Princip se od onoho původního návodu, že je třeba ohřívat vodu pomalu a stejnoměrně liší jen v tom, že se střídají období horečné aktivity s periodami mírného zvyšování teploty. Jedinou útěchou pro nás může být, že na rozdíl od žáby z onoho experimentu, nepřijdeme (bezprostředně) o své životy, ale „jen“ o svou svobodu a občanská práva.

Ale stejně jako ta zvolna vařící se žába v teplé lázni si toho nepovšimneme. V poslední době se stalo více událostí, které mě vedou k podobným obavám. Začnu tou první, jejíž kořeny lze nalézt daleko za našimi hranicemi v Kyjevě. Do Senátu PČR přinesli rezoluci žádající odvolání prezidenta republiky Miloše Zemana pro jeho proruské výroky. Organizátory petice, červených karet, pražského majdanu a  vajíčkového útoku na Albertově především pobouřila slova našeho prezidenta o tom, že na Ukrajině je občanská válka.

Za takový výrok je možné v Kyjevě dostat až 23 let, tak se nedivme, že lidé, kteří při protestech proti českému prezidentovi mávali nejen červenými kartami, ale i ukrajinskými a banderovskými vlajkami požadují jeho potrestání. Podobná argumentace přece brání tomu, aby se Česká republika zapojila do války proti Rusku, což je zřetelně její svatou povinností.

Něco podobného si myslí také pan profesor Putna, který by všechny, kteří nedodržují proukrajinskou a protiputinovskou linii, postavil před soud jako vlastizrádce. Dodatečně chápu, proč tohoto antidemokrata a xenofóba prezident nechtěl jmenovat profesorem. V tom požadavku omezit hlásání názorů odlišujících se od výroků mladého muže se slovníkem starého nacisty Arsenije Jaceňuka není sám. Obávám se, že je jen otázkou času, kdy se podaří zastáncům tvrdé válečnické linie prosadit omezení nesouhlasných výroků v médiích. To, co se někdy nazývá „pražskou kavárnou“ se totiž po kyjevském vzoru překotně fašizuje. Holt si tu Druhou republiku musíme zopakovat.

První možnou příležitostí ke konfrontaci může být průjezd kolony amerických vozidel, která za týden pojede přes naše území na svou základnu v Německu. Je to demonstrace síly vůči nám, ne proti Rusku – v takovém případě by museli jet opačným směrem. Leckomu se to nelíbí, někde chtějí demonstrovat a dát najevo, co si o tom myslí.

Česká politika by měla být konzistentní. I ve švejkovinách. Žádejme proto naši vládu a zákonodárce, aby ze svých prostředků zakoupili dálniční známky pro všech 120 vozů konvoje. A ministr obrany by je mohl s pomocí svých kolegů vlastnoručně nalepit. Jsme přece spořádaný stát a pořádek musí být.