučuje srovnávat digitalizaci v ČR s Čínou na dlouhá desetiletí.
Ze sociálně politického hlediska jakýkoli rozhovor o novodobých oligarších by měl začít připomínkou, že se stali vlastníky svých gigantických aktiv – prakticky zdarma. Proto přijde doba, kdy všichni kapitáni západního i čínského byznysu budou přinuceni nést dodatečné sociální břemeno ještě za svého života. Předpokládám na základě zkušenosti a hodnocení trendů ve finančním a bankovním sektoru, že mnozí si jasně si uvědomují, že jsou jen správci majetku, který jim nepatří. Ze zákona jim (asi) patří. Ale co se týče morálky, etiky a svědomí - ne.
Co se týče hospodářské situace v Číně v letošním roce bude mít růst potíže dosáhnout oficiálního cíle 5 %. Peking zvýšil své zaměření na domácí poptávku a obnovení rovnováhy, ale realitní krize tyto plány maří. To vše vytváří nejistotu a chmurné vyhlídky pro čínskou ekonomiku z pohledu Západu. Ten označil nedávná opatření ke stabilizaci finančního systému jako nezbytná, ale nedostatečná k tomu, aby se čínská ekonomika dostala na trajektorii stabilního růstu. Na mysli mám oznámení ministra financí Lan Fo'an, že vláda utratí ekvivalent 1,4 bilionu dolarů, aby pomohla místním vládám vypořádat se s dluhovými problémy.
Na druhé straně Západ mlčí o čínské emisi státních dluhopisů denominovaných v dolarech v Saúdské Arábii, která může být potenciálně nesmírně důležitou i pro vztah mezi ČR a ČLR.
Současná globální moc (dávám přednost tomuto označení před Deep state) je pevně zahnízděna ve všech složkách institucionálního systému většiny zemí, od USA až do Evropy a částečně i Číny. Předpokládám, že se bude velmi tvrdě a bezohledně bránit. Napadá mě srovnání s Rakouskem, když se bránilo reformám Josefa II. Troškův film Poklad hraběte Chamaré (1984) může být použit jako medium nebo reference. I pro srovnání s Trumpem, který má ovšem určitou výhodu: Zkušenost z předcházejícího výkonu prezidentské funkce. A má jasné odpůrce.
Například Jerome Hayden Powell (1953) od února 2018 předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému. Už se dal slyšet, že se nenechá Trumpem odvolat. V kompetenci FEDu je nejen "vytisknout tolik dolarů, kolik je třeba", ale i "dát je tomu, komu je třeba". Na tomto místě připomínám, že nic neohrožuje kryptokracii tolik, jako světlo boží.
Enklávy zpravodajských služeb se vymkly kontrole, srostly se s finanční mocí založenou na emitování dolaru, vytvořily globální systém struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, zplodily moc založenou na špiclování, dosazování a vydírání. Nelze je tak snadno zrušit shora změnou viditelných i méně viditelných náčelníků.
Vlivové struktury, které se od nich odvíjejí, penetrují všechny významné instituce většiny zemí. Mainstreamová media, složky výkonné, zákonodárné i soudní moci, domácí zpravodajské služby, akademická půda, to vše je propojené neziskovkami a granty. Nelze nic měnit ze dne na den. Je nutné znát strukturu moci a mechanismy jejího fungování. To představuje úkol pro veřejnou diplomacii nejenom Číny a spolupráci s Čínou.
Plnění tohoto úkolu ještě více se zintenzivní trend, kdy poslušní hlupáci dosazují ještě hloupější. Ti již dnes dosazují ještě poslušnější prázdné hlavy za pomoci umělé inteligence. Tím se na druhé straně výrazně sníží efektivnost vlivových sítí a současně zviditelní to, jak současná globální moc funguje. Tady vidím další potenciál pro spolupráci s Čínou.
Spolupráci bude rušit, případně i znemožňovat předpokládaný výběr vysloužilého vojáka Waltze do týmu prezidenta Trumpa. Waltz je mimo jiné známý svým ostrým přístupem k Číně. Právě vůči Pekingu kvůli porušování práv menšin či nejasností kolem šíření pandemie covidu-19 Waltz vystupoval velmi kriticky a volal po americkém bojkotu zimní olympiády v Číně.
O jeho postojích k americké podpoře Ukrajiny, kterou Trump před volbami sliboval omezit a která spoluurčí hloubku propadu hospodářství, financí a nespokojenosti občanů EU, nemluvě poté, co balistická raketa Orješok prakticky zničila koncepci NATO v boji proti Rusku a nabídla lekci, jak reagovat na očekávané akce Spojených států amerických proti ČLR.
Představitelná budoucnost vztahů mezi ČLR a ČR bude i nadále charakterizována extrémistickou českou kulturní a politickou tradicí. Ta se více méně pravidelně opakuje každých několik desetiletí. Jinými slovy: za několik let lze očekávat změnu a extrémistický příklon k USA se obrátí v opak, k Číně, potažmo i k Rusku. S pravděpodobností hraničící s jistotou obě země s dlouhou historickou pamětí si takovou změnu v novém geopolitickém prostředí patřičně vychutnají. Nepřízeň osudu proto v ČR bude ještě dlouho hostovat a bude nepříjemným hostem i po volbách v roce 2025 nehledě na idealizované postoje a sliby tzv..levicových politiků.
Symfonie civilizací a sbližování
V závěru referátu se zmiňuji o skutečnosti, kterou představuje vlastní potřeba člověka vyvíjet sám iniciativu, kterou kolektivistické prostředí přejme, přijímá a oceňuje. Stavět proti sobě individuum a kolektiv je nesmysl. Proto se zmiňuji o symfonii civilizací, kterou prosazuje KS Číny a prezident Si.
Jedná se o myšlenku, kterou se Konstantin Nikolajevič Leonťjev (1831–1891), ruský spisovatel, literární kritik a filozof zabýval po mnoho let. Jeho hlavní doménou byla teorie kultury, kritika současnosti a estetické pojetí jsoucna. Připomínám, že Leonťjev nebyl slavjanofil. Na jeho názory lze hledět jako na jeden z projevů degenerace slavjanofilství. Tvrdil ale, že Západ s jeho buržoazní rovností a zjednodušením sociálních vztahů vstoupil do stadia úpadku, zatímco Rusko čeká etapa vzkvétající složitosti.
Dnes se tato staro-nová myšlenka nazývá multipolární svět. Nebo civilizační stát. Zpochybňuje neoliberální standard globalizace, založený na evropském modelu národního státu, který je nyní uznáván jako univerzální model pro politickou modernizaci všech zemí světa. Zmiňuji se o prototypu čínského civilizačního státu, protože ten je v současné době na Západě považován za nejkritizovanější, zvažovaný a hodný zkoumání.
Nabízí se otázka: Jak mírovou cestou realizovat symfonii civilizací, jak začlenit evropskou civilizaci se všemi jejími patologiemi, obludnou posedlostí a vůlí expandovat do všech ostatních světů, když ohledy nemohou vyloučit blížící se zkázu Evropy?
Sbližování mezi Východem a Západem, včetně muslimského světa, by mohlo být možné, kdyby se Evropa zbavila své šílené sebedůvěry a sebeklamu. A akceptovala, že tvůrci evropské kultury nebyly nějaké bezejmenné masy a procesy, ale lidé s výjimečným talentem, králové a rytíři. Proto by s nimi mělo být zacházeno s velkou zbožností, jejich dílo by mělo být studováno i dnes. Bohužel tomu tak není.
Před několika týdny prezident Si v rámci návštěvy slovenského premiéra Fico poznamenal, že letos si připomínáme 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Slovenskem. Řekl, že po tři čtvrtě století vývoje je tradiční přátelství mezi oběma zeměmi plné vitality a spolupráce v různých oblastech přinesla plodné výsledky, které přinášejí hmatatelné výhody lidem obou zemí. Jsem přesvědčen, že slova prezidenta Si platí i z velké části pro ČR i v době nepřízně osudu, která nedovoluje povýšit čínsko-české vztahy na strategické partnerství. Pořád ale nepřízeň osudu dovoluje působit ochotu Číny spolupracovat s ČR a individui na otevření nové kapitoly v bilaterálních vztazích v nové době.
Přeji za sebe jako host v ČR a na této připomínkové akci, aby obě země si uvědomily, že potřebují prohloubit vzájemnou politickou důvěru, udržovat výměny na kvalitní úrovni, posilovat strategickou komunikaci, dodržovat vzájemný respekt, rovnost a vzájemný prospěch.
Pragmatická spolupráce, kterou jsem v referátu představil, by měla posílit synergie v logistice, hospodaření s vodními zdroji, kulturní a mezilidské výměně včetně s ICL, který představuji, který ale doposud nevyřešil otázku aktivního působení mladé a střední generace s cílem upevnění základů veřejného mínění pro čínsko-české přátelství napříč generacemi.
Děkuji Vám za pozornost, přeji zdraví, radost a úspěch v práci a v boji proti dočasné nepřízni osudu. Souhlasu netřeba.
PS. Rozhodl jsem se nabídnout referát ke zveřejnění před ohlášeným začleněním do sborníku, který by mohl být dispozici veřejnosti v příštím roce. Nehodlám vstupovat do diskuse a do hodnocení ani formou bonmotů, které miluje bývalý pan prezident. Kuj železo, dokud je horké.
Jan Campbell