Pokud se řečník v krátké řeči zabývá mnoha tématy, pak žádné pořádné nemá. A pokud se zabývá mnoha prioritami, pak také žádnou nemá. Proto mi dovolte, abych se soustředil pouze na jednu prioritu – na boj s mezinárodním terorismem.
Můžete se ptát, proč mluví prezident malé středoevropské země o terorismu. Jsou pro to dva důvody – za prvé, terorismus je ponížením lidské civilizace a zároveň hrozbou pro lidskou civilizaci. Druhým důvodem je, jak jistě víte, že všechny evropské země čelí obrovské migrační vlně, která vznikla v důsledku teroristických akcí na Středním východě a v Africe.
Je hezké kritizovat terorismus, je hezké, že se proti terorismu organizují demonstrace a manifestace, a je pěkné, že se připraví protestní deklarace proti terorismu. Jsem si jistý, že až si al-Baghdádí tyto deklarace přečte, dá si pozor.
Nicméně ohledně terorismu existují tři iluze. První z nich je iluze, že terorismus zmizí, že je to něco jako historické zakolísání, a bez lidského přičinění, či pouze s použitím lokálních prostředků teroristickým akcím zamezíme nebo je omezíme. Právě naopak, teroristické hnutí bují jako rakovina, rozšiřuje se, roste počet tzv. zhroucených států, narůstá počet sebevražedných útoků, násilností, vražd, případů ničení kulturního dědictví, jako v případě památek v Palmiře a tak dále a tak dále. Tento růst nemůžeme popřít.
Iluze číslo dvě. Teroristické organizace omezujeme pouze na tzv. Islámský stát; ale teroristických organizací existuje daleko víc, například Al Kaidá, Tálibán, al-Nusra, Boko Haram a jiné. Dva význační politikové arabského světa mi sdělili, že zastřešující organizací je Muslimské bratrstvo. Pokud tomu tak je, existuje teroristická síť, kterou nelze redukovat pouze na Islámský stát.
Třetí iluze se zakládá na standardní formě války proti terorismu. Víte, že na přípravě předchozích válek se podíleli téměř všichni generálové. Co já navrhuji pro boj s terorismem, nejsou tanky, pěchota nebo dělostřelectvo. Potřebujeme najít nové formy boje, a jelikož byly unilaterální kroky vždy tvrdě kritizovány, a navíc byly naprosto neúspěšné, jako v případě Iráku, nedoporučuji jakkoliv rozsáhlou okupaci jakéhokoliv území. Co však doporučuji, je koordinovaná akce po záštitou Rady bezpečnosti Spojených národů.
Inu, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti má různé zájmy, avšak jednoho společného nepřítele, a nic nestmeluje více než právě společný nepřítel – terorismus. Právě tady v New Yorku si připomínáme 11. září 2001, v Rusku si připomínáme Beslan či Volgograd, a v Číně si připomínáme Sin Ťiang, v Evropě vzpomínáme Madrid, Londýn, Paříž, Kodaň. V Indii si připomínáme Bombaj a tak dále.
Je zde jeden dobrý precedens, kterým je jednohlasně přijatá rezoluce Rady bezpečnosti týkající se somálských pirátů, včetně vojenské akce proti těmto pirátům. Opravdu si myslíte, že jsou piráti nebezpečnější než teroristé? V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území.
Pevně proto doufám, že některý ze stálých členů takovou rezoluci navrhne. A pokud ne, tak mohu závěrem jako historický optimista dodat, že každý nápad má tři stadia.
V prvním stadiu je považován za naprostý nesmysl, v druhém stadiu je diskutabilní a v třetím stadiu je zřejmý jako to, že Země obíhá okolo Slunce. Přijedu tedy příští tok, a hluboko ve svém srdci doufám, že se o mém návrhu bude diskutovat. A přijedu v roce 2017 a jsem si jist, že tento návrh bude jasný.
Děkuji za pozornost.
If you have many topics in your short speech, you have none; and if you have many priorities in your speech, you have also none. So let me concentrate on one topic and one priority only - the fight against the international terrorism.
You may ask why just the president of a small Central European country speaks about terrorism. There are two reasons – at first, the terrorism is an outrage of human civilization and at the same time the main danger for human civilization. And the second reason, as you know just now practically all European countries face a big migration wave which was provoked as a consequence of terroristic actions in the Middle East and in Africa.
It is wonderful to criticize terrorism, it is wonderful to organize demonstrations and manifestations against terrorism, and it is nice to prepare the declaration protesting against terrorism. Al-Baghdadi reading those declarations will be careful, I am sure.
Anyway, there are three illusions concerning the terrorism. The first one is an illusion that terrorism will vanish, that it is something like historical fluctuation and without human endeavor or using only local means we are able to eliminate or reduce terroristic actions. Contrary-wise, the terroristic movement is growing like cancer, there is diffusion of terrorism, there is a growing number of so-called failed states, a growing number of assassinations, cruelties, murders, annihilation of culture like in the case of the Palmira monuments and so on and so on. And we cannot deny this growing process.
The illusion number two. We reduce the terroristic organization to a so-called Islamic State only, but there are many other terroristic organizations, for instance al-Qaeda, Taliban, al-Nusra, Boko Haram and others, and two outstanding politicians from the Arab world told me that the cover organization is the Muslim Brotherhood. If so, there is a terroristic network and this network cannot be reduced to the Islamic State only.
The third illusion is based on the standard form of war against terrorism. You know that nearly all generals prepared the previous war. And what I propose as a fight against terrorism are no tanks, no infantry, no artillery. We need to seek for new forms of the fight and because unilateral actions are heavily criticized, and more than that they were completely unsuccessful like in the case of Iraq, I do not recommend any massive occupation of any territory. What I recommend is a coordinated action under the umbrella of the Security Council of the United Nations.
Well, all the five permanent members of the Security Council have different interests but one common enemy, and nothing unites more than just the common enemy – the terrorism. Just here in New York we remember the 11th September 2001, in Russia we remember Beslan or Volgograd, and in China we remember Xinjiang, in Europe we remember Madrid, London, Paris, Copenhagen. In India we remember Bombay, and so on.
So, there is one good precedent and it is a unanimously accepted resolution of the Security Council concerning the pirates in Somalia, including the military action against the pirates. Do you really think that the pirates are more dangerous than the terrorists? So in the Charter of the United Nations there are many, many articles concerning the possibility of a military action and some of them were never activated. They are called “the sleeping structures”. What we need is to activate them. And what we need are small military units equipped with drones, with helicopters, with cooperation of secret services, with commandos, if you wish, rangers; the small blue helmets of some sort which would eliminate the leaders of the terroristic organizations, the nerve centers of those organizations and not the occupation of the territory.
So, I firmly hope that some of the permanent members might propose such a resolution, and if not, as a historical optimist, I may add as a way of conclusion that any idea comes through three phases.
In the first phase it is understood as a full nonsense, in the second phase it is disputable, and in the third phase it is evident like the Earth moving around the Sun. So I’ll come next year, and deep in my heart I do believe my proposal will be disputable. And I’ll come in 2017 and I am sure that this proposal will be evident.
Thank you for your attention.