Vyplynulo to z průzkumu, který pro Hospodářskou komoru zpracovala agentura IBRS. Ta se domácností a podniků dotazovala na jejich potřeby a priority v oblasti cenově dostupné energie, ekologie a dalších faktorů.

Firmy i lidé čistší energetické zdroje jednoznačně podporují. Zároveň ale požadují, aby vláda při dalších svých krocích dbala jak na zachování energetické bezpečnosti, tak i zachování přijatelných cen elektřiny. Proto pro nás musí být varováním sousední Německo, kde kvůli probíhající energetické transformaci v poslední době elektřina rekordně zdražila.

Podle analýzy Hospodářské komory za posledních 11 let eurové ceny průmyslové elektrické energie včetně daní a poplatků vzrostly v Německu téměř o polovinu (47 %), zatímco v ČR klesly skoro o čtvrtinu (23 %). Německá středně velká firma ke konci loňského roku zaplatila za 1 kilowatthodinu 2,3krát více než stejně velká firma u nás.

Na české i evropské úrovni přitom budou v následujících měsících učiněna zásadní rozhodnutí, která budou mít dopad na život českých občanů i fungování tuzemských firem.

Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová chce během prvních 100 dní ve své funkci prosadit první evropský klimatický zákon, aby se EU stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. I česká energetika se nachází na pomyslné křižovatce, blíží se rozhodnutí o stavbě nových jaderných reaktorů a útlumem těžby uhlí se bude zabývat uhelná komise. Hospodářská komora proto už dříve apelovala, aby česká transformace na nízkouhlíkovou energetiku byla systematická, postupná a rozumně plánovaná.

Závislost naší země na dovozu surovin a elektrické energie ze zahraničí také české domácnosti a firmy v průzkumu označili za nepřijatelnou, neboť by se projevila nejen drahou elektřinou, ale mohla by ohrozit i energetickou bezpečnost a stabilitu dodávek. ČR by podle nich měla využívat domácí zdroje energie.

To, že jsme dnes energeticky soběstační a máme dokonce výkonovou rezervu, je pro nás pojistkou pro případ, že by došlo k náhlým výpadkům výkonu, ať už z důvodu nucených odstávek elektráren, přičemž v posledních letech jich bylo z různých důvodů dost, či rozmarů počasí v případě obnovitelných zdrojů. Navíc to, že jsme exportérem elektřiny, je z geopolitického pohledu jedním z mála trumfů v českém rukávu.

Ačkoliv firmy nejvíce podporují obnovitelné zdroje a jádro, podle firem má v energetické koncepci ČR své místo také uhlí – jde podle nich o druhý zdroj, který po jádru dokáže nejlépe zajistit přijatelné ceny a soběstačnost v energiích.

Názor domácností na uhlí ale není jednoznačný – na jednu stranu převládá názor, že životnost uhelných elektráren by neměla být prodlužována „do nekonečna“, ale na druhou stranu by neměly být ani okamžitě uzavřeny.

Průzkum také ukázal, že domácnosti i firmy se snaží snižovat svou spotřebu elektřiny. Drtivá většina domácností si proto pořizuje energeticky úspornější spotřebiče a snižuje své nároky na energie změnou svého chování, aby ušetřili. Většina firem pak investuje do technologií s dvouletou návratností. Motivace firem i domácností je ale hlavně ekonomická. Snižování spotřeby z ekologických důvodů deklarovala jen zhruba desetina domácností i firem.

Překvapením je, že přestože většina domácností i firem považuje cenu energií za vysokou (jde o 70 % domácností a dokonce 75 % firem), chtějí, aby stát podporoval obnovitelné zdroje i za cenu zvýšení cen elektřiny.

Průzkum probíhal formou 15minutových rozhovorů na reprezentativním vzorku 1200 domácností a 300 firem napříč regiony. Agentura oslovila zaměstnance, důchodce, živnostníky i studenty různé úrovně vzdělání, dále pak podniky s více než 20 zaměstnanci v různých krajích i oborech.

Hospodářská komora nedávno uvedla, že bude prosazovat, aby nově ustanovená Uhelná komise vyhodnotila reálné možnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a jádro. Za předpokladu, že transformace na nízkouhlíkovou energetiku bude systematická, postupná a rozumně plánovaná, podpoří opatření, která přispějí ke snižování emisí CO2 v ovzduší a dekarbonizaci.

Součástí takového plánu musí být podle Hospodářské komory také jasná vize, jak bude vypadat bezemisní budoucnost uhelných regionů, jako je Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.

Budoucností české energetiky ve světle volebních programů politických stran se budou také zabývat odborníci a podnikatelská veřejnost na energetickým semináři, který se uskuteční na půdě Poslanecké sněmovny 3. října.