Popisuje situaci, kdy je událost dána protichůdnými interpretacemi nebo popisy zúčastněných osob. V právní oblasti se o Rashomonově (také Rašomonově) efektu hovoří, když se jedná o případ, kdy svědci uvádějí svědectví, která jsou si navzájem zjevně protichůdná, nebo se stalo příliš mnoho věcí, aby byl platný pouze jeden z jejich příběhů. Jako dva z mnoha příkladů Rashomonova efektu v české kotlině slouží kauza s jízdenkami Dopravního podniku, kterou jsem začal studovat a kauza týkající se nafty Správy státních hmotných rezerv (SSHR) uskladňované zkrachovalou Victoriagruppe v Kraillingu (SRN).

Pokud jde o sociální vědy, termín Rashomonův efekt se používá k označení situací, ve kterých není zpochybněna důležitost určité události, hodnoty nebo cíle, ale existují různé pohledy nebo hodnocení týkající se toho, proč, jak, kdo a proč. Podobně je tomu s médii. Každá média vychází se stejnými zprávami odlišně, některá data vynechává a některá zvýrazňuje. Takové konání spadá do kategorie dezinformace, slouží současně jako příklad toho, jak rozmarný může být Rashomonův efekt a vysvětluje, proč na TV obrazovkách, médiích a analýzách se setkáváme s mnoha různými příběhy o jedné a té samé věci. V případě tohoto příspěvku mám na mysli říjnové volby do PS Parlamentu ČR 2021 a český příběh s prezidentem Zemanem.

Kocovina představuje vděčné a bezbřehé téma mající přímý vztah k lidské činnosti, včetně politické. Kromě toho disponuje rejstříkem frazeologismů, metafor a přirovnání jakým je opilectví, v přímém i přeneseném slova smyslu. Kocovinou se v minulosti označovaly pijatiky provázené rámusem, jaký provází pověstná popelnicová setkání koček. Posunutí významu kocoviny k dnešnímu jako nepříjemného fyzického stavu, který je výsledkem přehnané konzumace alkoholu nastalo až později, pravděpodobně po německém vzoru. V němčině 19. století existovala totiž jazyková hříčka ve formě záměny slov katar ve významu zánět (sliznice), nepříjemný tělesný stav a der Kater, kocour. Místo - nepřijde, má zase katar se říkalo, přeloženo doslova, má kocoura. Takový výraz zněl ohleduplněji a zároveň upomínal na nějaké noční toulání typické pro kočky.  Ekvivalent německé slovní hříčky v češtině je kocovina.

Obavy o práci, nefungující manželství, strach z nezvládnutí splácet hypotéku, či strach o děti a nejbližší, to vše a mnohé jiné patří do kategorie tzv. emocionální kocoviny. Ta může mít prokazatelně mnohem horší dopady než ta alkoholová. Jedná se o velmi komplexní a bolestnou záležitost, na kterou nezabírá žádná farmaceutická pilulka ani pirátská tráva. Proč? Protože se jedná o nesnesitelnou směs deprese, smutku, úzkosti, vlastní nenávisti, pocitu selhání a strachu z budoucnosti, jinými slovy - pocit marnosti. Bez ostychu a s plným vědomím očekávám pocit marnosti, částečně podpořené acetaldehydem u velké většiny obyvatel nejenom ČR, ale i u části politiků v EU. To již proto, že budou dlouho diskutovat, hádat se mezi sebou a hádat z karet naší budoucnost, používat doporučení tzv. expertů a nebudou mít čas přijímat zvýšenou dávku vitamínů skupiny B, čas na pohyb a cvičení, jež vyplavuje do organismu endorfiny.

Vím však na základě vlastního pozorování, rozhovorů s lidmi po prodělaném covid-19 a po pohledu na rentgenové snímky, že u některých existují v plicích zjevné zůstatkové změny v podobě fibrózy. Proto opravdu nelze vyloučit, že pro tuto kategorii občanů existuje zvýšené riziko vzniku tuberkulózy. O tom, zda může vzniknout před, současně nebo po prodělaném covidu-19 by mělo informovat ministerstvo zdravotnictví. Mne jako občana členského státu EU zajímá jaká opatření připravilo MZ ČR a jaké úkoly zadalo vládě a SSHM. Zajímá mě to, protože covid-19 nemá prakticky zatím nikdo na světě pod kontrolou, tím i pod kontrolou jeho následky a dosavadní řízení pandemie strachu z covid-19 jasně indikuje, že 22 typových krizových plánů v ČR, jiné rizikové studie a vybavení SSHM s platnou legislativou daleko neodpovídají požadavkům zdravého rozumu. Odpovídají ale archetypu českého jazyka a z něho vyplývající psychologie a kreativity v chování a Rashomonovu efektu. Jemu plně odpovídá dosavadní postup vlády ČR a administrace hlavního města Prahy.

Návštěva české kotliny a hlavního města dovolují předpokládat, že tomu nebude jinak a že lépe již bylo. Stačí srovnat si krizovou studii s účastí generála Šándora, současný stav Prahy a osobní zkušenosti s minulými dodávkami vody v cisternách na Smíchově. Stačí uvědomit si, že SSHM má například k dispozici polní nemocnice z 60 let, tj. doby, kterou vítězové voleb proklínají. Prakticky nulové zásoby plynu a privatizovaná skladiště mluví za sebe a hospodářskou politiku vlád ČR a EK. Ta v žádném případě ČR nepomůže. S potravinovými zásobami a soběstačností to není jinak. Dnes máme potravinové zásoby na max. 1,5 dne, místo požadovaných min. 3 dnů. Nebudu se zmiňovat o nulových zásobách dětského mléka, nulových zásobách pitné vody, nekonečných kafkovských jednáních ministerstev o systému zabezpečení vodou v dobách dronů a terorismu. O srovnání skutečné situace, krizových plánů a konání u sousedů na západě (SRN), na severu (například Polsko), nemluvě. Připomínám pouze, že ČR nemá ani zásoby balené pitné vody pro občany. Nevím, jak je tomu se solí, cukrem, toaletním papírem, suchými toaletami apod. Voličům, učitelům všech vzdělávacích institucí a mimoparlamentním opozičním politickým stranám proto doporučuji analyzovat prohlášení nové vlády s cílem uvědomit si rostoucí rizika a zkvalitnit přípravu řešení rychle blížících se nových krizových situací prakticky ve všech oblastech každodenního života a lokalitách, bez ohledu na vládu. Příští rok bude pro ní zkouškou, nebude mít čas na občany-voliče a budou komunální volby.

Předpokládám, že programové prohlášení vlády ČR bude ignorovat výbušnou směs namíchanou politiky a EK, kterou představují ceny za energii (plyn, elektřina), benzin (s následným omezením cestování) a rostoucí všeobecná chudoba. Ta postihne cca 60% českých občanů se sklonem k levicovému myšlení a levicovým hodnotám. Pro srovnání uvádím, že v RF lze identifikovat až 80 % levicově myslících. Předpokládám, že programové prohlášení vlády ČR občanům nezadá otázku týkající se počtu jaderných elektráren ve světě, které se obejdou bez ruské technologie nebo její části. A že vláda nevysvětlí voličům rozdíl mezi Novým údělem v USA, realizovaným ve 30. letech 20. století, údělem ve smyslu životního naplnění, osudu a poslání – něco, co je nám od přírody či od Boha dáno do vínku a Zeleným údělem se zeleným vodíkem, pro jehož výrobu formou elektrolýzy se potřebuje voda čistší, než je voda destilovaná, je nabíledni. Taktéž nabíledni bude ticho o investicích SRN v pohraničí do výroby strategických produktů, které přilákají poslední zbytek českých mozků a talentu.

Tam se tři strany s různými tradicemi a různými názory rozhodly vytvořit koalici. Důvod jejich vítězství ve volbách a rozdíl oproti CDU a CSU byl stejný: vyzařovali energii. Jak to tak je, nemůže zůstat, věta FDP z volební kampaně vyjádřila politický postoj k životu mezi sociálními demokraty a Zelenými. Na otázku Jak to má být?, existuje odpověď ve formě naděje. O ní dnes nebudu psát. Připomínám pouze, že pragmatismus dovoluje lidsky spolupracovat, je nezbytný pro úspěch a může řešit i protiklady způsobené zelenou přísností v šíření větrné a solární energie a snižováním byrokracie. Nevyřeší ale problematiku spojenou s datem a otázkou - Kdy to začne? Před Vánoci, řekl Olaf Scholz včera, v pátek. Ve srovnání s formací v roce 2017 by to bylo extrémně rychlé. V té době totiž trvalo půl roku, než se černo-červená koalice ustanovila. Přesto je dnes nazvané datum absurdní: 26. října se sejde nový Spolkový sněm, poslanci volí prezidium, ale poté musí být celé týdny neaktivní.

Z videa vyplývá, že společnost má všechny možnosti přeprogramování lidstva, a že hodnoty společnosti musí být distribuovány a chráněny po celém světě. Již z uvedeného vyplývá pravděpodobnost, že společnost Google byla založena utopisty. Ti mezitím dokázali, že jsou odhodláni nekompromisně aplikovat moc. Podobně jako se o to snaží EK. A to je vážná hrozba nejenom pro demokracii, ale i jiné formy řízení státu. Podle odhadů odborníků konajících ve stínu, které nebudu jmenovat, protože nikdo mi nemusí věřit, nehledám pravdu a rád se mýlím, od roku 2015 až 25 % volebních výsledků v různých zemích světa byly spolurozhodnuty Googlem. Jestliže zpočátku byl Google neškodný a pomocníkem, v průběhu svého vývoje se transformoval do metastazujícího monstra, které kontroluje lidstvo s pomocí více než dvou set služeb, programů a více než 3 tisíc změn vyhledávajícího algoritmu každý rok!

Jako jeden z mnoha příkladů uvádím akvizici výrobce inteligentních termostatů. Po akvizici v termostatech Google umístil mikrofony a nikomu neřekl ani slovo. GDPR (česky Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) Google dodnes nezajímá. Jinak by se do termostatů nemohly dostat vestavěné kamery. V lednu tohoto roku Google oznámil uzavření transakce pro nákup FitBit. S jeho pomocí se sledují zdravotní data. Během pandemie strachu z covid-19 získal Google přístup k obrovskému množství dat o zdraví Američanů. Osobně předpokládám, že nejenom o zdraví Američanů, protože Google se podílí na správě amerického národního skladu DNA. To znamená například, že Google má pod kontrolou mj. i obrovské množství dat hledačů předků. Není proto divu, že Google v různých etapách svého vývoje změnil návrh kontextové reklamy, a že v USA žádná vláda nikdy vážně nevystupovala proti Google. Podpora demokratů a regulací nehořící republikáni stojí proti EU. Bylo by nejenom pro mne zajímavé najít v programovém prohlášení vlády něco konkrétního na toto téma v kontextu skutečnosti, že Google má cca 100 miliard USD volných peněz na placení pokut nebo cokoliv jiného. Že Google již dnes může oslovit až tři miliardy lidí a ve světě bezpečnostních profesionálů se předpokládá, že v příštím roce to číslo dosáhne 4,5 miliardy. Uvedené představuje komplexní výzvu týkající se ovlivňování bezmocných a zranitelných dětí a vnuků a odpovědnosti rodičů, jimiž jsou i někteří členové budoucí vlády ČR. Ať dělají, co dělají, nikdo z nich a voličů popírajících fakta se nevyhne Rashomonovu efektu a kocovině. Souhlasu netřeba.