Jaroslav Kuba: Quo vadis, české právo?

KOMENTÁŘ

Platná právní úprava připouští souběžnou existenci soudních exekutorů a soudních vykonavatelů, kteří obojí provádějí výkon soudního rozhodnutí. Ti první konají ve vlastní režii, jejich odměna je placena k tíži dlužníka a navyšuje jeho dluh.

9. května 2012 - 07:00
 
Snad i proto si mohou se státním orgánem, např. s FÚ, který si je zvolí k provedení daňové exekuce, dohodnout vyšší smluvní odměnu, než je jen tarifní. Zaplatí jí však státní orgán. V týdeníku vlády ČR Veřejná správa ve stati „Vztah soukromých exekutorů a veřejné správy“ autor konstatuje, že zákon usnadňuje exekutorům získávat informace o majetku povinného z evidencí, vedených orgány veřejné správy. Které je získaly s vynaložením nemalých státních prostředků. A ti pak inkasují značné částky na odměnách za exekuci, při relativně malé vlastní námaze.

Další rozdíl nabízí reklamní stať na internetovém portálu Právník.cz, nazvaná „Exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí?“. S podtitulem „Popis základních rozdílů a výhod těchto dvou způsobů vymáhání pohledávky věřitele.“ Zdůrazňuje, že exekutor po dlužníkovi vymáhá svou odměnu stejně jako pohledávku. Zatímco soudní vykonavatel jako zaměstnanec soudu pobírá fixní mzdu a není „tak moc zainteresován“. Tato rekomendace „soudního exekutora“ zdůrazňuje výmluvné soukromoprávní znaky jeho služeb. Cit.: „..exekutor sám v daném případě rozhoduje o tom, zda nařídí srážky ze mzdy, prodej movitých či nemovitých věcí apod.“

Jde mimořádně o pravdivou reklamu, neboť zákon ponechává na jeho vůli, zda dosáhne svojí odměnu k tíži dlužníka přiměřenými prostředky či nikoli. Exekutor proto např. nemusí svojí odměnu skládat z mnoha měsíčních srážek ze mzdy, neboť může poslat kvůli pár desítkám tisíc korun dluhu byt dlužníka do dražby. Kvůli rychlosti i hluboko pod jeho tržní cenou.

Zatímco soudní vykonavatel je ve své úvaze o postupu a nástrojích provedení exekuce vázán principem přiměřenosti a zákonnosti, typickými to znaky uplatňování práva veřejného.

Na uvedených příkladech je zřejmé, že vlastní mechanismus výkonu soudního rozhodnutí exekutorem může být uplatňován nezávisle na veřejnoprávní úpravě. Neboť exekuční řád v ust.§ 2 uvádí, že exekutor je, cit.: „..vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení“.

Je kouzlem nechtěného či produktem úmyslu absence Listiny ve zmíněném paragrafu? To jest ústavního dokumentu, garantujícího i dlužníkům jejich lidská práva, jako např. na život a lidskou důstojnost…

Jaroslav Kuba
 



 


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?