Třetí kandidát, představitel nejnárodnější a vůbec fajn politické strany s vážnou tváří, navrhuje odstranit přechylování ženských jmen. Úžasná myšlenka. Měl by jít ještě dál, pěkně modře, revolučně. Navrhuji, aby navrhl poangličtění českých jmen. Nemám sice to štěstí jako Dlouhý či Široký, ta jména se přeloží lehce. Příjmení Paroubek bude trochu oříšek. Ale nic není nemožné.
Čtvrtý deklarovaný, důsledně pravicový kandidát Dlouhý vydal dnes dokonce úžasnou „programovou“ stať do důsledně levicového práva, v níž se pouští do pátého kandidáta K. Schwarzenberga. Ten se nedávno totiž vyjádřil, jak se u konzervativního politika, který se právě probere ze spánku, dalo očekávat, proti posunutí věkové hranice pro účast občanů ve volbách na 16 let. Pan exministr Dlouhý se ovšem chytil – zjevně postrádaje bytelnější programové náměty – tohoto tématu jako exkrement košile. A rozpoutal ve své programové stati v Právu skutečnou bouři ve štamprličce vody. Prý jsem před volbami v roce 2010 „ostře vystartoval“ proti studentským volbám. Pan kandidát o této titěrnosti nemluví pravdu. Ostatně to není ani poprvé ani naposled v jeho životě.
Ano, hejtmani ČSSD se snažili této zjevné předvolební manipulaci za peníze daňových poplatníků (nejednalo se ostatně o převratné náklady) zabránit. Já jsem si naopak dával pozor, abych se proti „studentským volbám“ příliš příkře nevyjádřil. Možná ale, že pan kandidát nějaký můj drsný výrok našel. Sem s ním.
Volby v květnu 2010 – mimo jiné také díky politicky zralým studentům a „jejich“ studentským volbám, což byla akce podobná nesmrtelnému klipu „oblbni bábu a dědka“ – se pravici vydařily. Dnes počítáme ztráty: pokles HDP, klesající životní úroveň celých skupin a vrstev českého obyvatelstva, obří fiskální problémy státu, daňové eskamotérství, morální marasmus nemající obdoby, korupce nevídaných rozměrů, pokles mezinárodní prestiže země nejen v EU, a mohl bych pokračovat. Prostě „studentské volby“ na jaře 2010 byly úspěšným skečem. Je to určitě dobrý argument, pane Dlouhý. Chtělo by to je v nějaké době zopakovat.
Pana V. Dlouhého bych požádal, aby se příště pokusil udělat něco, na co je na slovo vzatým expertem. Aby se například pokusil vypotit strategii rozvoje českého průmyslu. Nebyl to přece nikdo jiný, nežli V. Dlouhý, jako ministr průmyslu v době transformačního amoku, kdo umožnil – za nezištné pomoci tehdejšího premiéra Klause – rozbít, rozchvátit, zašantročit a na prvočinitele rozebrat český průmysl. Ano, v té éře se v české zemi kradlo, jako se od Bílé hory nekradlo (komunistické loupeže se alespoň zčásti zdařilo napravit). Prostě se Dlouhému a spol. dařilo.
A tento člověk má ještě tu nevídanou drzost se přihlásit do soutěže o prezidentský úřad. Rád bych pochopil, co jej k tomu kvalifikuje. Měl by to jasně formulovat. Určitě, ekonomický propadák země mohl být v 90. letech horší, nežli byl... To ale není zásluha.
Česká pravice je na tom personálně zoufale. V případě V. Dlouhého došlo, jak říkali staří Římané, až na triarie.
Jiří Paroubek