Ivo Strejček: Putin, Musk i Merkelová aneb Německo v předvolebním varu

GLOSA

Ačkoli jsme plně zaměstnáni sledováním smrště, kterou v Americe spustil Donald Trump a v souvislosti s jehož nástupem čekáme také náznaky možných řešení války na Ukrajině i zmírnění napětí na Blízkém východě,....

13. února 2025 - 07:00
....dopustili bychom se osudové chyby, kdybychom si nezačali pečlivě všímat evropské události číslo jedna – blížících se mimořádných parlamentních voleb v sousedním Německu.

Ostatně celý německy mluvící svět v našem sousedství je v politickém pohybu. V Rakousku se formuje vláda, v jejímž čele bude stát s největší pravděpodobností předseda rakouských Svobodných Herbert Kickl, což ponesou všichni bojovníci proti „krajní pravici“ jen s největší nelibostí. Bláznivý nápad, zda má být do švýcarské ústavy zakotven pojem „ekologicky odpovědného hospodářství“, o minulém víkendu v referendu Švýcaři odmítli. A podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění v předvolebním Německu pozvolna klesá obliba lidovecké koalice CDU-CSU (už je pod 30 %) a roste podpora Alternativy pro Německo (22 %).

Rostoucí síla AfD velkým překvapením není. Tato strana po celá léta nepodvoleně nahlas pojmenovává největší problémy dnešního Německa a v letošním volebním programu volá po reformě Evropské unie, navrhuje opuštění eura, trvá na zpřísnění migrační politiky, chce zavést „remigraci“, brání tradiční rodinné hodnoty a k zavádění protiruských sankcí kvůli válce na Ukrajině se staví zdrženlivě, neboť v sankcích spatřuje poškozování zájmů německého průmyslu. Nálepka „krajní pravicovosti“ AfD se tak v očích voličů vyčerpává úměrně tomu, jak se prohlubují německé hospodářské i společenské problémy a jak se obnažuje neschopnost tradičních politických stran s tímto vývojem něco udělat. AfD již není populární pouze ve východním Německu, ale úspěšně prolamuje bariéry občanského ostychu i v západní části země.

Tolik aktuální poziční situace. O tu mi ovšem dnes tolik nejde. Dnes bych se chtěl několika poznámkami zastavit nad popisem předvolební atmosféry, která v Německu vládne. Jejími hlavními obrysy jsou:
  • Stále častěji je za „viníka“, který má vysvětlit propad popularity tradičních stran a nárůst obliby AfD, médii a politiky označováno Rusko. „Vliv Ruska na německé volby je vážný problém,“ tvrdí jeden z poslanců CSU. Rusko je i „podezřelé ze sabotáže kampaně Zelených“, tvrdí vedení této strany, neboť do výfuků asi 270 osobních aut byla totiž v některých částech Německa kýmsi nafoukána montážní pěna, která po nastartování motoru „vyplivla“ do okolního prostoru letáky se sloganem „Buďme ještě zelenější“ s fotografií kandidáta Zelených na německého kancléře. Přestože mediálně byl za tento čin viněn „ruský vliv“, německá policie posléze zjistila, že šlo o akci německých klimatických aktivistů, pro které je současná „zelená“ politika Zelených málo „zelená“ a vyšetřování „ruského vlivu“ musela odložit.
  • Nejen ruské vměšování do letošní předvolební kampaně je považováno za zásadní ovlivňování názorů voličů. Odsouzení médií a předáků hlavních politických stran za „nepřiměřený zásah do německé demokracie“ se dostalo i Elonu Muskovi, když veřejně podpořil AfD. Prohlásil, že „jen AfD může zachránit Německo“. Der Speigel tak mohl vítězoslavně oznámit, že „německá veřejnost jednání Muska odsuzuje, proto se prodeje Muskových elektromobilů propadly meziročně o 59 %“. Prodeje Muskových vozů sice meziročně velmi podobně propadly i ve Francii a Velké Británii (kam se majitel Tesly zatím nijak „nevměšuje“), přesto i o Muskovi v předvolebním Německu platí, že „kdo chce psa bít, hůl si najde vždycky“. Fakt, že jediná evropská továrna na výrobu Muskových elektroaut je v Německu, a že mu tedy snad může i záležet na osudu Německa, kam směřoval svoji investici, nezajímá nikoho.
  • A do třetice: do předvolební vřavy vystoupila i bývalá kancléřka Merkelová. Zaútočila na vedení „své“ strany CDU, když ostře veřejně napadla předsedu Friedricha Merze za společné hlasování s AfD při návrhu na zpřísnění protimigračních opatření. Není to její první útok na Merze. Podobně za zlé mu má Merkelová kritiku kancléře Scholze, když jeho rozhodnutí o uzavření posledních tří německých jaderných elektráren označil Merz za „závažnou strategickou chybu“. Udivuje, kde v sobě „ausgerechnet“ Merkelová nachází touhu útočit na CDU před volbami, když katastrofální rozhodnutí ničící Německo (a fakticky dávající prostor k růstu AfD) učinila právě ona: v roce 2011 (po Fukušimě) oznámila program uzavření všech německých jaderných elektráren do roku 2022 a v roce 2015 otevřela dveře masové  migrační záplavě Německa.

Německá předvolební kampaň, která vyvrcholí volbami 23. února, má jediného nepřítele – AfD. Budování všech možných politických „protipožárních zdí“ má zamezit úspěchu této strany za každou cenu. To, že se AfD do vlády nedostane, lze předpokládat. Ovšem fakt, že nálady části voličů, pro které je AfD racionální volbou, ze společnosti nezmizí, je jisté.

Čím déle budou voličské preference ve prospěch AfD umlčovány a ignorovány, tím hůř. Netvrdím, že AfD je „všelékem“, nemyslím si, že AfD má zásadní hospodářské a společenské reformy důkladně a detailně promyšleny. Jsem si však jist, že budou-li AfD a její voliči z účasti na řešení vážných německých problémů dneška vylučováni, můžeme se v této zemi dočkat něčeho mnohem horšího, než za co je v očích německých médií a politiků považována dnešní – fakticky ještě stále umírněná a spořádaná – AfD.

A to by bylo pro nás, sousedy, ale i pro Evropu skutečně zlé.

Ivo Strejček
institutvk.cz


Anketa

Je podle vás v pořádku, že koordinátor strategické komunikace vlády je aktivním profesionálním vojákem Armády ČR?

Ano 8%
transparent.gif transparent.gif
Ne 92%
transparent.gif transparent.gif