Generál Kovanda unikl kriminálu jen proto, že se zhroutil a začal zpívat. Možná proto, že pochopil poté, co policie bez výstřelu obsadila spisovnu rozvědky a začala se prohrabávat živými svazky, že nemá cenu zapírat. Možná dostal za úkol ten svinčík uklidit a pak se zastřelit.
Krizový manažer ODS Kuba se objevil a zase zmizel. Vláda se snaží přežít a ne trpět. ODS si pořídila jako kandidátku do čela exekutivy ženu, u níž je téměř nulová pravděpodobnost, že by ji strčili do díry. I když, kdo ví, tady teď člověk neví ani dne ani hodiny. Otázka je, nakolik silná je, aby to zvládla. Sněmovna se totiž řídí vcelku bez problémů sama, když politici nepřekážejí. Kalousek je z vývoje v ODS štěstím bez sebe. První průzkumy (SANEP) odhalují, že ODS dosáhla dna na 9,1 % a TOP 09 na 8,9 %.
Robert Šlachta mlčí. Čím déle mlčí, tím více mediální verzí se vyskytuje. Nebo naopak. Šlachtova svatozář začíná drobně oprýskávat a z minulosti víme, jak je to s těmi hrdiny. Na všechny revoluce vždy doplatili ti, kteří je opěvovali nebo vykonali. Ivo Ištván taky mlčí. Dostal přezdívku Uštván. Holt to dnes už není uplácení poslance Zdeňka Kořistky, kde posoudil zadržení Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka jako nezákonné…
Takže celá ta akce se čtyřmi sty policisty vypadá jako bouchnutí papírového pytlíku. Ovšem s brutálními následky. Už zatčení poslance Ratha a jeho doteď nepřetržitá vazba ukazuje, že policie neměla v jeho případě vyfutrované nic a jen trochu gramotný soud jej bude muset propustit s omluvou a ne malým zadostiučiněním, ale před nás klade otázku: může nezákonnost ve jménu elementární spravedlnosti nastolovat spravedlnost?
Pozoruhodný je opětovný únik čehokoliv z policejních spisů k – vybraným – novinářům. Zajímalo by mne a mělo by zajímat i kontrarozvědku, jestli to dělají nějací konkrétní policajti nebo jestli si takovou Sabinu Slonkovou mezi sebou předávají a dědí. Jak břitvu po dědečkovi. Rozhodně je to takový pěkný český zvyk a někteří „investigativci“ si na zveřejňování čehokoliv dokonce postavili kariéru. Jak jednoduché. Jak efektní. Kdo hlídá hlídače státních tajemství? Síla možnosti informací se tentokrát ukázala v plné síle – zpravodajské stanici ČT 24 vyletěla sledovanost jako raketa, i když už není velká voda. Jo, jsme holt národ vytopených a utopených, podvodníků a politiků… Pohled na bezmocnost kdysi mocných, nyní stíhaných, v sobě nese alespoň katarzi.
A tak peripetie vlády a hledání nového premiéra zabíraly téměř veškerý mediální prostor. Nakonec to asi bude Miroslava Němcová, kdo sestaví tuto vládu. Pravděpodobnost, že je do něčeho zapletená se limitně blíží nule, protože, jak si vždycky stěžovali její kolegové „s Mirkou to nemá cenu, ona nekšeftuje“. Ani oblbovat se nenechá, protože vždy nasadí ten přísný, viktoriánsky učitelský výraz tváře.
Česká televize začala konečně brát do úvahy jako rovnoprávného partnera koalice i obě opoziční strany. Takže s pádem Nečase se dostal ke slovu na stejnou dobu jako ostatní předsedové stran či šéfové parlamentních klubů i komunista Vojtěch Filip…
A tak počin Českého rozhlasu – totiž Hovory z Lán s Milošem Zemanem, nemohl přijít v lepší chvíli. Hovory bude Radiožurnál vysílat jednou za čtvrt roku. Poprvé tuto neděli v pět odpoledne. To jsem zvědavá, co nám pan prezident řekne.
Zdeněk Bakala, zdá se, zápasí nejen s Bank of America, ale také se svou mediální firmou. Patrně již pochopil, že stát se mediálním magnátem není taková legrace, jak si myslel. A tak teď hledá šéfa vydavatelství Economia, který by neměl ideje, ale dokázal by zvládnout denodenní provoz. Tak to hodně štěstí. Poctiví a schopní šéfredaktoři vymřeli, když já přicházela do novin. A to už je hodně dávno.
Zatímco Economia balí krabice a ze svého letitého hnízdečka na Letné se stěhuje do velkokapacitního kravína v Karlíně, o němž vůbec není známo, jak bude fungovat, Nova strnula v očekávání. Převzetí CME Time Warner už je na spadnutí a postupně je odklepávají všechny důležité instituce, které e odklepnout mají. Docela by mne zajímalo, jaký vliv bude nový majitel mít na vnější výraz - už nelze dnes říkat kvalitu. Kromě toho, že bude muset Novu i celou CME osekat od podivného balastu, který se tam jak džungle v posledních letech namnožil... Kruciální otázka zní – budou i po převzetí Warnery ještě v Televizních novinách reportérky smažit vajíčka na kapotě auta, aby dokázaly, že je opravdu vedro?
Andrej Babiš – zvláštní postava mezi českými miliardáři – žaluje deník Blesk a redaktora Reflexu Petra Holce. Je to pozoruhodný počin ve chvíli, kdy se již zcela nahlas mluví o tom, že Babiš chce Blesk koupit, jen se mu zdá poněkud drahý a totéž hodlá učinit i s časopisem Reflex. Pokouší se sundat cenu obou tiskovin? Nebo už dokonce celého Axela Springera koupil? Inu, uvidíme, tajemná zákoutí má duše miliardářova.
Televize Barrandov změnila licenci – s tím souvisí i to, že diváci budou muset v pondělí přeladit na jiný kanál. TV Barrandov se nic nestalo, jen to souvisí s tím, že ji od Tomáše Chrenka koupil Jaromír Soukup a jeho Empresa.
V pondělí si lid nejen bude muset přeladit na set top boxu Barrandov, ale ČTÚ také zveřejní podmínky kmitočtové aukce na rychlé mobilní sítě LTE. Inu, uvidíme.
.
Z Událostí na ČT1 odchází Jolana Voldánová. Moderovala je skoro 20 let a za tu dobu stačila vstoupit do písňové tvorby Jaromíra Nohavici jako ta, která sedí na saních ve studiu Sníh. Střídá ji Daniela Písařovicová. Ve studiu. Nikoliv na saních.
Senát, který po povodních začal opět zasedat, schválil novelu Zákona o elektronických komunikacích, který by měl ochránit zákazníky před některými pozoruhodnými zvyky mobilních operátorů, učinit ze zákazníků Zákazníky a nikoliv rukojmí, kterým jsou automaticky prodlužovány smlouvy bez jejich vědomí či zavádějící informace. Tak snad to bude fungovat.
Souboje tištěných médií s elektronickými vyhrávají plíživě, ale vytrvale ta elektronická. New York Times začal nabízet tři články denně pro bezplatné mobilní aplikace. Je štědřejší než paywall Timesů, který omezuje „nepředplatitele“ na 10 volných článků měsíčně. Dříve měli „nepředplatitelé“ přístup k celé sekci Top novinky a video dostávali zdarma na mobil.
Francie dala Google za tři měsíce času, aby změnil svou politiku a opravil pravidla soukromí, nebo bude čelit pokutě francouzské vlády, protože „brání jednotlivcům vědět, jak mohou být použity jejich osobní údaje, a nemohou řídit takové použití,“ jak konstatovala francouzská Národní komise pro výpočetní a občanské svobody a ochranu osobních údajů.
Většina Američanů nevěří ani novinám, ani televiznímu zpravodajství, podle nedávného průzkumu Gallupova ústavu. Procento Američanů, kteří říkají, že mají „velkou“ nebo „docela velkou“ důvěru v noviny, klesl na 23 procent v letošním roce z 25 procent v loňském roce. Důvěra v americký tisk dosáhla svého maxima 51 procent v roce 1979.
V ten rok generální tajemník OSN Kurt Waldheim ohlásil začátek Mezinárodního roku dítěte, Spojené státy a Čína navázaly plné diplomatické vztahy, odstartoval první plně funkční raketoplán Columbia, Anwar Sadat z Egypta a premiér Menachem Begin z Izraele podepsali ve Washingtonu mírovou smlouvu, v Británii vyhráli konzervativci a Margaret Thatcherová se stala první premiérkou. Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepsali ve Vídni dohodu SALT II. První orbitální vesmírné stanice Skylab se navrátil k Zemi. Saddám Husajn se stal prezidentem Iráku, sovětská vojska podnikla invazi do Afghánistánu a a Babrak Karmal nahradil svrženého a popraveného prezidenta Hafizullaha Amina, Matka Tereza převzala v Oslu Nobelovu cenu míru a v Íránu byl svržen z trůnu šáh Réza Páhlaví a moci se chopil Chomejní.
Minimum důvěry 22 procent nastalo v roce 2008. Fidel Castro oznámil své odstoupení z funkce prezidenta Kuby, zemřel autor sci-fi, vynálezce a futurista Sir Arthur C. Clarke a Yves Saint Laurent , francouzský módní návrhář, Dmitrij Medveděv se stal prezidentem Ruska poté, co nahradil Vladimira Putina. Poprvé cirkuluje protonový paprsek v urychlovači Large Hadron Collider. Vypukla globální finanční krize a Barack Obama byl zvolen 44. prezidentem Spojených států. Doba velkých výzev i velkých příběhů je pryč.
Ale noviny v tom nejedou samy. Důvěra v televizní zpravodajství také klouže z kopce - v letošním roce na 23 procent, což je mírný vzestup oproti loňskému roku, který znamenal historické minimum ve výši 21 procent.
V Česku jsme se tomu už přestali i divit.
Irena Ryšánková