Mezinárodní politika je důležitou součástí a znakem suverenity státu a diplomacie je jejím výrazem. Je významnou a nedílnou částí mezinárodních vztahů. Diplomacie má mnoho rovin a zejména v parlamentní demokracii má kromě vlády a prezidenta o ní diskutovat zákonodárce. Jistě je také diplomacie zpravodajská.

V uplynulém týdnu jsme byli svědky kroků, které vedly k paralýze mezinárodních vztahů mezi ČR a RF, narušení a přerušení řádných diplomatických vztahů ČR s RF, výraznému omezení početních stavů diplomatů na obou stranách, ale také k likvidaci mnohých stávajících obchodních smluv, pivem počínaje, přes jiné tradiční výrobky, jako je kosmetika Nivea a automobily Škoda, až po špičkové strojírenské výrobky. Ale je potřeba uvážit, že nemusí dojít zejména k možným ekonomickým aktivitám mezi našimi státy. Ať už jde o Dukovany, Temelín nebo nákupy vakcín Sputnik V, či spolupráci v oblasti jiných perspektivních oblastí, ve kterých nás chce nahradit Německo.

Všichni jsme byli svědky návštěvy premiéra Saska, který ve stejný moment naší roztržky navštívil Moskvu s nabídkou mostu mezi RF a EU. Německo nikomu nedalo prostor k tomu, aby nás mohl nahradit někdo jiný. Neodůvodněné, hrubé a urážlivé politické útoky některých představitelů naší země proti RF jistě nemají nic společného se skutečnou diplomacií. Jiní zase aktivují politickou krizi uvnitř ČR směřující ke „svržení “ vlády a nejlépe i prezidenta ČR!

Vzniklá „mimořádná situace“ vyžaduje ze strany vlády, parlamentu a prezidenta republiky, v zájmu především zachování státní suverenity a statutu právního státu, řádné vyšetření příčin a tedy i zpravodajských podnětů jejího vzniku.

Je naprosto nezbytné, aby „protistátní nepřátelská, teroristická činnost“ proti ČR, provedená na našem území, byla urychleně vyšetřena, právně klasifikována na základě získaných a předložených důkazů a vyšetřovacími orgány postoupena k soudnímu řízení. Nelze dál živit spekulace a obviňovat bez důkazů kohokoliv, včetně zpravodajských důstojníků cizích států. V opačném případě sdělit veřejnosti pravdu a ptát se zodpovědných osob a státních orgánů ČR, co bylo skutečným podnětem k „vyhlášení diplomatické války“ ze strany ČR vůči RF.

Zatím postupujeme v naprostém rozporu se základními zásadami trestního práva, ale i logiky diplomacie a Vídeňské úmluvy. A jako laik si dovolím tvrdit, že BIS neplní úkoly zpravodajské, zejména kontrarozvědné práce, neboť v prvé řadě nedokázala odhalit přípravu a předejít či zabránit teroristické akci na našem území ze strany cizí zpravodajské služby, pokud to provedla. Jaký rozdíl od odhaleného a tím pádem nedokonaného atentátu na A. Lukašenka a jeho rodinu, kde všechny skutečné důkazy byly zveřejněny.

ČR vykročila, žel ke ztrátě zbytku své státní suverenity, oslabila své ekonomicko-politické mezinárodní postavení, ale i mezinárodní důvěryhodnost.

To vše je nutné napravit, k obnovení naší vážnosti, suverenity a mezinárodních pozic a není třeba nic jiného než předložení důkazů o protistátní teroristické činnosti a nepřátelské činnosti zpravodajských služeb na našem území! Pokud je BIS má a údajně je má, tak nevidím problém v tom, aby je předložila. Nejde o podezření, ale o důkazy. To občané právem požadují.