Je úplně jedno jak bude znít závěrečný verdikt soudu. Není důležité zda soud shledá exministra Víta Bártu a poslance Jaroslava Škárku vinným z korupce nebo jej osvobodí. Před očima české veřejnosti je totiž souzen celý systém, který vytvořila část politické reprezentace napojená na podnikatelské a možná i na zločinecké struktury. V tomto světle se jeví tolikrát ohlášený boj proti korupci jako směšná fraška.
Soudní proces provází diskuse tisíců lidí na sociální síti Facebook, na internetových chatech i pod všemi články, které o případu informují. Hlavním témata mají všechny diskuse stejné: opovržení a absolutní nedůvěra v českou politickou scénu, obavy z budoucnosti a strach.
Politologové vytrvale a opakovaně varují, že ve společnosti narůstá pocit flustrace a nedůvěry k vrcholným představitelům politické reprezentace napříč celým politickým spektrem. Proces ze stranou Věci veřejné tyto pocity nepochybně prohloubí. Na internetu se před několika měsíci objevily výzvy k převzetí moci. V naprosté většině jde o psychopatické bláboly, které lidé neberou vážně. Zatím.
Dříve nebo později se v čele pravicových nebo ultralevicových extrémistů může objevit silná osobnost, které se podaří oslovit lidi. Jak tito jedinci mají ve zvyku slíbí nastolení pořádku a vlády pevné ruky. Historie mnohokrát ukázala, že ve vypjatých okamžicích mají podobné existence největší šanci na úspěch. Je otázkou zda si je politická reprezentace vědoma tohoto nebezpečí. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že si je až příliš jistá a domnívá se, že jejím postavením nemůže nic otřást. To se ovšem ještě v říjnu 1989 domnívali i členové ústředního výboru komunistické strany. Za pouhých několik týdnů bylo všechno jinak...
Pro Prvnizpravy.cz
Jiří bob Asher