Problém je, že každé takové opatření krom své sporné účinnosti (eliminace nebezpečných lyžařů ze svahů a vykázání nezdvořáků ze saun) s sebou přináší také omezení pro všechny ostatní, kteří pro rozumné chování nepotřebují žádná psaná pravidla a dozor. Používají vlastní mozek, vychování, cit pro situaci a odpovědnost. Podobně jako v případě české silniční represe se takové regulace rychle obrátí především proti těm běžným, kteří „nic špatného nedělají“ a kteří za taková omezení třeba bojovali. Takoví jsou pak nejvíce zaskočeni, když ruka pochybné „spravedlnosti“ dopadne i na ně.
Ptám se tedy, kde toto skončí? A proč si podmínky nezajišťují majitelé zařízení sami a bez státu? Budeme mít brzy při lyžování na zádech viditelnou registrační značku? Nebo bude v každé sauně povinně pověšena bezpečnostní kamera, protože se ročně zaznamená několik případů závadného chování? Budeme pak opět ujišťováni, že záznam z ní nebude pořizován a že je to vše jen pro naše bezpečí a pohodlí? Jistě se to nyní může jevit jako fantasmagorie, nicméně při pohledu na úroveň našeho soukromí a svobod v porovnání se stavem ve vyspělé Evropě před několika desítkami let lze konstatovat, že v podobné fantasmagorii již dnes žijeme. Státní aparát se navíc postaral o to, že si plíživou ztrátu svobody a soukromí většina občanů ani neuvědomuje a považuje současný stav za vcelku normální.
Že se jedná o naše sousední státy navíc není důležité, podmínky u nás doma jsou totiž identické. Posuďte tedy sami, napadlo by Vás za minulého režimu, že budeme mít při saunování tajný dozor přítomným agentem nebo že na lyžařských svazích bude naše vzorové chování kontrolovat policie a měřít nám alkohol v krvi či dodržování nejvyšší povolené rychlosti? A to se předlistopadový režim, pro mě zcela nepřijatelný, dnes nazývá v porovnání s tím současným jako „totalitní“...