Prezident uvádí, že bychom, poté, co opustíme korunu a zavedeme euro, mohli být v jakémsi (já bych řekl rádoby-) elitním klubu zemí, které patří do Evropské měnové unie (EMU), kde se rozhoduje o řadě hospodářských otázek. A že prý jsme mimo a budeme mimo až do přijetí eura. No, přece stále ještě disponujeme právem veta. A když se nám něco z rozhodnutí EMU nebude líbit, můžeme to v Evropské radě vetovat.
Proti prezidentovým argumentům pro zavedení eura, které nejsou příliš přesvědčivé, stojí celá řada nevýhod, které by přijetí eura u nás přineslo.
V první řadě je česká měna vůči euru (i vůči dolaru) zhruba o pětinu podhodnocená. Alespoň to tak nedávno napsal odborný a seriózní britský tisk (Guardian a Finacial Times).
Po „krvavé lázni“, kterou české obyvatelstvo muselo strpět v posledních dvou letech, kdy inflace vyskočila oficiálně podle ČSÚ za souhrn obou let přes 25% (já bych spíše řekl, že v těch hlavních položkách 30 – 40 druhů základních potravin vyskočila nejméně o 30%), bychom se měli připravit na další utahování řemenů v pase. A reálné příjmy lidí v souhrnu dvou minulých let přitom poklesly o 20 až 25%. Takže životní úroveň lidí prostě klesla o pětinu až čtvrtinu. To by mělo pana prezidenta trochu mírnit v jeho velkorysých úvahách.
Při oligopolním charakteru české ekonomiky, což znamená, že ceny a tržní podmínky na českém trhu určují velké korporace, především pak zahraniční, by zavedení eura znamenalo zaokrouhlování cen směrem nahoru. To jsme už zažívali v posledních dvou letech. A pokud by transformační kurz koruny do eura byl na současné úrovni, tedy někde 25 korun za 1 euro, lidé by přišli o pětinu hodnoty svých úspor. Jejich platy a důchody by ztratily pětinu hodnoty ve vztahu k jiným členským zemím EU. To chceme?
Pan prezident ekonomice prostě nerozumí. A tyto nesmyslné úvahy mu do mysli vkládají lidé z jeho „mozkového trustu" pocházející z ASPENu. Anebo třeba odjinud. V zásadě je to jedno.
Ale prezident by neměl papouškovat bláboly, které jdou ve prospěch určité části velkého byznysu a v jejichž důsledku ztratí české obyvatelstvo další část své koupěschopnosti a tedy i životní úrovně. To se pochopitelně netýká té příjmově nejvyšší skupiny cca 10% českých občanů. Ti vlastní hodně přes polovinu veškerého finančního majetku v zemi. A mají tedy dostatečné finanční rezervy.
A to ještě české občany v blízkém budoucnu čeká další „krvavá lázeň“ související se zaváděním řady nesmyslných opatření Green dealu. Také Green deal, pokud nebude korigován, může ve svých důsledcích výrazně snížit životní úroveň českých lidí a prohloubit zaostávání států za ostatními zeměmi EU. To chceme?