Znalosti se mi hodily již v práci ve Střední Asii, kde jsem založil a poté vedl koordinační kancelář EU programu TACIS a samozřejmě později na několika projektech německého architekta Dr. Mahmoud Bodo Rasche v Saudské Arábii, a především v Malajsii, kde jsem poté pracoval a žil téměř sedm let.

O seznámení a spolupráci s Dr. Mahmoud Bodo Raschem píši v rozpracované, bohužel okolnostmi života opožděné knize nazvané - 77, a ničeho nelituji.  Dr. Rasch, německý architekt specializující se na textilní, membránové a lehké konstrukce, po studiu architektury na univerzitě ve Stuttgartu (1964-72) úzce spolupracoval s Frei Otto na jeho institutu lehkých konstrukcí ve Stuttgartu.

V roce 1975 Rasch uzavřel partnerství se Samim Angawim, vášnivým a živým saúdským architektem, a společně založili Výzkumné centrum hadždže na Univerzitě krále Abdulazize v Džiddě. V roce 1980, ve stejném roce, kdy byla v sérii publikována jeho disertační práce o stanových městech na Hadždži, založil ateliér Rasch and Associates, v roce 1991 firmu Sonderkonstruktionen und Leichtbau (SL GmbH), kterou v roce 1998 přejmenoval na SL Rasch GmbH Special & Lightweight Structures.

Připomínám, že architektura mešit v Malajsii je odrazem jejího bohatého dědictví a kultury. Například ohromující odraz mešity v přilehlém jezeře Putrajaya dodává její kouzlo. Tato mešita pojme až 15,000 lidí. Interiér představuje velkolepou modlitební síň s bílou mramorovou podlahou a nádhernými okny, která filtrují přirozené světlo a vytvářejí klidnou atmosféru pro modlitby.

Miná je stanové město, které leží jen kousek od Mekky. Tedy od posvátného města islámu, kam každoročně putuje na poutě několik milionů muslimů. Miná se skládá jen ze stanů, leží v údolí velkém asi 20 kilometrů čtverečních a poskytuje ubytování poutníkům, kteří se do Mekky vydávají. Proč? Pouť do Mekky je pro muslimy posvátná: Říká se jí hadždž a jde o jeden z pěti pilířů islámu. Mekka a tamní svatyně Ka'ba patří k nejposvátnějším islámským místům. Pouť do Mekky, která má svůj původ již v předislámské Arábii, by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má k tomu dostatek finančních prostředků. Muslimovi, který celý rituál pouti absolvuje, náleží čestný titul hadži.

Podobně je tomu s konvertibilními deštníky, které zastínily náměstí Prorokovy mešity (Al-Masjid an-Nabawi) v Medíně, aby chránily poutníky před sluncem nebo deštěm, Ty mě zaujaly při prvním setkání s Dr. Raschem v polovině 90. let po ukončení spolupráce s EK. V roce 2011 byla na obrovské ploše o rozloze 143 000 metrů čtverečních instalována nová šarže 250 konvertibilních deštníků. Na zvěsti o tom, že neexistuje povolený vstup ne muslimů na nádvoří Prorokovy mešity mohu sdělit, že nádvoří mešity lze navštívit, nikoli však vnitřní prostory či hrob proroka Mohameda. Přestože bych byl v první řadě hodnocen jako nevítaný host, jsem přesvědčen, že by mě nikdo nevyhazoval. Mohamed o vykonání zijáry (návštěva prorokovy hrobky a dalších posvátných míst spojených s jeho životem) totiž prohlásil: Kdokoli mne navštíví po mé smrti, je to, jako by mne navštívil za mého života.

Mnoholeté působení společnosti Dr. Rasche na Blízkém východě se proslavilo tím, že přineslo islámský design do forem lehkých konstrukcí. Výsledky designových výzev spojených s vědeckým hledáním forem s tradiční islámskou architekturou, jako je arabská kaligrafie, složité geometrické vzory a splývavý květinový arabeskový design, lze pouze tiše obdivovat. Obdiv je spojen s koncentrací. A ta je deficitem současné doby. ve svatých městech islámu. Proto mě nepřekvapuje, že mrakodrap Abraj Al Bait Towers v Mekce, což je vládní komplex sedmi mrakodrapových hotelů, nebo největší věžní hodiny na světě v centru posvátného místa, které lámou více než 30 světových rekordů a zdobí je více než 98 milionů skleněných mozaikových dlaždic s 24karátovým plátkovým zlatem, je spojeno s Dr. Raschem, kterému jsem vděčný za obohacení mého života.

Ramadán je devátý z dvanácti měsíců islámského kalendáře. Pro muslimy je tento měsíc obzvláště důležitý. Podle jejich víry archanděl Gabriel poprvé zjevil proroku Mohamedovi během ramadánu svatou knihu islámu: Korán. Podle příběhu se to údajně stalo v Noci osudu 27. dne ramadánu v roce 610 našeho letopočtu. Na památku zjevení Koránu je ramadán považován za měsíc půstu v muslimské víře.

Zastavení příjmu jídla a tekutin během dne však není jedinou abstinencí, kterou by muslimové měli během ramadánu praktikovat. Zakázány jsou také sexuální akty, kouření nebo jakákoli forma zlomyslnosti, jako jsou hádky, pomluvy nebo lži. Kromě toho jsou věřící povzbuzováni, aby četli Korán a navštěvovali společné modlitby v mešitách.

Připomínám s ohledem na zkušenost z Malajsie, že rozhodnutí, zda se postit nebo ne, je na každém věřícím. V zásadě však podle muslimských právních učenců platí, že každý dospělý muslim by se měl během ramadánu postit. V muslimské víře je člověk považován za plnoletého, jakmile dosáhne puberty. Existují však, jako vždy a všude, výjimky. Například těhotné ženy, starší lidé a všichni, kdo jsou ve špatném zdravotním stavu, jsou od půstu osvobozeni. Ani cestovatelé nebo vojáci ve válce se během ramadánu nemusí obejít bez příjmu potravy. Existuje však možnost, aby si jednotlivé dny půstu vynahradili později.

Měsíc trvá podle islámského lunárního kalendáře asi 30 dní. Výsledkem je, že islámský rok je vždy o deset nebo jedenáct dní kratší než rok v gregoriánském kalendáři, který je založen na slunci. Výsledkem je, že ramadán se po celý rok neustále posouvá. Může to být v zimě i uprostřed léta. Ve vzácných případech je dokonce možné, že ramadán připadne dvakrát na stejný kalendářní rok.

Důrazně je třeba zdůraznit, že ne všichni muslimové jsou imigranti. V České republice se ‍také nachází muslimové se českým občanstvím, kteří se narodili ve vlasti. Muslimské komunity v České‍ republice se různí‌ etnicky a kulturně, sestávají z lidí s různými arabskými, ‌tureckými, balkánskými i evropskými‌ kořeny. Neexistují žádné údaje o tom, kolik z nich se ramadánu účastní. Podle odhadů z Německa se asi 70 procent všech muslimů, kteří tam žijí, postí během ramadánu. V Rakousku je to prý až 80 procent všech muslimů.

Na druhou stranu v ČR není po ramadánu na veřejných prostranstvích ani památky. Muslimové, kteří se postí, tak obvykle činí v rodinném prostředí. A česká společnost se ramadánu nepřizpůsobuje. Zatímco se muslimové postí, každodenní život pokračuje normálně. Jednu z výjimek představují učitelé, protože si všímají, že se mění rytmus žáků a často si všímají poklesu výkonu.

Konec ramadánu se slaví jedním z nejdůležitějších svátků v islámu – Íd al-fitr. Oslava trvá až tři dny a začíná závěrečnou modlitbou. Mnoho muslimů chodí na závěrečnou modlitbu do mešity, aby se modlili v co největší komunitě. Po závěrečné modlitbě se slaví poslední přerušení půstu četnými společnými jídly. V mnoha domácnostech se připravují bohaté stoly. Obzvláště oblíbené jsou dezerty, a proto je svátek známý také jako Cukrový festival.